Pěstounská péče je nedocenitelná služba v pravém smyslu slova, služba dítěti, jeho rodičům, společnosti a státu. Dítě se tak naplňuje jeho právo vyrůstat v rodině, v láskyplném a bezpodmínečném prostředí.
Kdo se může stát pěstounem?
Pěstouny se mohou stát manželé či jednotlivci, kteří splní podmínky pro zajištění bezpečného a přínosného prostředí pro přijaté dítě.
Co se od pěstounů očekává?
Od pěstounů se očekává, že si dokážou vytvořit s dítětem pevné citové pouto a přitom si ho nebudou „přivlastňovat“. U pěstounské péče jsou totiž zachovány vztahy s původní rodinou (děti mohou mít kontakt se svými biologickými rodiči nebo příbuznými). Pokud je motivací k přijetí dítěte hlavně mít kompletní rodinu, je vhodnější cestou adopce.
Žijí v dětských domovech jen nešťastné děti?
Je to obecně rozšířenou představou, že v dětském domově žijí nešťastné děti, kterým ke štěstí chybí jen milující rodina a jakmile se do ní dostanou, budou za ni vděčné. Ve skutečnosti jsou tyto děti především závažně citově zraněné tím, že byly opuštěny či odebrány svým rodičům.
Často zažily leccos nepěkného v původní rodině nebo v ústavní péči a tato zranění spolu s nedostatkem lásky u nich vedou k hluboké nedůvěře, ke složitějším projevům v chování.
S čím musíte počítat
Je třeba počítat s tím, že nebude stačit být „dobrými rodiči“, ale spíše „terapeutickými rodiči“, neboť budete pravděpodobně jediní, kdo může dítě z jeho citového zranění svým chováním a láskou léčit.
Psycholožka a rodinná poradkyně projektu Děti patří domů Mgr. Martina Vančáková