Maminka.czVýživa a stravování

Nechce vaše dítko jíst? Inspirujte se u Francouzů, jejich děti jí (prý) všechno

Doufáte, že i váš malý nejedlík někdy dojí i svou porci? Inspirujte se u malých francouzských gurmánů, kteří jedí (skoro) všechno. A co dělat, když vaše dítě nechce jíst. Nutit, nebo ne?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Se svým tříletým synem bojuju o každé snědené sousto už od doby jeho prvních příkrmů. Nad chutným a samozřejmě i zdravým jídlem ohrnoval nos ještě dřív, než vzal do ruky vidličku, a ve své zoufalosti, že se mi moje ratolest za chvíli ztratí před očima, jsem čas od času svolila i k úlevám: Když nechtěl zeleninový quiche, mohl si namazat milovaný chleba s lučinou nebo jsem občas rezignovala na experimentování a prostě usmažila řízky, umíchala krupičnou kaši či objednala pizzu. To byla sázka na jistotu.

Video: Proč by děti moc neměly jíst tavené sýry

Z bezmocné rodičovské letargie mě probudila až kniha Francouzské děti jí všechno od Karen Le Billon. Dá se podle ní naučit tato dovednost i české děti? Kanaďanka, která posbírala kulinární zkušenosti při pobytu ve Francii, je přesvědčená, že každé dítě jakékoli národnosti se dokáže vycvičit na famózního jedlíka.

Společně u stolu

Velký rozdíl mezi českým stolováním a tím francouzským je hlavně v tom, že si ke každodenní večeři asi drtivá většina z nás nedopřává tříchodové menu: zeleninový předkrm, hlavní chod a dezert.

Dokonce i Le Billon je matka v pracovním nasazení, a tak náročné večeře řeší jednoduše: Prostě si o víkendu vaří do zásoby a pak lahůdkami plní mrazák a pak je podle situace rozmrazuje. „Úžasné je i pomalé vaření. Pointa je v tom, že netrávím moc času v kuchyni.

Tak patnáct minut mi zabere příprava a zbývající práci udělá trouba, zatímco se můžu věnovat svým dětem,“ píše Le Billon. Hlavním předpokladem je společné stolování. Ve Francii i malé děti jedí jako dospělí.

Večeře pro ně znamená rodinné setkání plné pohody a příjemné atmosféry. Což platí i o víkendových obědech. Takže žádné fast foody, hektické krmení v autě nebo v kočárku.

Malý hlad jako záchrana

Taky dáváte svým dětem drobné svačinky, když je vyžadují? Znám dokonce kamarádku, která svému dítěti dává jídlo pokaždé, když potřebuje mít trochu klidu. Le Billon to dělala také. Ale až ve Francii si uvědomila, že drobnými pamlsky žaludek dítěte zasytila ještě dřív, než nastal skutečný čas obědu či večeře.

Navíc odborníci říkají, že takto neustále aktivní žaludek pak vede k obezitě a cukrovce v pozdějším věku dítěte. Proto nastavila pevný režim tří jídel denně plus jednu malou svačinku kolem 16. hodiny. Miminka, která si ještě zvykají na pevnou stravu, tak terorizovat určitě nemusíte. Ale větší děti ano. U nich totiž platí dvojnásobně, že je hlad nejlepší kuchař!

Syn nechce jíst hlavní jídlo
Nutriční poradna

Syn nechce jíst hlavní jídlo

Všechno ochutnej

Experti upozorňují na to, že děti zkouší novou chuť sedmkrát až dvanáctkrát, než ji přijmou. A na to mají Francouzi také trik: Musí ochutnat všechno, co se jim podstrčí pod nos. Takže požadujte od svého dítěte, aby ochutnalo to, co mu připravíte. Že mu to nechutná? Nevadí! Jeho snaha se přece počítá, že?

Výchova nepatří za stůl

To, že vaše ratolest se dloube v jídle, by neměl být problém. Pokud nechce jíst, nevadí. Nějaká další alternativa na oběd? Ano – nebude už nic. I taková zkušenost, že bude další dvě, tři hodiny o hladu, je pro děti velice cenná. Le Billon tvrdí, že děti by si měly zvyknout na režim hlavních jídel a přicházet ke stolu hladoví.

Společný čas

Jedení pro Francouze v žádném případě neznamená ládování se kaloriemi a výživovými hodnotami do svých útrob. Ale společně strávený čas. Rodinné setkávání u stolu by mělo i u vás být v duchu užívání si jeden druhého, smíchu, odpočinku a chutného jídla.

A ať už je vaše snažení více či méně úspěšné, pokaždé se obrňte velkou trpělivostí. Nikdo se totiž jako náruživý jedlík nerodí. Ale postupně získává zkušenosti a nechává se ovlivňovat svým okolím. I ve vás vidí velký vzor! Takže si užívejte jídlo a to samé vyžadujte i od svého potomka. A dejte tomu čas, za jak dlouho vás bude napodobovat.

