Vrodině každá žena otěhotněla téměř napoprvé, a tak nikdo neviděl důvod, proč by to nemělo jít i mně s manželem. Vdala jsem se poměrně mladá a chtěla hned děti, a pokud možno alespoň pět. Na Nový rok jsme se rozhodli začít se snažením, antikoncepci jsem nebrala už dva roky, a tak bylo tělo očištěné od umělých hormonů, cyklus šlapal tak, jak měl, a byl pravidelný, žádné dlouhé špinění před menstruací ani ukrutné bolesti. Ihned jsem si objednala Betynku a čerpala informace, které se mi měly brzo hodit. Těšila jsem se na každé číslo a už se viděla jako těhule. Jenže po šesti měsících nezdaru jsem už byla psychicky na dně, jak je možné, že to nejde, vždyť se přece stačí s mužem pomilovat jednou a je to. Alespoň tak mi to doma opakovali.
Štěstí trvalo 12 týdnů
Našla jsem si gynekologa, který problematice neplodnosti rozumí. Nasadil mi hormonální podporu, protože jsem měla nedostatek žlutého tělíska, a ultrazvukem zkontroloval, jestli ovuluji. Vajíčko tam bylo a já ještě v tom cyklu otěhotněla. Prostě doktor uměl zázraky. První ultrazvuk ukázal malou černou tečku, na druhý už se mnou šel i manžel a viděli jsme naše miminko, kterému bušilo srdíčko. Další kontrolu jsem měla ve dvanáctém týdnu. Dostala průkazku hned u sestřičky, vešla k panu doktorovi, ten na mě koukl přes ultrazvuk a oznámil, že těhotenství zamlklo. Hned jsem jela do nemocnice na vyčištění. Pocit to byl šílený a dodnes nechápu, že mě nezavřeli do blázince a moje psychika to vydržela. V nemocnici nám poradili s dalším snažením počkat alespoň tři měsíce, aby se tělo zahojilo, a pak, že to půjde samo, protože po potratu je „jako pohnojíno“. Rozhodli jsme se na nic nečekat a začít se snažit okamžitě. Už jsem chtěla být znovu těhotná a zapomenout na starou bolest. Jenže už uteklo osm měsíců a těhotná nejsem.
Snažilek je hodně
Doma jsem byla zavřená celé dny sama a přemýšlela, proč se to stalo. Když se ve schránce objevila Betynka, s odporem jsem ji hodila do skříňky a rozhodla se, že ji nebudu číst, dokud znovu neotěhotním. Ale pak mi to nedalo a nakoukla jsem do ní. Zaujal mě článek o tom, co cítí žena, která nemůže otěhotnět. Další číslo jsem prolistovala hned, co dorazilo, a hledala jsem informace o problémech s otěhotněním. Říkala jsem si, že určitě jsou ženy jako já, které si Betynku objednají, následně přijdou o miminko, ale Betynka chodí dál, a tak ji mohou buď zahodit, nebo si ji přečíst. Spousta žen si ji objedná a myslí si, že otěhotní brzy. Betynka se pak každý měsíc objeví u nich doma a miminko nikde. Člověka potom až zamrzí, že na takové ženy časopis moc nemyslí. V současné době ji přečtu celou a těší mě všechny články a fotečky miminek. Každé ženě na fotografi i těhotenství závidím, ale zároveň si říkám, že nevím, co tomu předcházelo a že možná i tato žena měla s těhotenstvím problémy. Někdo namítne, že se nesnažíme zase tak dlouho, jsou ženy, které čekají mnohem déle, ale člověk časem otupí. Každý nezdar snáším měsíc od měsíce líp a líp. Už to tak neprožívám, vím, že to jednou vyjde, ale nesmím se bát bojovat. Najednou poznávám spoustu žen na internetu i ve svém okolí, které nemohou přijít do jiného stavu, dokonce mi i pár známých prozradilo, že o miminko také přišli, aniž by to o nich někdo věděl. Našla jsem si práci a ta mi pomáhá to všechno překonávat. Jen mě občas srazí k zemi otázka mých kolegyň, proč ještě nemáme děti. Nechci jim vykládat, že nám to nejde, většina by to stejně nepochopila...
Nesvádět jen na psychiku!
