Pokud je žena OSVČ, tak aby na mateřský příspěvek dosáhla, musí si platit vedle záloh na sociální pojištění také dobrovolné nemocenské pojištění, a to po dobu minimálně 270 dní během dvou let a 180 dní v posledním roce před datem nástupu na mateřskou.
V praxi to znamená, že na začátku zjištěného těhotenství už je pozdě. Je proto vhodné, aby podnikatelky začaly platit zálohy na nemocenské pojištění hned, jak začnou o těhotenství uvažovat. Pokud byly před zahájením podnikání zaměstnané, také se jim i tato doba započte.
Ženy, které jsou v zaměstnaneckém poměru, mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) automaticky. Rodičovský příspěvek, který navazuje na PPM, pak náleží každé mamince bez ohledu na výši příjmu z výdělečné činnosti, její příjem ovlivňuje jen možnosti čerpání (tedy za jak dlouho vyčerpá).
Pokud jste OSVČ, musíte po dobu mateřské dovolené přerušit podnikatelskou činnost? A máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství?
Má-li žena pracující jako OSVČ přiznanou PPM z nemocenského pojištění ze své podnikatelské činnosti, tak tuto činnost ode dne nástupu na mateřskou dovolenou vykonávat nesmí. Výše PPM se stanoví u OSVČ stejně jako u zaměstnankyň.
PPM činí za kalendářní den 70 % denního vyměřovacího základu, který se vypočítává z příjmů, z nichž bylo placeno pojistné na nemocenské pojištění.
Podle České správy sociálního zabezpečení nicméně jako OSVČ samostatnou výdělečnou činnost přerušovat nebo ukončovat nemusíte, pokud ji vykonáváte prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob.
Přerušovat živnostenský list se vyplatí tehdy, pokud plánujete zůstat s dítětem delší dobu doma nebo podnikat ve velmi omezené míře. Pokud však chcete hned při skončení mateřské dovolené na podnikání opět navázat, je to zbytečné. Každý úplný měsíc, kdy pobíráte schválenou PPM (a posléze rodičovské příspěvky), za vás platí sociální i zdravotní pojištění stát.
Jaké budete pobírat nemocenské dávky v případě pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství? A mají nárok na podporu od státu v tomto případě také těhotné pracující jako OSVČ?
Nemocenská a nemocenské dávky z důvodu rizikového těhotenství se neliší od „klasické“ pracovní neschopnosti. Platí zde stejné podmínky. Nárok na nemocenské dávky má každý zaměstnanec, který je účastníkem nemocenského pojištění.
Při klasickém hlavním pracovním poměru odvádí nemocenské pojištění zaměstnavatel. Pro OSVČ platí, že na nemocenské dávky při rizikovém těhotenství mohou mít nárok jen v případě, že si platí samy dobrovolné nemocenské pojištění (minimálně tři měsíce před nástupem do pracovní neschopnosti).
Pracovní neschopnost nemá žádný vliv na výši PPM. Při výpočtu se k době pracovní neschopnosti nepřihlíží. Následujeli například po pracovní neschopnosti plynule nástup na mateřskou dovolenou, vypočítá se PPM z příjmů dosahovaných před vznikem pracovní neschopnosti.
Jaké jsou aktuálně podmínky pro maminky, pokud jde o přivýdělek během mateřské a rodičovské dovolené?
Ženy pobírající PPM nemohou pracovat u svého zaměstnavatele na stejné pracovní pozici, ze které mateřskou čerpají. Při přivýdělku by se tedy mělo jednat o jiného zaměstnavatele nebo činnost, druhý pracovní poměr, odlišnou pracovní smlouvu nebo třeba dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Pokud před nástupem na mateřskou dovolenou žena podnikala a platila si ze samostatně výdělečné činnosti nemocenské pojištění, ze kterého nyní PPM čerpá, nesmí při jejím pobírání ve své původní podnikatelské činnosti osobně pokračovat, může si ale přivydělávat jinou výdělečnou činností.
Zvláštní případ je, pokud má žena podnikatelka vypočtenou PPM jen z příjmů ze zaměstnání, v tom případě může podnikat dále bez jakéhokoli omezení.
Jak je to s platbou daní, když si během rodičovské dovolené přivyděláváte? Musíte odevzdávat daňové přiznání?
Podání daňového přiznání se mnohdy vyplatí i ženám na mateřské dovolené, které ještě část žená roku pracovaly. Pokud například maminka rok od odešla na mateřskou dovolenou v červnu, neuplatnila za období červenec až prosinec n slevu na poplatníka.
Tuto slevu na dani sl může uplatnit v daňovém přiznání a požádat m o vrácení přeplatku. I maminky na mateřské do dovolené mají stále status zaměstnance, stačí tak požádat zaměstnavatele o roční zúčtování a zaměstnavatel jim následně přeplatek na dani zam vrátí zpět.
Jaké podpůrné finanční prostředky můžete čerpat jako samoživitelka na rodičovské dovolené a kde o ně požádat?
Na přídavky na dítě má maminka nárok v případě, že její průměrný příjem v předchozím roce nepřekročil 2,4násobek životního minima. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká, pokud jsou nízké příjmy a vysoké náklady na bydlení.
Předpokladem pro získání této dávky je, že v daném bytě má žena trvalé bydliště. Do systému dávek hmotné nouze spadá tzv. příspěvek na živobytí. Nárok na něj vzniká ve chvíli, kdy jsou příjmy nižší než částka na živobytí.
