Nejde o medaile a úspěšné zvládnutí chození na nočník není ani měřítkem schopností a kvalit matek, ani soutěž o to, které dítě je šikovnější a geniálnější. Schopnost začít vědomě používat nočník souvisí s dozráváním centrální nervové soustavy, což neurychlíte. „Důležitá je zralost vegetativních nervů ovládajících svěrače a nervů reagujících na signály o naplnění močového měchýře, také ale vývoj motoriky (dítě musí bezpečně sedět a umět vstát ze sedu, nejlépe i chodit), důležitá je také zralost psychiky – musí rozumět tomu, co po něm chceme, posadíme-li ho na nočník. Těžko si představit, že by to vše mohlo batole splnit dříve než mezi 15. a 18. měsícem, i když jde o vývoj velmi individuální,“ vysvětluje doc. MUDr. Ivan Novák, CSc.
Hlavně v klidu!
Aby vás ani drobečka nácvik na nočník „nebolel“ a byl co nejpřirozenější, musíte se obrnit velkou dávkou trpělivosti a zároveň dobře odhadnout a respektovat tělesnou i duševní zralost dítěte. Jestliže starší sourozenec chodil na nočník v roce a mladší odmítá spolupracovat ještě před druhými narozeninami, není to důvod k panice.
„Již pominula doba, kdy se děti, které se ještě ani samotné neposadily, vysazovaly na nočník. Ano, postupně si vypěstovaly reflex, aniž měly nejmenší vědomí, co se děje a proč. Nyní je naštěstí tolerance větší a přístup rozumnější, více se respektuje vývoj dětí. Současně samozřejmě přetrvávají velké rozdíly v tom, kdy se které dítě naučí být zcela bez plen,“ říká dětská psycholožka Mgr. Irena Beranová. Její slova potvrzuje i MUDr. Ivan Novák: „Některá odborná doporučení uvádějí dokonce začít batole vysazovat na nočník až od druhého roku věku.“
Kdy má smysl začít?
Nebuďte příliš horlivá a nepodléhejte tlaku okolí! Pro většinu batolat je ten správný čas začít s pozvolným nácvikem mezi 18. a 24. měsícem, kdy už dítě většinou pozná, že se mu chce na záchod, a dá o tom vědět (i když ne vždy včas). Předčasným vysazováním navíc trpí páteř. Ideální je, pokud se se svými plány na „odplenkování“ trefíte do letního období, kdy můžete nechat dítko běhat v podstatě celý den s nahatým zadečkem, případně bleskově dokážete stáhnout kraťásky – dítě je v této době většinou schopné informovat vás, že bude dělat „ee“, jenže zpravidla máte po tomto sdělení zhruba tak dvě vteřiny, než skutečně začne konat.
Odnaučování nosit plenu je časově náročnější proces. Dny, kdy se mrněti daří nepočurat se, se ale v různých vlnách mohou střídat s obdobím, kdy jako by se vše vrátilo zpět a bez plenky to nejde. Nemějte přehnaná očekávání.
Hlavně důsledně
Naučit se existovat bez plenek je bezpochyby velký vývojový mezník v životě každého batolátka a potřebuje k tomu vaši podporu a pochopení, nesmí cítit nervozitu a nátlak. Nespěchejte, nechtějte po něm více věcí najednou, nezahrnujte ho příkazy. Batole někdy udělá velký vývojový skok na úkor jiných dovedností, které se dočasně dostanou do pozadí. Nebuďte proto překvapená, pokud v době trénování na nočník například stagnuje rozvoj řeči. Po zvládnutí akce „bez plen“ se vše srovná a posune dále.
Jako v každém bodě výchovy je i zde důležitá důslednost.
Požádejte partnera i babičky, aby neporušovali nácvik, vysvětlete jim, že jste právě ve fázi učení na nočník a nebylo by dobré, aby dítěti dávali nadále plenky.
Chvalte a chvalte
Pro první seznámení zvolte neformální styl. Nechte dítě nočník osahat, prohlédnout, případně vezměte potomka s sebou do obchodu, ať si sám vybere takový, který se mu bude líbit (v oblíbené barvě, s obrázkem, který ho zaujme). Funguje i škola hrou – nočník pro začátek poslouží jako skvělý cíl pro házení balonků, co a jak s ním správně dělat, můžete názorně ukázat s pomocí plyšáka nebo panenky. V dítěti tak vybudujete pocit důvěry a pozná, že nočník není žádný strašák, ale kamarád.
Za dobře odvedenou práci chvalte, opakovaně a důrazně.
Dítko si brzy uvědomí souvislost mezi plným nočníkem a vaší spokojeností a bude vám chtít dělat radost tak dlouho, až si samotnou činnost zautomatizuje. Ze začátku se ho nezapomínejte pravidelně ptát (klidně každých 20 až 30 minut), zda nechce na nočníček. V okamžiku, kdy pocítí, že se mu chce, zpočátku neodhadne, kolik času má, než se počurá. Proto je na vás, abyste se snažila zabránit nehodám. A nezapomeňte, za neúspěchy a mokré kalhoty se nezlobte, nekřičte, nedávejte najevo zklamání a nevyčítejte. Tím dítě jen znejistíte a vystresujete. Celý proces tak můžete zbrzdit.
Kdy už máte problém?
V případě, že jsou dítěti tři roky, má před sebou nástup do školky a má stále pleny na den i noc, bez patrného či znatelného posunu k lepšímu, je na čase situaci řešit.
„Rovněž je důvodem ke znepokojení, pokud se dítě, které je delší dobu bez plenek, začne opět pomočovat. Je třeba vždy probrat společně i s rodiči, co se aktuálně děje v životě dítěte i rodiny jako celku, zda nenastaly nějaké životní změny. Pokud dítě navštěvuje předškolní zařízení, tak určitě zjistit, co se děje ve školce, zda paní učitelky nepozorují třeba konflikty s dětmi. Rovněž může dítě, které je vnímavé na dění kolem sebe, zareagovat na zdánlivě drobný a nevinný podnět, kterým mohou být třeba děsící záběry v pohádce či návštěva strašidelného zámku,“ vysvětluje Mgr. Irena Beranová. Jednoznačně je nutné vyhledat dětského psychologa, když je dítě již školák a pomočuje se a není zde žádný problém zdravotního rázu.
Kolik hodin spánku děti potřebují? Podle věku!