Nepodceňujte mozek miminka, pracuje na plné obrátky

Zatím leží v postýlce a doba, kdy půjde do první třídy, nám připadá vzdálená jako cesta na Mars. Jenže už teď se rozhoduje o jeho budoucnosti!
Nepodceňujte mozek miminka, pracuje na plné obrátky
Mozek miminka je totiž dokonalý „hardware“, který ukládá veškeré vjemy, které se kolem něj dějí. Důležité je všechno! I to, co si myslíme, že zatím vůbec není schopné vnímat.
 
Mluvíte se svým břichem? Jste normální!
„Tak jakpak jsme se dneska vyspinkali?“ oslovíte po ránu svého malého břišního nájemníka a… opatrně se rozhlédnete, jestli u toho někdo nebyl a nemyslí si teď o vás, že jste se zbláznila. Ale nebojte. Děláte to nejlepší, co můžete, aby v budoucnu dobře mluvil. Výzkumy prokázaly, že miminko hned po narození rozezná zvuk lidského hlasu od ostatních zvuků, maminčin hlas od hlasů jiných žen a dokonce upřednostňuje rytmus a tón své rodné, mateřské řeči před cizí. Vývoj jazyka dítěte totiž začíná už v děloze. Plod vnímá sílu, rytmus i melodii maminčina hlasu. Pokud s maminkou často komunikuje tatínek, pozná i jeho hlas. V menší míře registruje i hlasy ostatních lidí, zvuky okolí, hudbu. Všechny zvuky tlumí pochopitelně plodová voda – naše mrně je na tom stejně, jako když „posloucháme svět“ potopeni pod hladinou.
 
Kdepak, žádné uřvané polínko
„Jen leží jako polínko, řve nebo kadí,“ popsal před lety zklamaný šestiletý syn mé kamarádky vytouženého čerstvě na-rozeného sourozence. Svým způsobem měl pravdu. Mimino prvních osm měsíců pláče, vydává hrdelní zvuky, „vrká“, případně z něj vychází zvuky podobné samohláskám. Ve skutečnosti se při dostatku potřebných podnětů právě teď spolupráce mozkových buněk kojence rozvíjí velmi rychle. Od třetího do pátého měsíce nabírá spolupráce mozkových buněk v hlavičce zdravého miminka na obrátkách. Dítě lépe vidí i koordinuje pohyby, brouká, a když ostatní mluví, inspiruje se a vytváří zvuky podobné souhláskám. Pokud rodič nepolevuje a zahrnuje dítě dostatkem pozornosti, v období mezi šestým až osmým měsícem začíná zřetelně rozeznávat slabiky a pozná, kde slovo končí a kde začíná. Samo se pak snaží vytvářet nové zvuky tím, že mění tvar rtů, když si pobrukuje. Jakési první pokusy o konverzaci. Proměna mimina v roční batole je pak završena plně funkční pamětí – devíti až dvanáctiměsíční holčička nebo chlapeček si už pamatují slova, ti ve vývoji rychlejší reagují na svoje jméno, začínají používat gesta a dokonce mluvit.
 
Klepněte pro větší obrázekPosilovna mozku od prvního dne do půl roku
Mluvte na ně, co se do nich vejde
„Tak a teď naši princeznu přebalíme, jejda, no to je teda poklad, cos nám udělala do plínky, honem osprchujeme zadeček…“ Anebo: „Tak a teď si vezmeme čepičku a půjdeme nakoupit, pomůžeš mi, viď, Tomíku?“ Pokud každý úkon, který s miminkem děláme, doprovázíme podobnými infantilními komentáři, zasluhujeme jedničku. Navíc citlivý rodič, aniž by prošel nějakými kurzy, automaticky způsob mluvy a dikci přizpůsobuje miminu. Mluví pomaleji, zvýrazňuje melodii vět, zdůrazňuje některá slovíčka. Když nám u toho ještě dítě vidí do obličeje a na ústa, jednička je podtržená. Čím častěji komentujeme běžné činnosti, které s dítětem provádíme, tím víc jeho mozeček aktivujeme.
 
