Očkovat, nebo ne? Které vakcíny jsou povinné a co je jen na vás?

Povinné očkování

Očkování proti tuberkulóze - pouze u rizikových dětí s indikací - 4. den až 6. týden

Hexa vakcína (Infarix hexa) - záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, Haemophilus influenzae typu B:

• 1. dávka se dává ve druhém měsíci života
• 2. dávka ve třetím měsíci (měsíc po první dávce)
• 3. dávka ve čtvrtém měsíci života (měsíc po druhé dávce)
• 4. dávka do osmnáctého měsíce

Priorix - spalničky, zarděnky, příušnice:

• 1. dávka se dává patnáctý měsíc života
• 2. dávka jednadvacátý až pětadvacátý měsíc (za 6–10 měsíců po první dávce)

Infarix - záškrt, černý kašel, tetanus (přeočkování) - píchá se v pátém až v šestém roce.

Boostrix polio - záškrt, černý kašel, tetanus, dětská obrna (přeočkování) - očkuje se v desátém až v jedenáctém roce života

Nepovinné očkování

Rotavirové nákazy - 1. dávka se očkuje od šestého týdne života.

Pneumokoková onemocnění (Synflorix či Prevenar 13)

• 1. dávka se dává ve druhém měsíci života
• 2. dávka ve třetím měsíci (měsíc po první dávce)
• 3. dávka ve čtvrtém měsíci (měsíc po druhé dávce) a poslední dávka v jedenáctém až patnáctém měsíci.

Priorix Tetra - plané neštovice, spalničky zarděnky, příušnice

• 1. dávka se očkuje v patnáctém měsíci
• 2. dávka v jednadvacátém až pětadvacátém měsíci (za 6–10 měsíců po první dávce).

Dívky se mohou nechat očkovat proti onemocnění lidským papilomavirem (karcinom děložního čípku) - očkování se sestává celkem ze 3 dávek ve třináctém roce života a je plně hrazeno ze zdravotního pojištění.

Prevenar 13, Synflorix… v čem je rozdíl?

Vakcína Prevenaru chrání člověka před 13 nejčastějšími kmeny pneumokoka, které, jak výrobce uvádí, způsobují zhruba 80 % nákaz. Musí se ovšem doplácet a to 500 korun za každou dávku. Synflorix chrání proti 10 sérotypům a je pojišťovnou plně hrazený.

Co jsou to vlastně pneumokoky?

Pneumokoky jsou bakterie, které se běžně vyskytují až už 60 % dětí. Osidlují sliznice nosu, úst a horních cest dýchacích a problém nastává až v okamžiku, kdy je v důsledku nějaké virózy (nachlazení a podobně) oslabena imunita. Pak se skrz virové infekce dostanou krevním řečištěm do míst, kam nepatří, a způsobí vážnou infekci. Mohou se dostat do plic a vést až k zápalu plic, či do středního ucha, kde způsobují hnisavé záněty.

Ze středouší mohou navíc cestovat až na kost lebeční a na mozkové pleny, následkem čehož může být meningitida. Šíří se kapénkovou infekcí, proto je nejkritičtější období podzimu a zimy, a nejrizikovější skupinou jsou přirozeně malé děti a senioři. Uvádí se, že každoročně pneumokokem onemocní v řádu stovky lidí a desítky infekci podlehnou (v roce 2011 bylo evidováno 385 případů nakažení a 53 lidí na jeho následky zemřelo). Tato čísla jsou ovšem jen orientační, protože lékaři se dozvědí jen o závažných případech. Mnoho nakažení pneumokokem skončí "jen" jako zánět středního ucha či infekce horních cest dýchacích.

Očkovat, neočkovat?

Tak jako v případě většiny důležitých aspektů našeho života stojí i zde proti sobě dva nesmiřitelné tábory - zastánci a odpůrci očkování. Stačí jen zabrouzdat na jakékoli internetové maminkovské fórum a člověku jde hlava kolem. Nedávno navíc vlny rozvířila velmi radikální MUDr. Eleková se svými výroky o naprosté škodlivosti očkování a jeho přímé souvislosti s výskytem alergií, astma a autismem. Co k tomu říct… Člověk - ne lékař by musel strávit hodiny na internetu ve snaze dopídit se k objektivním informacím a není vůbec jisté, že by uspěl.

Nicméně, jako každý soudný člověk si troufám říct, všeho s mírou. Zásluhy očkování jsou nepopiratelné (vymýcení pravých neštovic, velké snížení onemocnění obrnou, černým kašlem, záškrtem…), i když MUDr. Eleková zpochybňuje i toto. Na druhou stranu je pravda, že s očkovací látkou člověk do těla dostává i další látky (rtuť, hliník, neurotoxin), které v lidském organismu mohou vyvolat nečekané reakce.