Jen počkej, až přijde do kolektivu! V jednom kuse budeš doma na paragraf a z rým a chřipek nevyjdete.“ Jsou podobné obavy na místě? A nedá se dětský organizmus nějak předem posílit, aby náš potomek nechytl každý bacil, který se okolo něj ochomýtne? Kromě vrozených dispozic se podle dětské lékařky Nadi Nedělkové dá leccos ovlivnit životním stylem rodiny:
Berte v potaz, že dítě nastupující do školky dosud nebylo zvyklé setkávat se na jednom místě s tolika vrstevníky. Proto viry a bakterie, které ve školce snadno přeskakují z jednoho dítěte na druhé, vítězně utočí na jeho ještě „neotuženou“ imunitu. Nejčastěji jde o kapénkovou nákazu. Děti nadýchají viry ze vzduchu a onemocnění s příznaky rýmy a kašle je tu. Taková infekce je provázená zvýšenou teplotou, což je důkaz toho, že organizmus malého maroda bojuje s infekcí. Rodiče by neměly potomka v tomto stavu nikam posílat. V domácí péči by měl zůstat ještě alespoň 3 dny po skončení teploty. Ale najdou se samozřejmě rodiče argumentující hypotékami a půjčkami nebo tím, že by se zhoršila jejich pozice v zaměstnání, protože nemají nikoho na hlídání a podobně. Ti dají do školky dítě i v dost zuboženém stavu s tím, že to „musí“ do víkendu vydržet. V takovém případě bych učitelkám doporučovala dítě nepřijmout. Ono se vždycky ukáže, že když musí, tak si to najednou rodiče „nějak zařídí“. Nejčastějším důvodem opětovného (a často velmi brzkého) návratu nemoci je totiž nedoléčení.
„Rýmové“ dítě může do školky nastoupit jen tehdy, pokud nejde o akutní onemocnění spojené s celkovými příznaky (teplota apod.). Když dítko pouze lehce posmrkává, nemusí zůstat doma. Pokud se však jeho stav zhorší – stěžuje si na bolest hlavy, svalů apod. –, školku by mělo vynechat. A to tak dlouho, dokud se stav nezlepší, tedy 3–5 dní. Jestliže se přidá kašel, případně se zvýší teplota, je dobré zkusit léky usnadňující vykašlávání (mukolytika) a léky proti horečce (antipyretika), fyziologickým roztokem nebo mořskou minerální vodou (např. Vincentkou) zvlhčovat sliznici nosu i nosohltanu a dodržovat klidový režim. Když to nepomůže, pak je třeba zajít s dítětem k pediatrovi.
Na kondici předškoláka má vliv i styl života celé rodiny. Odmalička by se dítě mělo otužovat. Jak? Nejprve vzduchem. Už od novorozeneckého věku choďte s dětmi na procházky, v půlroce můžete postupně a velmi opatrně začít kojence otužovat vlažnou vodou – po vykoupání jej osprchujete vodou o 5 stupňů studenější, než je teplota lázně. Batole už veďte k pravidelnému pohybu. Pokuste se tak utužit jeho fyzickou, ale i psychickou stránku. Saunování je rovněž oblíbenou metodou otužování, existují přísná pravidla pro daný věk, která je třeba respektovat. Pokud se dítě nemůže zúčastnit saunování nebo plavání ve školce, měl by to lékař písemně potvrdit. Některé choroby totiž tyto aktivity vylučují – např. onemocnění srdce, epilepsie apod.
Je třeba počítat s tím, že s nástupem do dětského zařízení bude dítko častěji nemocné. Takže případný návrat do zaměstnání „ošetřete“ alternativami pro hlídání dítěte, pokud byste s ním nemohli opakovaně zůstávat doma. Ideální varianta je domluvit se např. s babičkami, dědečky apod. V případě horeček a závažného stavu nemoci buďte však se svou ratolestí doma vy, rodiče. V této době dítě vše vnímá citlivěji, potřebuje vás ještě víc než kdy jindy. Navíc tíhu zodpovědnosti za léčení dítěte nelze přenášet na ostatní.