Ukolébavka nad zlato
I když pějeme vyloženě falešně, případně jsme ze sebe od základní školy nevyprodukovali žádný hudební song, teď je ta pravá chvíle se k tomu vrátit. Jak už jsme zmínili, dítě bezpečně rozezná matčin hlas ve změti jiných hlasů. Mámino zpívání, byť nedokonalé, je pro vnímání i emocionální rozvoj miminka prostě nezastupitelné.
 
Chrastíš, chrastím, chrastíme
Chrastítko, které je přivázané nad postýlkou, kde si do něj dítě může brnkat ručičkama, nebo dokonce připevněné k nožičce, takže může pohybem jeho zvuk ovlivnit, „táhne“ jeho myšlení nahoru. Objev „já sám můžu ovlivnit, kdy se zvuk bude nebo nebude ozývat“, podporuje část mozku, která rozvíjí schopnost mluvení.
 
Posilovna mozku mezi 6. a 15. měsícem
V tomto období se děti a jejich reakce na různé podněty liší. Takže nepropadejte panice, když sousedovic Emička v šesti měsících reaguje na velký obrázek v knížce, zatímco váš Daneček ne. Holčičky jednak bývají ve vývoji napřed, ale hlavně – každé mrně je individualita a závodění ve stylu „heč, my už umíme tohle a co vy?“ ukazuje spíš na nejistotu a nezralost maminky než mrňouse.
 
To je Jakoubkova botička a tohle? Přece tik tak tik tak – hodiny
Ukazujte dítěti s patřičným komentářem všelijaké věci, které ho denně obklopují, a současně je pojmenovávejte.
 
Méďánek je měkoučký a na mámin hrnek s čajem nesahej, pálí!
Mrňous právě začíná s naší pomocí zjišťovat, že věci mají své rozdílné vlastnosti.
 
Táta je smutný, protože si mu ještě nedal pusinku
Další veledůležitý objev pro dítě jsou pocity lidí. Označujte je a mluvte o nich (to mám ale hrozný hlad, honem se spolu nasvačíme… maminku bolí hlavička, pofoukej ji…), mimino to v plné síle pochopí sice až po osmnáctém měsíci, ale díky tomu, že si s ním o tom povídáte už teď, má jeho mozek zase „krmivo“ na zpracovávání.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Malý stavitel
Kdyby rodiče redukovali hračky na minimum, určitě by se jejich dítě nemělo obejít bez spinkacího plyšáka nebo hadráka a… kostky. První látkové nebo gumové kostky sice nejprve řádně oslintají a okoušou, jenže pak se je začnou snažit stavět na sebe. Podporuje se tak součinnost ruky a očí. Ještě si pár let počká, ale právě tato dovednost se mu hodí, až se v první třídě začne učit psát.
 
Od drobečku po jablko
Když sedí u jídla na židličce, položte před něj různě velké kousky „papání“ – cereálie, kostky cukru i na menší a větší kousky nakrájené jablko nebo banán. Dítě jednak v tomhle období braní věcí do rukou ohromně baví, a hlavně si tím cvičí jemnou motoriku.

Jak dělá kohoutek a jak prasátko?
Když si hrajete, zapojujte jej co nejvíc. Různými otázkami nebo tím, že na jmenované zvířátko na obrázku ukáže.
 
Od leporela k divadélku
Od šestého měsíce si s ním „čtěte“. Nejprve samozřejmě ukazujte velké a jednoduché obrázky v omyvatelném leporelu. Nechte ho dotknout se obrázku koníčka nebo slepičky a obracet „stránky“. Postupem času se dostanete k jednoduché „papírovce“. Hrajte a přehánějte. Když povídáte o medvědovi, zhluboka bručte, a když o princezně, tak vysoce pištěte. Děti tyhle kašpařiny milují a navíc se snáz učí vnímat děj vyprávění i rozlišovat postavy.
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře