Končí pohoda…
Do teď jste si mohli přispat (haha), tedy teoreticky, což člověk ocení, zvlášť když má doma malého nespavce nebo si mezitím nadělil miminko. Měli jste naplánované ZOO a ráno místo avizovaného sluníčka registrujete provazy deště? Žádný problém, vyhlásíte pyžamový den….
Tak tohle teď končí. Jasně, občas si můžete svého předškoláka nechat „jen tak“ doma, nicméně obávanou adaptaci učiníte hladší, když potomka co nejdřív navyknete na pravidelnost nového režimu a nebudete mu dělat zmatky v hlavě tím, že jednou do školky půjde a podruhé „nemusí“.
Prostě do školky se chodí, tak jako táta a třeba nově i máma chodí do práce a starší sourozenec do školy…
...začíná svoboda!
Na druhé straně, od teď jste zase výrazně víc paní svého času. Vaše dítko se pozvolna, pomaloučku osamostatňuje a vám je z toho sice trochu teskno, ale zase se vám uvolňují ruce. Pokud jste se vrátila do práce, pak si nejspíš užíváte, že si popovídáte i jinými dospělými než souputníky a souputnicemi z hřiště „za barákem“.
A jestli pracujete z domova, najednou žasnete, kolik toho stihnete a jak se na to najednou krásně soustředíte! Zůstáváte doma s miminkem? Starat se zase jen o jedno dítě je vlastně… učiněný relax! A na to starší můžete být právem hrdá: naprostá většina maminek, se kterým jsme tohle období probíraly, konstatovala, že adaptace proběhla mnohem rychleji a hladčeji, než předpokládaly. To dáte!
Jen jedno z mnoha
Umístění dítěte do „kolektivního zařízení“ bývá srážka s realitou, a to i pokud jde o vysloveně vymazlenou školku. I když se paní učitelky snaží o individuální přístup, vaše dítko je najednou, nedá se nic dělat, jedním z mnoha. Zatímco doma jste mohli brát ohledy na všechny jeho zvláštnosti, preference, záliby, přizpůsobovat program tomu, co ho baví nebo jakou má zrovna náladu, ve školce to z principu nejde.
Někdy vás to bude mrzet, jindy i štvát, nicméně i tímhle se váš syn či dcerka učí a roste. Navíc – když není pořád pod dohledem, má mnohem větší prostor na průzkumy a objevování… navíc s novými kamarády. A to je prima!
Krok dopředu…
Vaše dítě má najednou celý nový svět, do kterého vy (pardon) nepatříte. A tak je to správně a dobře. Nejspíš budete žasnout, co váš potomek najednou zvládá sám – ano, i to, co donedávna doma „neuměl“, od samostatného oblékání a obouvání se až po zkonzumování tří po sobě jdoucích chodů, navíc bez nehod –, a taky brzy ztratíte přehled o tom, která Anička a který Ondra mají „toho“ velkého bráchu/doma tři kočky/plyšovou želvičku a mořského koníka. A třeba si díky svým dětem najdete nové přátele i vy!
Mnohá kamarádství mezi rodiči se zrodila kdysi v šatně školky – a nakonec přetrvala déle než ta dětská.
…ale i zpátky
Říká se tomu regrese. Jste pyšná na to, jak precizně vaše dítě vyslovuje, žádné patlání a šišlání? Dbáte na stolování a zakládáte si na tom, že potomek ovládá kompletní příbor a jen málokdy mu něco upadne či ukápne? Plínky jsou pro vás dávnou minulostí?
Nenechte se zaskočit tím, když se po pár týdnech ve školce dítě zhorší ve výslovnosti a celkovém vyjadřování. Moje dcerka po přechodu do nové školky ve čtyřech a půl letech dokonce začala koktat – naštěstí to zhruba po měsíci samo odeznělo.
Kamarádčina holčička, jinak čistotná to bytost, „najednou měla na každém tričku vzorek oběda a rukávy špinavé od omáčky klidně až k loktům“, o počurávacích epizodách nemluvě.
To všechno patří k věci – syn či dcerka mají jednak mezi novými kamarády úplně jiné starosti než si hlídat každé kolínko (na talíři i na kalhotách), jednak se mimoděk přizpůsobí průměru a poleví. Můžete z toho být rozčarovaná, ale – je to normální. A zase se to zlepší, uvidíte!
Dalších 5 věcí, které vás mohou překvapit při nástupu do školky, najdete v nejnovějším čísle Betynky 9/2017.
Video: Jak připravit děti na nástup do školy