Hlavně žádný strach. Tato „nemoc“ (v pravém slova smyslu se ani o nemoc jako takovou nejedná) trvá jen pár týdnů a nebývají po ní žádné trvalé následky. Jelikož jsem rodila císařským řezem, nebyla jsem první dva dny s novorozeným synem nepřetržitě, sestřičky mi ho nosily pravidelně na kojení. Třetí den už jsem celá nedočkavá a natěšená nemohla dospat, jelikož mi bylo slíbeno, že miminko už bude moci zůstat se mnou na pokoji.
Jenže ouha, Míšánek nám mezitím trošku pozměnil barvu, takže se „společné bydlení“ nakonec ještě trošku oddálilo. Průběh žloutenky byl u něj naštěstí velmi mírný, nemoc se projevovala v podstatě jen tím, že v jednom kuse spal. A měl takovou „přiopálenou“ tvářičku, doslova mě láká říct, že jako broskvičku.
Jak se novorozenecká žloutenka pozná?
Novorozenecká žloutenka se projevuje žlutým zbarvením kůže, případně očního bělma a sliznic. Kromě tohoto zbarvení a názvu nemá ale nic společného s virovým zánětem jater.
„Fyziologická žloutenka se vyskytuje u 45 až 65 % zdravých novorozenců a maximální rozvoj je třetí až pátý den života. Nejdříve se objevuje na hlavě, později na trupu a nakonec i na končetinách,“ uvádí MUDr. Radka Chumová, primářka neonatologického oddělení Nemocnice Mělník.
Novorozenec bývá unavenější a spavý, může proto nastat problém s krmením. Pokud kojíte, je potřeba ho pravidelně budit, přikládat co možná nejčastěji a v případě, že odmítá pít nebo nepřibírá na váze, obrátit se na lékaře.
Mírnou žloutenku může mít dítě i několik týdnů po příchodu z porodnice. Na první preventivní prohlídce se proto domluvte s pediatrem na dalším postupu.
Je způsobena rozpadem červených krvinek, kdy je uvolněné červené krevní barvivo hemoglobin přeměňováno na tzv. bilirubin, který má barvu žlutou. Ten se přes játra dostává do střevního obsahu a spolu se smolkou, později stolicí, odchází z organismu.
„Rozpad červených krvinek je u novorozenců přirozený jev, protože plod v děloze má trochu jiné složení těchto krevních elementů a jejich počet je vyšší. Rozpadlé krvinky jsou postupně nahrazovány krvetvorbou v kostní dřeni. Jelikož játra novorozence mají sníženou schopnost eliminovat bilirubin, může se objevit žloutenka,“ vysvětluje MUDr. Radka Chumová.
Infekce i hematomy
Ke vzniku novorozenecké žloutenky mohou ale přispět i jiné faktory, jako například předčasné narození, infekce, neshoda v krevní skupině či Rh faktoru matky a dítěte, hematomy (modřiny) vzniklé při porodu (nejčastěji na hlavičce) nebo nedostatek kyslíku před a během porodu.
Svou roli hrají také genetické faktory. K rozvoji žloutenky také výrazně přispívá nedostatečný příjem stravy, kdy je hydratace miminka snížená a zároveň se tvoří málo stolice, se kterou z těla odchází bilirubin.
Ten se potom zpětně vstřebává ze střeva do organismu. Proto je důležité zahájit včasnou výživu, nejlépe mateřským mlékem.
Kojení a denní světlo pomáhá
Dobrou zprávou je, že ve většině případů není potřeba žádná léčba. Žloutenka trvá zhruba dva týdny (u nedonošenců o týden déle), u kojených dětí i tři až čtyři měsíce. Důležité je dbát na dostatečný příjem potravy, samozřejmě nejlépe mateřského mléka.
Časté kojení se považuje za výbornou prevenci této choroby – plně kojený novorozenec se totiž snadno a rychleji zbavuje smolky, která obsahuje bilirubin, a ten se tak nedostane do krve.
Doporučuje se neomezené kojení a minimálně osmkrát denně. Miminko byste dále měla vystavovat co nejvíce dennímu světlu, přičemž stačí hlavička, nemusíte ho svlékat (nastavte postýlku k oknu). Ale pozor na přímé slunce!
Kdy je potřeba fototerapie?
Takzvaná fototerapie neboli léčba modrým světlem, se využívá u miminek s vyšší hladinou bilirubinu. Ta by totiž mohla způsobit poškození mozkových buněk.
Světelná terapie změní strukturu molekuly bilirubinu a ten se snadněji vyloučí z těla žlučí a močí. Během terapie je důležité hlídat hydrataci a tělesnou teplotu miminka.
