Plodová voda

Plodová voda je pro dítě totéž, co pokojíček. Má v ní domov a zázemí…
Plodová voda
Dovedete si představit, že byste si jen tak lokli vody, do které se stahují „přebytky“ z tisíců domácností? Snad pro lidi, kteří každoročně putují třeba k břehům Gangy, aby se očistili, to nic nenormálního není. Ale pro nás? No, fuj! Ovšem vaše miminko, které se má čile k světu ve vašem bříšku, se chová stejně jako lidé v pravěku. V jedné vodě bydlí, pije ji, nabírá si z ní živiny potřebné k životu a ke správnému vývoji, a zároveň do ní vypouští to, co je mu už k ničemu. Je pro ně vodovodem, a současně i stokou.

Jak se mu bydlí?
V čiré tekutině, ve které devět měsíců žije a která ho obklopuje ze všech stran, je všechno možné: glukóza, bílkoviny, minerální látky a třeba i buňky z povrchu plodu. Množství plodové vody se mění. Jak říká gynekolog Pavel Calda, v první polovině těhotenství je její objem větší než objem plodu. A na konci těhotenství je v amniálním vaku přibližně 600–800 ml plodové vody. „Plodová voda představuje pro vyvíjející se plod ideální ochranné prostředí. Je důležitá pro látkovou výměnu plodu, zprostředkuje regulaci jeho vodního hospodářství i přísun minerálních látek. Ve druhé polovině těhotenství miminko plodovou vodu polyká a vylučuje močí, takže je zaručena plynulá cirkulace. Její obměna je velmi rychlá – ke konci těhotenství se za hodinu vymění z poloviny.“
 
Stav beztíže to sice není, ale díky plodové vodě má váš mrňousek šanci si v bříšku nejen „zaplavat“, ale také se hezky protáhnout či stulit, podle toho, jak se mu zrovna chce. A pokud bříškem „nabouráte“ do stolu nebo do skříně, případně vám ujedou nohy a vy se natáhnete jak široká, tak dlouhá? K miminku se díky plodové vodě tenhle otřes nedostane a poranit byste se také většinou neměla. Vaše mrně je jako v polštáři s prachovým peřím, ale kdyby vám přece jenom začala plodová voda odtékat, raději se spojte se svým lékařem.

Není rybník jako rybník
Pověstný Jakub Krčín z Jelčan neproslul jen jako podnikavý ekonom, ale především jako stavitel rybníků. Vybudoval soustavu kanálů a stok, které rozváděly vodu po celé rybniční soustavě. Přesně věděl, co udělat, aby bylo vody v „nádržích“ dost. A co ta vaše? Matka příroda si umí poradit s tím, aby vody ve vašem bříšku a pro vaše miminko bylo tak akorát. A když není? Dá se doplnit? Podle gynekologa Pavla Caldy se voda plynule tvoří a vyměňuje. Přirovnává to k rybníku s přítokem a odtokem. „Do amniálního vaku je možné doplnit roztok podobného složení, například takzvaný fyziologický roztok, ale v praxi se to provádí pouze tehdy, je-li potřeba vyloučit či prokázat porušení vaku blan (když dojde k odtoku plodové vody při absolutním nedostatku vody plodové někdy v polovině těhotenství), a tento průkaz se nepodaří jiným způsobem.“

Je lepší méně, nebo více?
Když je něčeho moc, je to špatně. Když je něčeho málo, také. V případě plodové vody to platí dvojnásob. Podle názoru docenta Caldy nemusí vždy úbytek ani nadbytek plodové vody znamenat patologii, ale může být i důsledkem závažných stavů. „Samotné množství plodové vody, ať již zmnožení či úbytek, je důsledkem, nikoli příčinou. Po té příčině se nejprve pátrá a po jejím objasnění se nějakým způsobem léčí,“ vysvětluje.
 
Gabriela je přesvědčena, že se díky plodové vodě historicky znemožnila a že povídačky o jejím případu kolují po jedné nejmenované porodnici dodnes. Když ji tam manžel přivezl se stahy po třech minutách, ptal se jí vyšetřující lékař, kdy jí odtekla plodová voda. Řekla, že zatím ne, ale on jí nevěřil. „Trvala jsem na svém. Chvíli jsme se dohadovali, ale pak to vzdal. Teprve po porodu, na pokoji s ostatními ,babami‘, když jsme plkaly o všem možném, se mi zablesklo. To, co jsem považovala poslední tři dny před porodem za unikající moč, byla zřejmě ta ztracená voda. A já si myslela, že za to může dítě, které se mi tlačí dolů.“ Gabriele teprve zpětně došlo, jaký průšvih to mohl být. Když není voda, může se k dítěti snáz dostat infekce, nebo mohou přijít jiné problémy. „Naštěstí ten zbyteček, který tam byl, odtekl až těsně před odjezdem do porodnice. A dítě? To bylo a je v pořádku.“
 
