Operace v těhotenství! Jaká jsou rizika?

Kamarádka, která si během těhotenství odepřela i svoji oblíbenou barvu na vlasy, aby „k miminku neposlala škodlivou chemii“, mi sice připadala mírně řečeno přecitlivělá, ale se sousedkou v jiném stavu, která se rozhodla odmítnout injekci proti bolesti u zubaře, jsem byla zajedno – čím méně chemie, i té medicínské, tím lépe. Až když jsem čekala druhého syna, jsem se od lékařů dozvěděla, že tohle moje pseudohrdinství je zbytečné, ba dokonce i škodlivé.

Právě místní znecitlivění nebo zmírnění bolesti je pro matku, potažmo pro plod v děloze, lepší než stres, který bolest provází. Dostala jsem ujištění, že lokální anestezie, ať už při léčbě zubu, nebo chirurgickém zákroku, těhotenství ani miminko neohrozí. Přesto ale platí, že s takovými prostředky proti bolesti, podobně jako s jinými léky, je třeba během gravidity zacházet velmi opatrně. Tohoto pravidla se drží i anesteziologové, když těhotná musí podstoupit operaci v narkóze.

II. trimestr v pohodě

Operace vzbuzuje obavy vždycky, ale těhotným pochopitelně nahání hrůzu. Na vnější vlivy, včetně anestezie, je těhotenství citlivé zejména v prvních třech měsících. Tehdy se totiž tvoří základy jednotlivých orgánů budoucího děťátka. Proto když není operace naléhavá, je lepší ji odložit na dobu po porodu nebo alespoň do druhého trimestru.

„V 18.tt mě chytly šílené bolesti v pravém podbřišku a já se jen modlila, aby to nesouviselo s těhotenstvím a aby miminko bylo v pořádku,“ vzpomíná čtenářka Martina, maminka dnes tříletého Robina. „Nikdy bych nevěřila, jak se mi uleví, až mi lékaři sdělí diagnózu – zánět slepého střeva.

Vysvětlili mi, že je to akutní stav, který si žádá okamžitou operaci, ale také mě ujistili, že samotný zákrok i narkóza k němu potřebná jsou bezpečné, a kdyby neoperovali, riskovali by, že mi slepák praskne a ohrozí život můj i miminka.
Uklidnili mě a já se kupodivu vůbec nebála. Asi i díky tomu proběhlo vše bez komplikací.

Miminko bylo v pořádku jak během operace, tak i po celý zbytek těhotenství, které vydrželo až do původního termínu porodu.“ Když lékaři rozhodují o operaci těhotné ženy, vždy situaci a způsob léčby pečlivě zvažují. „Je-li již operace nutná, je to do jisté míry závažná věc. Riziko musí být úměrné přínosu operace,“ říká MUDr. Miloslav Smilek, vedoucí anesteziolog ÚPMD v Praze.

Když to zdravotní stav pacientky a povaha zákroku dovolí, volí lékaři raději epidurální nebo spinální čili lokální anestezii. Ale jak zdůrazňuje doktor Smilek, maminka se nemusí obávat ani celkové narkózy, pokud je tato forma nezbytná. Měla by důvěřovat lékařům, že pro ni i dítě zvolí to nejlepší řešení.

Bez obav

Dnes už není použití anestezie v těhotenství nijak výjimečnou záležitostí. Operaci podstoupí přibližně 2 % těhotných, a to většinou bez komplikací. Bezpečná je i těhotným na míru šitá pooperační analgezie čili mírnění bolesti. Přesto lékaři jednoznačně doporučují v těhotenství podstoupit jen nutné operace (například vynucené úrazem nebo akutní břišní příhodou) a všechny ostatní zákroky nechat až na dobu po porodu. Správně zvolená anestezie ani analgezie není kontraindikací ani při kojení, a tak jakmile to pooperační stav mamince dovolí, může své miminko nakrmit mateřským mlékem.

V narkóze

Přestože těhotenské změny ovlivňují řadu procesů v těle budoucí matky, anesteziolog sleduje především krevní oběh, dýchání a zažívací trakt. Největší nebezpečí během operace představuje situace, kdy by se plodu v děloze nedostával kyslík. Tomu se lékaři vyhnou stabilizací krevního tlaku matky a dostatečným přívodem kyslíku během výkonu. V pokročilejším stadiu těhotenství se obvykle matce podávají léky, které brání předčasným děložním kontrakcím.

Před samotnou operací dostávají maminky léky pro ředění krve, čímž se sníží riziko vzniku krevních sraženin, a také přípravky snižující kyselost žaludečních šťáv. Pokud lékaři provádějí náročnější čili delší operaci, bývá přítomen porodník, který nepřetržitě kontroluje srdeční činnost plodu. Sedativa, která maminka dostává, miminko částečně ovlivní, ale nijak je neohrozí, protože při stabilizaci krevního oběhu matky má v děloze vše, co potřebuje.

Jestliže se provádí zákrok v blízkosti miminka, lékaři je „přes matku“ utlumí, aby se v děloze nepohybovalo a zákrok proběhl bezpečně. Přitom jej sledují pomocí ultrazvuku. Takový přechodný útlum miminku nevadí, protože všechny jeho základní funkce jsou zachovány beze změny. Při císařském řezu však podávají jiný druh anestezie, protože tehdy je nutné, aby miminko zůstalo „v pohotovosti“.

Při porodu

Při vaginálním porodu má pro tlumení bolesti nejlepší účinky epidurální analgezie podávaná katétrem do oblasti obalů míchy. Tento způsob je výhodný v tom, že plod téměř neovlivňuje a umožňuje regulovat přívod anestetika podle potřeb probíhajícího porodu. Zavedení epidurální analgezie trvá asi pět minut a je víceméně nebolestivé.

Porod císařským řezem probíhá vždy v anestezii. Porodník i anesteziolog u každé maminky individuálně zvažují důvody k operačnímu porodu, časovou naléhavost operace, případně i přání rodičky. Při plánovaném císařském řezu se častěji používá místní anestezie, kdy je maminka bdělá, ale chirurgický zákrok necítí. Plod v takovém případě není ovlivněn léky.

Pokud lékaři přistupují k akutnímu císařskému řezu, například když vaginální porod nepostupuje, jak by měl, a miminko je ohroženo, téměř vždy volí celkovou anestezii. Při porodu je nežádoucí jakékoli utlumení miminka, protože to musí být po přestřižení pupečníku schopné samostatně dýchat.

Proto jej porodníci musí z dělohy vybavit v podstatě během prvních pár minut po „uspání“ maminky, tedy než se účinky narkózy dostanou až k děloze. „Jakmile je už miminko v rukou pediatrů,“ vysvětluje MUDr. Smilek, „přidáváme léky k doplnění celkového znecitlivění podobně jako v jiné běžné anestezii.“ *