Není náhoda, že když se dozvíme o narození nového človíčka, automaticky se ptáme, kolik měří a váží. Odedávna byly právě tyto porodní míry známkou schopnosti dítěte své narození přežít. I rodičům maličkých miminek, která přišla na svět nezralá, takové posuzování situace automaticky naskočí... a přinese obrovský strach.
„Vůbec jsem si neuměla představit, jak ten drobeček s průsvitnou kůžičkou, který si měl ještě víc než dva měsíce užívat v bříšku, zvládne operaci pro záchranu zraku a další složité situace,“ vzpomíná dnes už mnohem klidnější Markéta. Její sedmiměsíční Péťa ani dnes není žádný obřík, ale z nejhoršího se už dostal.
Rostou rychle
Přestože právě těžcí nezralci bojují o své zdraví a život na více frontách, rostou zejména v prvním půlroce, ve srovnání s donošenými kojenci, rychleji. Ale i tak bývají až zhruba do dvou let věku menší i lehčí než ostatní stejně stará batolata.
Prospívá?
Pokud i drobné dítě při pravidelném sledování prospívá, znamená to, že má dostatečný příjem energie i živin a není třeba se znepokojovat. Prospívání včetně růstu se u předčasně narozených sleduje stejně jako u ostatních dětí pravidelným měřením výšky, resp. délky, a hmotnosti.
Důležitý je i obvod hlavičky. Tyto tzv. antropometrické údaje je třeba zapisovat do grafů, ale není možné je porovnávat s normou růstu čili percentilovými grafy pro donošené zdravé děti. U nedonošeňátek se musí počítat s korigovaným věkem. Přibývání na váze by mělo být v souladu s růstem děcka. Krátký kojenec či malé batole by měly být logicky lehčí než dlouhán.
Překrmování dítěte je samozřejmě nezdravé a mívá následky i v dospělosti. Na druhou stranu mnohé původně extrémně nedonošené děti potřebují k zajištění dobrého růstu vícekalorickou stravu. Jak konkrétně je dobré ji obohatit, poradí lékař. Často totiž jde o speciální přípravky.
Když růst zpomaluje
Odborníci připouštějí, že růstové zrychlení může u některých předčasně narozených dětí nastat později než do šesti měsíců, ale pokud nepřijde do konce batolecího období, tedy do tří let, pak je už málo pravděpodobné. Jestliže právě pravidelné měření délky či výšky nezaznamená potřebný růstový výšvih, je na místě vyšetření a odhalení příčiny. V některých případech pak pomáhá včasná léčba růstovým hormonem. U dětí, jejichž růst byl zpomalen už v děloze matky, je situace ještě složitější.
Co vede k selhávání růstu po narození a ke zvýšenému riziku některých metabolických poruch v dospělosti, se přesně neví. Odborníci se ale domnívají, že svůj podíl na tom mají jak genetické faktory, tak i vnější vlivy včetně výživy.
Z dlouhodobého sledování vyplývá, že výbornou prevencí tzv. metabolického syndromu (ten zahrnuje nemoci srdce a cév, cukrovku, vysoký cholesterol apod.) v dospělosti je u nedonošených dětí časné krmení mateřským mlékem.
KOLIK MU VLASTNĚ JE?
Korigovaný věk získáte, když od skutečného věku počítaného od narození dítěte odečtete dobu, o niž se narodilo dřív, než mělo podle řádného termínu porodu. To znamená, že miminko, které přišlo na svět před pěti měsíci, ale narodilo se o dva měsíce dříve, by mělo vývojem i růstem odpovídat tříměsíčnímu kojenci.
MĚŘENÍ HLAVIČKY
Obvod hlavy je důležitý k posuzování růstu mozku. Měří se pravidelně obyčejným metrem a hodnoty se zapisují do grafu. Příliš velká (i malá) hlavička může signalizovat vážnou poruchu. Ale velikost hlavy souvisí s celkovým růstem a také se zděděnou dispozicí.
JAK VYBRAT PEDIATRA?
Růst dětí, které se narodily středně nebo těžce nezralé, se pečlivě sleduje v tzv. rizikové poradně či centru následné péče. Mnohem častěji však miminko váží a měří pediatr, který jej převzal do péče po propuštění z perinatologického či intermediárního centra. Aby mohl včas zachytit nedostatky v růstu a celkovém prospívání původně nezralých novorozenců, měl by mít s problematikou nedonošených dětí zkušenosti. Proto je dobré si už při výběru pediatra tyto informace o něm zjistit.