Klepněte pro větší obrázek 

Když se „vypaří“ předčasně
Ne každá maminka má takové štěstí. Voda, která se někam vypařila v průběhu těhotenství, může natropit velké nepříjemnosti. Čtenářka Darina by o tom mohla vyprávět. „Byl zrovna Den dětí a já si šla, jak mi pan doktor kvůli jiným komplikacím nakázal, chvíli odpočinout. A v tom jsem pod sebou ucítila šílené mokro. Zvedla jsem se, šla na toaletu a voda tekla – tolik, že jsem v tu chvíli nevěřila vlastním očím. Manžel mě hned odvezl do porodnice. Neměla jsem žádné bolesti, bylo to ,teprve‘ v 19. týdnu.“ V tu chvíli byla Darina přesvědčena, že jede buď na potrat, nebo na porod. Nechápala prý, proč se to stalo, co bude, byla zmatená. Na porodním sále udělali ultrazvuk, zjistili, že dítě žije, ale je bez vody. Týden si ji tam nechali. Denně se dělal ultrazvuk, ale plod byl naštěstí živý.
 
„Byla to muka,“ vzpomíná. „Nikdo neřekl nic zásadního, jen se čekalo. Po týdnu mě přeložili na normální pokoj, nemohla jsem ovšem vůbec nikam chodit, jen ležet a ležet. Bylo mi hrozně smutno po starší dceři, byla jsem psychicky zcela na dně, protože mi nikdo nedokázal říct, co bude.“ Darina se nakonec obrátila na brněnského specialistu doktora Vlašína. „Řekl mi, že žádnou vadu nenašel, a i když se plodová voda kvůli případným zdravotním komplikacím odebrat nemohla, dodal mi odvahu.“ Darina prošla ve svém těhotenství i po porodu ještě mnoha nepříjemnými peripetiemi. Ale nejpodstatnější je, že přišlo něco jako happyend. Jejímu chlapečkovi jsou tři roky a je to kluk jako z cukru.
 
Přesto si dnes – stejně jako mnoho těhotných – klade otázku, co to znamená, když plodová voda odteče. Je to signál k porodu? „Pokud je to v očekávaném termínu,“ zdůrazňuje doktor Calda, „vyčkává se nejprve nástup kontrakcí, tedy pokud se předpokládá spontánní porod hlavičkou. Jestliže plodová voda odteče například někdy v polovině těhotenství, postupuje se různě, záleží samozřejmě na okolnostech.“ Plodová voda většinou odteče najednou, výjimkou však není ani postupný, „ventilový“, mechanizmus. Někdy prý je dokonce obtížné odtok vody prokázat.
 
Poznaly jste, že vám voda zmizela? Nejste si jisté, jestli na to pár dní před porodem vůbec přijdete? Doktor Calda je přesvědčen, že se to většinou (respektive téměř vždy) pozná, protože v té době odtéká zpravidla najednou a nápadně. Vzápětí většinou nastanou děložní stahy, takže když na to nepřijdete, nic se nestane. Každopádně však doporučuje sebrat se a odjet do porodnice. „Při odtoku plodové vody může dojít k výhřezu pupečníku, zhoršení oběhu v placentě, odloučení placenty a dalším patologickým stavům, jež mohou ohrozit vás i miminko.“
A tak tedy, milé maminky, víte-li, že vám odtekla plodová voda, odpusťte si sex či jiné kratochvíle, které by mohly mimi ohrozit. A nejste-li si jisté, co se s vámi děje, raději na nic nečekejte a kontaktujte lékaře či porodnici.
 
Amniocentéza
Z plodové vody se můžeme dozvědět spoustu informací o tom, jak je na tom naše děťátko – například, jestli netrpí Downovým syndromem či nemá jiné závažné zdravotní problémy. Odběr plodové vody se doporučuje nastávajícím maminkám, které překročily 35. rok, těm, v jejichž rodinách se objevily genetické defekty, či mají jiné závažnější zdravotní problémy. V úvahu přichází u žen, které prodělaly v těhotenství toxoplazmózu, zarděnky, pátou nemoc atd. Při amniocentéze (16. až 18. týden, nejpozději však do 20. týdne) se přes břišní stěnu do dělohy zavádí dlouhá jehla, s jejíž pomocí se odsaje malinké množství plodové vody (kvůli bezpečí miminka se vše sleduje na ultrazvuku). Místo vpichu je znecitlivěné. Výsledek se dozvíte většinou do 14 dnů. Komplikace při odběru jsou vzácné.
 
Text: Vlasta Adamcová
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře