Náušničky - věčné dilema

První náušničky pro malou slečnu je v mnoha rodinách poněkud ožehavé téma. Někdo chce nechat rozhodnutí na dítěti, až doroste, jiní se zase nemohou dočkat, až svou malou parádnici ozdobí kouskem zlata. A jak jste na tom vy?
Náušničky - věčné dilema
Kdy a kde
Pokud jste se rozhodli, že své holčičce ouška píchnout necháte, bude se vám určitě hodit pár dobrých rad, které jsme pro vás zjistili. To nejdůležitější po samotném rozhodnutí se určitě týká doby, kdy je vhodné ouška píchnout. Nejvhodnější doba na píchání oušek je ve chvíli, kdy má miminko za sebou první sérii očkování (4-5 měsíc). Ovšem záleží na vašem pediatrovi. Někteří totiž doporučují už období v prvních třech měsících, kdy je kůžička ouška tenčí a nehrozí komplikace. Takže určitě platí, abyste do „rodinného“ rozhodování zapojili i dětského lékaře. Určitě ale zbytečně píchání oušek neoddalujte. Infekce po píchání uší jsou sice výjimečné, ale opatrnosti není nikdy dost. Po šestém měsíci věku si totiž miminko může za ouška tahat, a tím zhoršit průběh hojení a také zvýšit riziko zanesení infekce. Pokud to nezvládnete v tomto období, pak je lepší odložit náušničky až po pátém roce, kdy je dítě rozumnější. Co se týče ročního období je ideální náušnice aplikovat v chladných měsících (podzim, jaro) – rána se lépe hojí, dítě se nepotí a kůže pod náušničkou nevlhne. A píchnout ouško svému drobečkovi nechte pouze v ordinaci u svého pediatra a to až po předchozí konzultaci.
 
Co vás čeká v ordinaci
Nebude to tedy nic příjemného. Takže si připravte pevné nervy a citlivější maminky i kapesník na slzy. Počítejte s tím, že bude miminko v ordinaci plakat a protestovat. Ale nebojte, není to z velké bolesti. Na celé akci je mu nejvíc nepříjemné to, že jeho hlavička musí být pevně fixována. A nezáleží na tom, jestli se ouška píchají jehlou, nebo nastřelují.
 
Co s sebou na „akci“
Pokud preferujete klasické píchání jehlou, je nutné mít zlaté náušničky, a to nejlépe takové, které se nasazují do ouška zezadu (tzv. brizury - náušničky se zapínáním vpředu).
 
Náušnička se totiž protáhne současně s vytahováním jehly. U náušniček, které se nasazují zepředu, je to složitější. Ouško se píchne, jehla odstraní, a poté se musí náušnice nasadit do krvácející ranky. (Po dohodě s lékařem je možné vsunout náušničku opačně a po zhojení – zhruba za měsíc – ji aplikovat správně, kamínkem dopředu.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Jaké vybrat náušničky
Při nastřelování se používají speciální náušničky z chirurgického kovu jako je platina nebo chirurgická ocel. Ty je vhodné koupit ve specializovaném obchodu, k dispozici je mají i někteří dětští lékaři. Co ale hrozí u náušnic, které nejsou zlaté, je možná alergie na kov. Tyto náušnice se nechávají v uších dva měsíce, teprve potom je můžete vyměnit za klasické.
 
Ve většině rodin se dědí zlaté náušničky z generace na generaci, tudíž odpadají problémy s jejich výběrem. Pokud máte náušničky již doma připravené, před pícháním uší je vydezinfikujte ponořením do lihu nejméně na 24 hodin.
 
V ordinaci
Nebojte se, samotnému „mučení“ jako rodič pravděpodobně nebudete muset přihlížet. Naprostá většina pediatrů dává přednost tomu, aby rodiče během aplikace počkali v čekárně. Ovšem pokud budete chtít být se svým miminkem, nikdo vám bránit nebude.
 
Jak pečovat o píchnutá ouška
Někdy se i přes veškerá hygienická opatření může stát, že čerstvě píchnutá ouška budou hnisat. Pro tento případ se určitě nezapomeňte zeptat svého lékaře, jak a čím ouška správně ošetřovat. Nic určitě ale nezkazíte, když použijete líh a framykoin.

Avantgardní chlapec
Že muži nosí náušnice je už prostě normální. V posledních letech se ale rozmohla móda, kdy náušnici nechají rodiče píchnout i úplně malým chlapečkům. V zásadě nelze samozřejmě nic namítnout. Je to jejich dítě a tudíž jejich rozhodnutí, a pokud jsou nekonformní, tak proč ne. Dětští psychologové jsou ale trochu na rozpacích. A proč, to vysvětluje dětský psycholog Radim Opatrný:„Samozřejmě bych si nedovolil nikoho výchovně kritizovat. Spíš jde o to, že v našich zeměpisných šířkách nemá náušnice u mužů a především malých chlapců žádný význam spojený třeba s tradicí. V pozdějším věku jde o vyjádření životního postoje, revolty mládí či známku nonkomformity nositele. To ovšem u malých dětí neplatí. Půlroční chlapeček se těžko bude moc rozhodnout, zda briliant v uchu je pro něj známka odlišnosti. Co když z něj jednou bude, na rozdíl od rodičů, naopak konzervativec? Já tedy osobně jsem značně proti píchání uší chlapečkům. Prostě bych počkal, až se mi syn v patnácti jednou vrátí domů s kroužkem v uchu sám…“

Text: Eliška Zikmundová
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře