Pláče, smutní... možná má depresi

Deprese bývala spojována jen s dospělými. Bohužel toto nebezpečné onemocnění se nevyhýbá ani těm nejmenším dětem.
Pláče, smutní... možná má depresi
"Martínek byl plačtivý, pak měl pro změnu hrozné záchvaty agrese, špatně spal a skoro nejedl. Dlouho jsme jeho stav přisuzovali „vývinu“, ale když to trvalo skoro dva měsíce, vzala jsem Martínka k našemu lékaři. Ten nás vyslal na řadu vyšetření. A jaké bylo mé překvapení, když u Martínka zjistili depresi. Nikdy by mne nenapadlo, že depresí může trpět tříletý chlapeček,“ podělila s o hroznou zkušenost naše čtenářka Jitka Kadlečková z Olomouce. Bohužel tak potvrdila i hrozivý fakt, že dětí s depresí v dnešní uspěchané době přibývá. Objevuje se přibližně u jednoho procenta dětí předškolního věku, u čtyř procent dětí školního věku a trpí jí čtyři až osm procent dospívajících.
 
„Deprese se objevuje u obou pohlaví ve stejné míře, ovšem po ukončení puberty se častěji vyskytuje u dívek,“ říká Iva Dudová z Dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, kde pracuje jako odborná asistentka a jako vedoucí lékařka oddělení. Deprese u dětských a dospívajících pacientů je často spojená s jednou nebo více psychiatrickými poruchami, nejčastěji to bývají úzkostné poruchy, poruchy chování, hyperkinetické poruchy, poruchy způsobené návykovými látkami a poruchy příjmu potravy.

Kojenci s depresí
„Čím je dítě mladší, tím hůř se dá deprese rozpoznat. Existuje dokonce i deprese v kojeneckém věku způsobená odloučením od osoby zajišťující bezpečí. Tyto děti vypadají smutně, více pláčou, reagují pomaleji na podněty, zpomaluje se jejich motorický vývoj, je narušen i spánek a příjem potravy,“ vysvětluje Dudová.

U batolat na depresi poukazují horší sociální dovednosti, intelektový útlum, ztráta zvídavosti a iniciativy. Lépe rozpoznatelná je pak deprese u dětí předškolního věku. Ty vypadají velmi smutně, omezeně komunikují, působí „zpomaleně“, nesoustředí se, jsou u nich omezeny aktivity a zájmy a odmítají kontakty s vrstevníky. Běžně se objevuje plačtivost s bolestmi břicha.
 
Klepněte pro větší obrázek

Školáci potýkající se s depresí si často stěžují na bolesti hlavy, břicha a nevolnosti, mívají špatnou náladu, nedokážou se dobře soustředit, bývají úzkostliví a podráždění. Mívají také víc problémů ve vztazích s dospělými i vrstevníky, často se zhoršuje jejich školní výkon. "U školáků se už objevují sebevražedné myšlenky a pokusy, které bývají často přisuzovány omylu či nehodě,“ upozorňuje i psycholog Radim Opatrný.

Deprese dospívajících už má mnoho společného s depresí dospělých: objevuje se ztráta zájmů a společenských aktivit, nastupují poruchy spánku, změny chuti k jídlu, pocity beznaděje, únava, kolísání nálady, sebevražedné myšlenky a pokusy. „Nálada na rozdíl od dospělých nemusí být vysloveně smutná, jenom podrážděná. Nejtěžší formy deprese u adolescentů jsou pak spojeny se sluchovými halucinacemi a bludy,“ dokončuje Dudová. Ovšem ani malé projevy zoufalství nebo špatné nálady u našich dětí bychom neměli podceňovat.

„Nám dospělým se zdá, že je dětství bezstarostným životním obdobím, ale je to pouze z našeho úhlu pohledu. Děti takový nadhled nemají, a proto se dokáží hodně potrápit i maličkostmi. Proto problémy svých dětí nikdy nepodceňujte,“ dokončuje psycholog Opatrný.

Jak omezit depresi u dětí
• Přiměřená strava (zdravá, s dostatkem vitaminů, málo „éček“) Dostatek pohybu, pohyb na čerstvém vzduchu (pokud je to možné).
 
• Dostatek spánku a odpočinku.
 
• Láskyplný vztah k dítěti, přijímat ho takové, jaké je.
 
• Zdravý způsob komunikace – umět řešit i neshody a konflikty, nevyhýbat se jejich řešení („nezametat je pod koberec“), ale řešit je tak, aby nezraňovaly, po vyřešení se ujistit, že se stále máme rádi.
 
• Dítě by nemělo být přetěžováno (příliš vysoké nároky, ale i příliš mnoho koníčků a organizovaných volnočasových aktivit mu může škodit.

Text: Eliška Zikmundová
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře