Nezkrotný duch bojového umění Taekwon-do

Janě z Prahy, mamince Filipa, Denise a Agáty, se splnil. Po několika mylných pokusech s různými sporty pro kluky objevila náborový leták školy bojového umění Dan-Gun Taekwon-do. A tak zamířili do tělocvičny proseckého gymnázia v Litoměřické ulici.

 

„Doufala jsem, že bojové umění zaujme alespoň Denise, protože je energický, chvíli neposedí a akční hrdinové v kimonu se mu líbí. Nakonec se přihlásili oba kluci. Prostředí, jednání trenérů i výborná pověst této školy Taekwon-do mě ujistily, že budou mít dobré vedení,“ vzpomíná Jana.

 

Dnes, po dvou letech, si jejich volbu nemůže vynachválit. Oba kluci si v tomto sportu našli pro sebe to, co je baví, přestože jsou každý z jiného těsta. „A také mě moc těší, že ačkoli je Filip o dva roky starší než Denis, tréninky mají ve stejnou dobu i na stejném místě. Mám je tzv. dva v jednom,“ směje se Jana a ujišťuje, že toto hledisko samozřejmě není prvořadé, ale pro zaměstnanou mámu tří dětí je důležité.

 

„Největší radost mi dělá, že kluci mají pravidelný rovnoměrně zatěžující pohyb. Z tréninku chodí unavení, ale rozhodně ne ulítaní s modřinami a namoženými částmi těla, jako to bývalo třeba po fotbale,“ libuje si Jana. „Všechny sestavy se učí na levou i pravou stranu, což jim pomáhá pro lepší držení těla. Denis se dokonce lépe soustředí ve škole a zmírnily se i potíže související s jeho hyperaktivitou i dysortografií.“

 

To není náhoda. Taekwon-do, aikido, a některá další bojová umění totiž doporučují jak pediatři a ortopedové, tak i speciální pedagogové. Přínos vidí v tom, že při tréninku se stejnoměrně zapojují svaly na celém těle, uplatňuje se soustředění na pohyb, takže se harmonicky rozvíjí tělesná i duševní stránka osobnosti. „A navíc si i pěstují vlastnosti, vycházející ze zásad Taekwon-do: zdvořilost, čestnost, vytrvalost, sebeovládání a nezkrotný duch – touha překonávat překážky,“ dodává Petr Poklop, šéftrenér školy Dan-Gun Taekwon-do a spolutrenér českých reprezentantů v tomto bojovém umění.

 

 

 

„Trénink dětí od 6 do 11 let je založen na celkovém rozvoji motoriky čili na všestranném pohybu, s důrazem na jeho oboustrannost. Převažuje forma hry zaměřená na rozvoj pohybových dovedností pro Taekwon-do a samotný trénink techniky trvá patnáct dvacet minut, protože děti se nedokáží delší dobu dostatečně soustředit,“ vysvětluje trenér, který má s prací se školáky více než šestnáctiletou zkušenost, a dodává: „Děti se tu také setkají s možná přísnější disciplínou, než na jakou jsou zvyklé z domova nebo ze školy, a to na mnohé z nich velmi dobře působí. Samozřejmě nejde o žádný vojenský režim, ale o dodržování kázně a pravidel. Nováčci, i ti neposední a hyperaktivní, brzy přijdou na to, že ostatní děti se chtějí něco naučit a vyrušování jim tu snahu kazí. A když se k malému ‚rušiteli‘ nikdo z dětí nepřidá, buď se zapojí do programu jako ostatní, nebo už příště nepřijde, protože ho trénink nebaví. Po půl roce tréninku mají některé děti už určité pohybové a režimové návyky a dovednosti a jsou schopné skládat první technické zkoušky, získají žlutobílý pásek (a další barvy dle výkonnosti) a mohou se zařadit k pokročilejším členům. Tam sice hry nehrají, ale protažení všech svalů a důležité úvodní zahřátí organizmu je také nemine,“ zdůrazňuje trenér.

 

Filip začínal v osmi letech. „Úplně nejvíc se mi líbí, že mě nikdo nenutí do žádných zvláštních sportovních výkonů, že techniku i celou sestavu se učím svým tempem. Myslím, že už bych se dovedl ubránit nějakým rváčům, překvapit je obranným postojem.“ Mladšímu Denisovi zase vyhovuje dynamika cvičení, do kterého dává všechnu nahromaděnou energii. Chce získat co nejlepší pásek.

 

„Děti přicházejí i proto, že se vzhlédly v televizních asijských bojovnících. Ale na motivaci tolik nezáleží. Důležité je, že sportují a mají zálibu s pravidelným režimem, která jim spolu s jinými povinnostmi zabere dost času, takže nezbývá na nudu. Spolu s dětmi mohou trénovat rodiče. V tělocvičně jsou pak zcela rovnocennými partnery. Syn má šanci poučit tátu a ten zase může ukázat, že se od něj rád leccos naučí. To je ideální příležitost k prohlubování hodnotného vztahu,“ říká Petr Poklop.

 

Výbava v korunách

Pokud byste chtěli syna, dceru nebo sebe přihlásit, pak vás výbava i příspěvky budou stát zhruba tolik jako třeba fotbal, florbal nebo aerobik. K trénování je potřeba úbor čili dobok zhruba za 800 Kč pro dítě (cca 900 Kč pro dospělé), chrániče na nohy, rukavice, přilba a suspenzor pro sportovní boj za asi 3000 Kč. Úbor i chrániče v jedné velikosti děti využijí dva až tři roky, s tím že chrániče potřebují až pro vyšší technické stupně, tedy po několika letech tréninku. Příspěvky se podle jednotlivých škol či oddílů pohybují v rozmezí 1500 – 2500 Kč za pololetí. Plus poplatky v řádu stovek za technické zkoušky.

Taekwon-do je korejské bojové umění sebeobrany. K nám se dostalo v letech 1987 – 88. Škola Dan-Gun Taekwon-do byla založena v roce 1991.
Více na http://dangun.taekwondo.cz.