Podle posledních výsledků vyšetření mám od zamlklého těhotenství cykly bez ovulace. Tahle informace mě hrozně nakopla dopředu, protože konečně se našel nějaký důvod, který lze řešit, a přestali to svádět na psychiku. Pokud snažilce, která se pokouší už dlouho, budete radit, že to chce být psychicky v klidu, moc ji nepotěšíte. Nejde být v klidu a nemyslet na to, když každý den z okna vidí známé, jak vozí kočárek a nebo nahání děti po hřišti, a ona smutně kouká za záclonou. Teď se těším, až dostanu menstruaci a začnu brát první měsíc lék Clostilbegyt. Budu chodit na ultrazvuk, aby se doktor přesvědčil, zda uzrávají folikuly a jestli na léčbu vaječníky reagují. Pokud lék nezabere, zbyde nám ještě umělé oplodnění, ale půjdeme do něj, nesmíme to vzdávat. Už jsem absolvovala řadu vyšetření: hormonální profi l, vyšetření štítné žlázy, veškeré krevní testy, poševní stěry, velké množství ultrazvuků a návštěv gynekologa. Pravidelně měřím bazální teplotu a cvičím Mojžíšovu metodu, pila jsem kontryhelový čaj, beru vitaminy pro snažilky, manžel pravidelně užívá selen a zinek... Nezabírá nic. Momentálně mě hrozně těší ve vašem časopise seriál o dvojčátkách, protože právě po Clostilbegytu se vyskytují často. Brala bych je všemi deseti, i když je to psychicky i fyzicky náročné.
Manžel je podpora
Nejvíc mi psychicky pomáhá manžel. Neštítí se mě za to, že jsem nedonosila naše dítě, je odhodlaný absolvovat veškerá vyšetření, všechny fi nance investovat do umělého oplodnění, jezdit se mnou po doktorech a trpělivě čekat. Nevyčítá mi, že já můžu za to, že nám to nejde, a těší se i na případná dvojčátka. Jsme rozhodnutí, že pokud se do dvou let svého mimča nedočkáme, zažádáme o adopci. Už nechci dětí pět, stačily by mi dvě i „jedním vrhem“. Bereme cokoli, ale jen ať už dostaneme druhou šanci. Nejhorší je to čekání. A pocity ženy, která se snaží marně o těhotenství? Občas jsem šťastná a věřím v zázraky. A občas probrečím celou noc a nejradši bych tloukla hlavou do zdi. To pochopí jen žena, která marně usiluje o miminko, ostatním to přijde malicherné. Kdo nezažil, nepochopí. Ale já věřím, že jednou se nám to podaří, a já budu moci vystoupit z anonymity jako hrdá těhulka.
Názor odborníka
MUDr. Pavlína Marešová, gynekoložka, centrum Meda
Co je to zamlklé těhotenství?
■ Zamlklé těhotenství (též zánik embrya) je těhotenství, které se v určité fázi přestalo vyvíjet, ale zatím se tento stav nijak neprojevil (nejsou přítomny obecné známky potratu, na ultrazvuku však nacházíme embryo větší než 5 mm bez srdeční akce), jedná se o neprosperující těhotenství. Pravděpodobnost samovolné těhotenské ztráty obecně je až 50 % koncipovaných (většinou se projevuje jako tzv. opožděná menstruace) a 12 až 15 % u všech diagnostikovaných těhotenství. Podíl geneticky abnormálních těhotenství tvoří z celkového počtu těhotenských ztrát asi 73 % případů. Zbývajících 30 % časných těhotenských ztrát je způsobeno negenetickými příčinami.
Co je příčinou anovulačního cyklu a jaká je šance, že po léčbě se ženě podaří otěhotnět?
■ Při anovulaci nedochází k uvolnění vajíčka v polovině menstruačního cyklu, vajíčko může být oplodněno během následujících 24 h, z obalů vajíčka vzniká tzv. žluté tělísko, které produkuje progesteron, jenž připravuje sliznici děložní k nidaci oplodněného vajíčka a následně po otěhotnění přispívá k jeho udržení v děloze, než tuto funkci po 8–10 týdnech přebere placenta. Clostilbegyt právě ovlivňuje velikost zrajícího folikulu a následně také uvolnění vajíčka ve správnou chvíli, i pozdější produkci progesteronu ve II. fázi cyklu. Co se týká neplodnosti, každý šestý pár se s touto diagnózou setkává, v 50 % je příčina nalezena u ženy, ve 40 % u muže, v 10 % není objasněna a přibližně u 20 % neplodných párů je příčina na obou stranách. Léčba pouze Clostilbegytem nemusí být tedy úspěšná, je proto vhodné předat neplodný pár do specializovaných center, která se zabývají neplodností....