Pravidla velkého jedlíka

  • Nic proti rýžovým vafličkám, sušenkám, banánu nebo ovocným tyčinkám  ty mohou zasytit jako malá odpolední svačinka. Ale nenabízejte to dítěti několikrát za den. Jen se tak rychle zasytí a u oběda se bude kroutit jak žížala.
  • Neoznačujte své dítě za vybíravé. Nebo to alespoň neříkejte před ním. Francouzi věří, že se správnému jedení dá naučit stejně dobře jako čtení. Motivujte ho třeba větou: „Když sníš tuhle porci, vyrosteš.“
  • Děti neokouzlíte přednáškou o výživových hodnotách nebo obsahu vitamínů. Mluvte mnohem více o chutích než o tom, co je zdravé. Zabodujete třeba tím, že svému dítěti doporučíte část jídla se slovy, že vám to moc chutná.
  • Seznamte dítě s novou chutí ještě dřív, než se mu dostane na talíř. Třeba mu ukažte červenou řepu, nechte mu ji osahat, přivonět si nebo ho vybídnout k tomu, aby vám pomohlo ji nakrájet.
  • Velkou motivací jsou ostatní děti nebo sourozenci. Jakmile jedno uvidí, jak to druhému chutná, zaboří do jídla i svou lžíci plnou parou.
  • Čím dřív u dítěte s nácvikem začnete, tím dříve se naučí lepšímu stravování.
  • Dodržujte tři hlavní jídla denně a jednu malou svačinku odpoledne.
Dcera nechce jíst. S manželem se neshodneme, jak to řešit

Nejedlíci a kojení

Občas se stává, že jídlo odmítají především dlouho kojené děti, které se zasytí mateřským mlékem a nemají potom chuť na "normální" jídlo. To byl i případ maminky Pavly, která nám do redakce napsala, že její dcera byla do dvou let výlučně kojená, protože odmítala cokoliv jíst. Bohužel se to nezlepšilo ani po ukončení kojení.

"Občas si kousne do suché housky, sní kukuřičnou křupku, kousek oplatky. Na noc jí kaši. Ovšem stále je na příkrmech pro půlroční děti, bez kousků, a to preferuje pouze asi tři druhy. Nejí tedy jinak žádnou zeleninu, normální jídlo nedá do pusy, maso nejí vůbec, z ovoce si dvakrát dá do pusy hroznové víno, jinak nic, občas kousne do tvrdého sýra. Výjimečně si dá trošku přesnídávky či bílého jogurtu. Mám strach, že jí tento poměr živin nemůže stačit a že to již není normální," napsala nám.

Jak potvrzuje lékař Petr Karger, zásadní chybou v tomto případě bylo výlučné kojení do dvou let. Ne kojení samotné, ale to, že bylo opravdu jediným zdrojem potravy pro holčičku.

"Chybou bylo prakticky výlučné kojení do dvou roků. Potom si dítě na novou stravu zvyká velice špatně. Teď je třeba být trpělivý a jednat s ní jako s půlročním dítětem při zavádění nové stravy. Hlavně nesmí dítěti uhýbat ve výběru. Uvařit, nabídnout, když nechce, dát napít, ale nenahrazovat nabídnuté jídlo něčím jiným. Dítě hlady neumře, pouze trochu zhubne, ale pak začne jíst vše. Tento dosavadní způsob výživy je pro dítě naprosto špatný," říká lékař.

Batolata často na jídlo „nemají čas“. Proč jí někdy méně než kojenci?

Vytvořte dítěti správné návyky

Možná máte doma dítě, které má své oblíbené pokrmy a ostatní odmítá. Podle pediatrů za to můžeme my rodiče, kteří jsme pro klid svých dětí ustoupili ze svých nároků  a nabízeli jim pouze jídlo, které mají děti rády. To, co ze začátku vypadalo neškodně, se totiž může časem projevit jako velký problém.

Například v období vzdoru se stává, že dítě začne určitá jídla odmítat a vynucuje si jen konkrétní pokrmy. Rodiče tak ve snaze děti "nestresovat" jim nabídnou sušenku, kterou si prostě vynutí. To sice ze začátku může vypadat jako dočasné nejlepší řešení, bohužel časem se může ukázat jako problém. Pokud totiž budeme dětem ustupovat neustále, jen proto, že si to "vykřičí", může se tak lehce stát, že potomek opravdu bude brzy jíst pouze banán, sušenky nebo křupky.

Odborníci na dětskou výživu se také shodují, že je třeba vytrvat a udělat z jídla příjemný rituál. Místo toho často své děti zbytečně mezi jídly nacpáváme, a když nejí, tak jim vyhrožujeme, běháme za nimi se lžičkou, prosíme je a vydíráme, čímž ničemu nepomůžeme.

Není ale možné házet všechny rodiče a nejedlíky do jednoho pytle. Je totiž pravděpodobné, že jste vyzkoušeli všechno možné i nemožné, a vaše dítě přesto nejí. V tom případě se můžete obrátit na dětského psychologa, který vám pomůže odhalit příčinu problému. Věříme, že s vhodným přístupem, trpělivostí a zapojením fantazie se problém vyřeší. Také pomáhá nesrovnávat děti s ostatními. Není podstatné, jak velké porce dítě jí, ale aby ve své stravě mělo dostatek všech potřebných živin. To, že dítě prospívá, nakonec poznáte sami nebo by vás na problém upozornil váš pediatr, kterého je dobré o tom, že dítě odmítá jídlo, informovat.

To potvrzuje i maminka Petra. "Syn byl do prvních narozenin plně kojený. Odmítal jakékoliv jídlo a v jakékoliv formě. Naše pediatrička nás proto poslala na odběr krve, aby se zjistilo, zda mu něco nechybí. Naštěstí se ukázalo, že je v pořádku. Časem si k jídlu našel cestu. Dnes je mu pět a stále jí jako vrabec, je drobný, ale aspoň sní vše, co mu nabídnu. I když ve velmi malých porcích," dodává.

Témata: Výživa a stravování, Kojení, Batole, Jídelníček, Děti a jídlo, Pamlsky,, Strava, První příkrm, Ostatní děti, Pevný režim, Malý hlad, České dítě, České děti, Alternativa, Žížala, FRA, Příjemná atmosféra, Ovocná tyčinka, Karen, Víkendový oběd, Kanaďan, Oběd, Sousto, Francie, Setkávání