Nechcete klasickou školku? Zkuste lesní, montessori nebo cizojazyčnou

Lesní školky

„Tyhle školky nabízejí prostor dětem živějším, ale i jakoby zaraženějším. Ty zvídavé mají široké pole působnosti pro svoji zvídavost, ty uzavřenější mají díky téměř konejšivému prostředí přírody klid a dostatek času na sebepoznání, pozorování, vnímání jemných impulzů okolí,“ říká na úvod Jaroslava Pěničková, ředitelka Lesního klubu Stromeček v Měšicích u Prahy, s tím, že venku, kde děti tráví většinu dne, také skvěle funguje socializace: děti mají větší prostor pro to, být s těmi druhými, protože více času dostává hra než řízená činnost. A při hře spolu děti prostě přirozeněji komunikují.

„Dalšími důvody, proč si rodiče vybírají lesní školky, je svoboda, kreativita, individualita, otevřený a respektující přístup nebo opravdové zážitky,“ pokračuje ředitelka. A to jsou přesně důvody, proč jsem si ji vybrala i já. Myslím, že dcera bude v různých institucích „zavřená a usměrňovaná“ ještě spoustu dalších let, tak proč už teď? Ne, nejsem „lesana“, miluju make-up, drahé parfémy i chvíle totálního pohodlí, ale po přepracování a mnoha letech v kancelářích, kde si člověk připadá jako lev v kleci, si té volnosti, jíž lesní školka „voní“, cením.

V lesní školce mají děti za „úkol“ také samy hledat své hranice, protože dostávají více důvěry a více věří rovněž ve vlastní schopnosti. I to se jim bude určitě hodit. Jen se rozhlédněte kolem sebe: ustrašených maminek i ustrašených dětí, které se bojí pomalu i motýla, natož toho, že mají přeskočit potok, neutěšeně přibývá. A nejspíš to není úplně dobře. „Oblíbenou hrou je hra na rybáře. Děti stojí na břehu rybníka a dlouhými rákosím ‚loví‘ ryby z vody.

Ano, může se stát ledacos, ale za čtyři roky registrujeme přesně čtyři uklouznutí, která vyřešilo sušení u kamen,“ konstatuje s úsměvem Jaroslava Pěničková a dodává, že s rizikem tu pracují vědomě. Děsí vás vidina toho, že by dítě bylo venku v každém počasí? Já v tom vidím naopak pozitiva, odolnost a imunita se doslova nabízejí.

Roste také soběstačnost, protože si děti vše potřebné nosí s sebou v batůžku a starají se o sebe do značné míry samy. A když je opravdu velmi ošklivo nebo příliš velké vedro, každá lesní školka má své zázemí, kde děti obědvají a také tráví čas odpoledního odpočinku. A jaké jsou pak takové děti v obyčejné české škole? Prostě zvídavé, aktivní i samostatné, protože k tomu byly v lesní školce celou dobu vedeny.