Druhou dávkou na úhradu nákladů na bydlení je doplatek na bydlení, na který máte nárok, pokud vám po zaplacení všech nákladů na bydlení nezůstává k dispozici částka na živobytí.
O doplatek na bydlení se žádá až ve chvíli, kdy na úhradu všech nákladů nedostačují jiné sociální dávky – tedy příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, rodičovský příspěvek, přídavky na bydlení apod.
Žádá se na úřadu práce, informace k jednotlivým podpůrným dávkám a podmínkám nároku na ně najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (mpsv.cz), nebo České správy sociálního zabezpečení (cssz.cz). Další možností je obrátit se přímo na krajskou pobočku Úřadu práce ČR.
Může vás zaměstnavatel propustit, když otěhotníte ve zkušební době v novém zaměstnání?
Nejvyšší soud stanovil, že důvody zrušení pracovního poměru ve zkušební době nesmí být diskriminační – zaměstnavatel tak nemůže pracovní poměr ve zkušební době zrušit jen proto, že je žena těhotná. Pokud však zruší pracovní poměr z jiných důvodů nebo i bez udání důvodu, je tento jeho postup v pořádku.
Co přesně znamená tzv. ochranná lhůta pro pracující nastávající maminky?
V ochranné době zaměstnavatel nesmí dát ženě výpověď. Zákoník práce konkrétně zakazuje propuštění zaměstnankyně v případě, kdy je těhotná nebo čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.
V případě, že by i tak výpověď dostala, tak by tato byla neplatná a žena může zaměstnavatele žalovat. Výpověď z důvodu těhotenství je diskriminační. Zaměstnavatel má navíc ze zákona povinnost, pokud d je to nutné, převést těhotnou zaměstnankyni dočasně na jinou vhodnou práci se stejným platovým zařazením.
Co si zaměstnavatel může a naopak nesmí „dovolit“ k těhotné?
Některé práce těhotným ženám v Česku zakazuje přímo zákoník práce. Nesmějí vykonávat zaměstnání, která ohrožují jejich mateřství.
To jsou například zaměstnání vyžadující velkou fyzickou námahu, používání izolačních dýchacích přístrojů nebo místa s vysokou koncentrací hluku. Těhotná žena nesmí být zaměstnávána také činnostmi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství.
To platí obdobně o ženě, která kojí, a o matce do konce devátého měsíce po porodu. V případě nutnosti je zaměstnavatel povinen ji převést na jinou vhodnou práci. Těhotné zároveň nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas.
Může být maminka malého dítěte vyslána na služební cestu?
Rodiče pečující o děti do věku osmi let smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen tehdy, pokud se služební cestou souhlasí nebo o ni sami požádají.
V případě, že se rodič o dítě stará sám, platí toto omezení až do 15 let věku dítěte. Před pracovní cestou do zahraničí je nezbytné uzavřít vhodné cestovní pojištění, které vás ochrání před případnými nemalými finančními výdaji v případě nutnosti poskytnutí lékařské pomoci.
Pokud se do zahraničí vydáváte těhotná, vyplatí se prostudovat podmínky vybrané pojišťovny a přehled i limity léčebných výloh, které pojišťovna kryje. Často záleží na stupni těhotenství.
Jak je to s tzv. přestávkami na kojení, když se maminky vrátí do zaměstnání brzy po porodu?
I po návratu do zaměstnání čeká na matky několik výhod. Pokud žena pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, má nárok na přestávky ke kojení. Na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku jsou to dvě půlhodinové přestávky a v dalších třech měsících jedna půlhodinová.
Pokud žena pracuje v rozsahu poloviny týdenní pracovní doby, přísluší jí jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku. Přestávky na kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Co vás čeká, když máte pracovní poměr na dobu určitou, který vyprší během těhotenství nebo mateřské dovolené?
Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím doby i v případě, že je žena těhotná, nebo čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou. Dnem skončení pracovního poměru skončí i mateřská nebo rodičovská dovolená.
Pokud pracovní smlouva vyprší v době, kdy je žena již těhotná, tak bez prostředků nezůstane. Pokud tedy v této práci odpracovala aspoň 180 dnů, tak je ještě po skončení pracovního poměru 180 dnů v ochranné lhůtě.
Jestliže začátek osmého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do trvání ochranné lhůty, tak má žena nárok na PPM (samozřejmě musí splňovat i podmínku, že byla 270 dnů nemocensky pojištěna v uplynulých dvou letech). Pokud ale po skončení zaměstnání uplynula delší než ochranná lhůta, nárok na PPM nevzniká.
Pokud těhotnou uzná lékař práce neschopnou, bude mít nárok na nemocenskou, kterou bude pobírat, i když jí skončila pracovní smlouva. Po skončení nemocenské pak začne pobírat mateřský příspěvek, pokud na něj vznikl nárok.
Kdy vzniká nárok na tzv. „ošetřovačku“?
V případě, že jste zaměstnaná a musíte zůstat doma s nemocným dítětem, máte nárok na tzv. ošetřovné. To je podobně jako klasická nemocenská vypláceno na základě nemocenského pojištění.
Na ošetřovné má nárok každý zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti, nebo péče o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů uzavření školského nebo dětského zařízení (zapříčiněného havárií, epidemií či jinou nepředvídanou událostí). Ošetřovné vám náleží také v případě, kdy byla dítěti nařízena karanténa.
Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanoví a redukuje stejným způsobem, jako při výpočtu nemocenské.
Video: Všední den očima mámy a jak to vidí děti