„Maminky se často ptají, jak je to v takových případech s kojením. Krátkodobé přerušení kojení se doporučuje pouze ojediněle u žloutenek kojených dětí, které nereagují na opakované několikadenní fototerapie,“ upřesňuje MUDr. Chumová.
Zákeřný Rh faktor!
Při neshodě v krevní skupině, ale hlavně Rh faktoru matky a dítěte mohou vznikat závažné formy novorozenecké žloutenky. V některých případech tvoří matka protilátky proti červeným krvinkám dítěte, které přecházejí přes placentu a způsobují jejich rozpad.
V nejtěžších případech může dojít až k odumření plodu ještě v děloze. Proto se během těhotenství vyšetřuje krevní skupina maminek, včetně protilátek. U rizikových skupin (krevní skupina 0, Rh negativní faktor, pozitivní protilátky) se vyšetřuje i krevní skupina dítěte a protilátky z pupečníku ihned po porodu.
Tato žloutenka nastupuje zpravidla první den života a vyžaduje léčbu. Může vést až k chudokrevnosti dítěte. Kromě fototerapie se používají i imunoglobuliny, které jsou schopny na sebe navázat protilátky kolující v krvi novorozence.
Účinnou, ale invazivní metodou, je výměnná transfuze, kdy se část krve s vysokou hladinou bilirubinu nahradí jinou z krevní konzervy. „Používá se až po vyčerpání jiných možností. Další závažnější formy novorozenecké žloutenky mohou být spojeny např. s metabolickými poruchami, těžkou infekcí nebo onemocněním trávicí soustavy.
U nejtěžších forem žloutenky může vzniknout tzv. játrový ikterus (průnik bilirubinu do mozkové tkáně), který způsobí trvalé těžké funkční poškození centrální nervové soustavy (dětská mozková obrna, mentální retardace, hluchota). K těmto případům ale dnes prakticky nedochází, protože novorozenecká žloutenka je sledována v porodnici již od narození,“ uklidňuje MUDr. Chumová.
Ptáme se:
MUDr. Mileny Dokoupilové, primářky novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice
Proč někteří novorozenci žloutenku prodělají, a jiným se vyhne?
Zvýšenou hladinu bilirubinu mají téměř všichni novorozenci. Všechny ale začíná znervózňovat až žlutě se barvící kůže. Každý novorozenec může mít rozdílné množství červených krvinek, a čím jich má více, tím více bilirubinu vzniká. Hlavní zpracování bilirubinu probíhá enzymaticky v játrech.
I miminka jsou individuality a mohou mít rozdílnou vyzrálost potřebného enzymu. A v neposlední míře je důležitá schopnost zpracovaný bilirubin vyloučit, tudíž produkovat dostatečné množství moče a stolice.
To je obvykle závislé na rychlosti nástupu kojení. Takže v zásadě žloutenku nemusí mít novorozenci, kteří nemají vysokou hladinu červených krvinek, mají dobře fungující enzym v játrech a u maminky se brzy rozvine laktace.
Podle čeho určujete stupeň závažnosti žloutenky?
K orientačnímu vyšetření se používá tzv. „transkutánní bilirubinometrie“, kdy malý přístroj přiložený ke kůži může změřit hladinu bilirubinu. Tato metoda ale není přesná, neboť je odvislá od hydratace a pigmentu kůže. K přesnému určení hladiny bilirubinu je třeba její stanovení z krve.
Jak probíhá fototerapie?
Jedná se o modré nebo zelené světlo, které svým účinkem rozkládá bilirubin v kůži na další produkty, kterých se organismus snáze zbavuje. Při léčbě je nutný dostatečný příjem tekutin, proto děti, které ještě nejsou kojené, většinou dostanou mléčný dokrm.
Leží jako na sluníčku, nahé, přetáčíme je na zádíčka a bříško. Oči mají přikryté páskem, kvůli ochraně sítnice. Délka fototerapie se nedá odhadnout, záleží na vstupní hladině bilirubinu, zda má miminko nějaké modřinky a jak dobře pije. Může trvat jeden den, ale i týden. Fototerapii musí podstoupit kolem pět až deset procent dětí a z porodnice jsou propuštěny až s bezpečnou hladinou bilirubinu, aby se snížilo riziko další hospitalizace.
Jak se má chovat maminka novorozence se žloutenkou?
Novorozenecká žloutenka není nemoc, takže nevyžaduje žádné zvláštní opatření a změny v běžném domácím režimu. Pouze je vhodné dohlédnout na dostatečné pití z prsu či umělé mléčné formule, které se odrazí v dobrých hmotnostních přírůstcích. Není potřeba, aby se maminky něčemu vyhýbaly.