Nevyžádané informace na pohovoru nepodávat!

Aneb co (ne)říkat abyste si po mateřské v profesním životě hned zkraje nenabily nosy.
Nevyžádané informace na pohovoru nepodávat!
Maminky, které se pracovně vracejí ke svému původnímu zaměstnavateli, mají o starost méně – zvlášť když si tam před mateřskou vybudovaly dobré jméno. Je ale dost žen, které o práci přišly, nebo musejí s časem zacházet úplně jinak než za bezdětna a původní profese jim najednou nevyhovuje. V konkurenci množství dalších matek, slídících po vhodném zaměstnání skloubitelném s rodinou jde o docela ostrý boj.

Co se osvědčí
Umění „prodat se“
Každá dovednost a znalost navíc se počítá, ale... Už asi víte, že není tak úplně důležité, co umíte a jaké vzdělání máte, ale jak to dokážete „prodat“.
 
Příprava
Působí velmi trapně, když se jde někdo ucházet o práci a neví nic o firmě ani o pozici, o kterou se uchází. Omluva nepřipravenosti v čase internetu, kde o tom, jak má vypadat ústní prezentace a napsaný životopis, hovoří stovky personalistů neexistuje! V současné době je dostatek zdrojů, kde se dozvíte, jak přijímací pohovory probíhají. Jaké jsou otázky, které uchazeči dostávají. Je dobré být na „záludné“ otázky připravena a netvořit CV až na místě.
 
Vědět co chci a proč to chci
Ucházet se o místo uklizečky a „prsit se“ doktorátem z filozofie je stejně nesmyslné jako se cpát na post manažerky a neumět anglicky. Můžete se vztekat, jak chcete, ale matky – z důvodu časové flexibility – velmi často berou pozice, na které jsou „převzdělané“, protože jim prostě nic jiného nezbývá.
Pokud si v hlavě srovnají, že je to dočasně a vědí, že TO dělají pro dítě, dokud neodroste, většinou se časem k něčemu, co jim sedne lépe, dopracují. Navíc žádná práce není tak „nízká“, abychom z ní do budoucna nemohly čerpat – minimálně to, že si pak člověk užívá a váží, když dělá něco, co ho baví.
 
Klepněte pro větší obrázek 

Co se neosvědčí nikdy!
Duchovno a odbornost nikdo nebude hledat pod hadrama
Dřív než začnete hledat, zamyslete se nad tím, jaká jste a jak vás vidi jiní. Možná budete překvapená, jak rozdílné obrazy to mohou být. I kdyby doma na chleba nebylo, určitě „lžete“ oblečením. Nemusíte být značkové, ale když z vás „řve“ secondhand nebo předloňské sezonní výprodeje, body jedou dolů. Totéž účes – úsporně barvené vlasy podomácku nebo stříhání kamarádkou, cvičené oko pozná. Seriozní zaměstnavatel zoufalkyni nepřijme, i kdyby byla nejchytřejí na světě. Rodina prostě musí pochopit, že maminka aspoň jeden „pohovorový“ reprezentativní model potřebuje.
 
Dávání najevo zklamání
Budete-li mít pocit, že přijímací pohovor nedopadl podle vašich představ, neodcházejte se svěšenou hlavou. Nikdy! Rozlučte se opět s příjemným úsměvem a stiskem ruky. Jen tak mimoděk můžete říct, že se těšíte na další setkání. Nedávejte najevo svoje zklamání či nespokojenost. Kdo ví? Třeba to byl jen váš pocit, a komise váš výkon posoudí jako odpovídající a pracovní místo vám nabídne.
 
Míchání osobních a pracovních úspěchů
I když jste na sebe – a právem – hrdá, že jste například vypiplala nedonošené miminko, které mělo minimální naději, zaměstnavatele tím neoslníte. A to ani v případě, že vám všichni říkají, že to je přece důkaz vašich lidských kvalit a výdrže. V profesním životě se ale hraje jen na to, co je pracovní.
 
Zbytečné upozorňování na neúspěchy
Samochvála nesmrdí! Vždycky si vzpomeňte na nějaký pracovní úkol, který jste úspěšně zvládla vyřešit, popište jakým způsobem a za využití jakých prostředků, zda to byl výsledek váš jako jednotlivce, nebo týmové spolupráce. Neúspěchy sama od sebe nezmiňujte, v případě, že se na ně zeptají, můžete lehce nastínit třeba situaci, kdy se vám nepodařilo splnit daný úkol ve stanoveném termínu. 
 
Text: Anna Šimková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře