Batolecí věk (od jednoho roku do tří let) je velice důležitým obdobím pro formování osobnosti člověka. Dítě si nyní vytváří základy pro veškeré modely chování. Zvlášť záleží na tom, aby se děťátko cítilo milováno, aby si bylo jisté, že to, co udělá dobře, bude maminkou nebo tatínkem pochváleno. Pak bude zdravě sebejisté a vnímavé k sobě i k okolí.
Geny nebo výchova
Ve vývoji batolete se kloubí jak vrozené dispozice, tak výchovné působení rodičů. Ani jeden z faktorů není dobré přeceňovat. Mnoho informací si dítě přinese na svět zakódované v genech, ale samozřejmě se nenarodí s repertoárem písniček nebo s pravidly sociální komunikace. Batolátka bývají spokojenější a bystřejší, když se jim rodina věnuje, než když si jich nikdo nevšímá a jsou ponechána „napospas přírodě“.
Mluvíme-li o bystrosti malého dítěte, nemějme na mysli jen intelektové schopnosti. Co rozumí pod pojmem bystrost u batolete dětská psycholožka PhDr. Ilona Špaňhelová? „Podle mého názoru je to určitá připravenost dítěte zareagovat na podněty včas a inteligentně. Bystrost pro mě také znamená jakousi uvolněnost ze strany dítěte, lehkost, jeho vyšší temperamentový potenciál, jeho nekomplikovanou povahu, úsměv...“ Co přesně lze u batolátka v tomto ohledu sledovat? „Samozřejmě vývoj řeči, identifikace částí těla, jeho motorické schopnosti (například vkládání kostiček různých tvarů do odpovídajícíh otvorů), jeho pozornost na oddálenou reakci (např. při schovávání jednoho z předmětů pod šátek), také jeho bezprostřednost při komunikaci s cizím člověkem a jeho rychlost (nebo naopak pomalost) jednotlivých reakcí,“ vysvětluje PhDr. Špaňhelová.
U malých dětí jde tělesný a psychický vývoj ruku v ruce, a proto pohybové a motorické dovednosti souvisejí s emoční a intelektovou vyspělostí. Děťátko je třeba rozvíjet všestranně, aby bylo bystré v širokém slova smyslu, tzn. veselé, spokojené, vnímavé a komunikativní. Jak tedy mohou rodiče pozitivně ovlivnit vývoj svého batolete? „Nejlépe tak,“ radí PhDr. Ilona Špaňhelová, „že budou plně podporovat dobré stránky v osobnosti dítěte, že s ním budou někdy soutěžit, budou podporovat jeho samostatnost, kreativitu, jeho otevřenost...“
Vyhýbejte se nudě!
Zapojte fantazii a vytvářejte podmínky pro zábavně a aktivně strávený čas. V žádné fázi batolecího věku nemůžete nic zkazit, když budete s mrňouskem kreslit nebo malovat, muzicírovat nebo číst knížku. Učí se tím soustředění. Když dítě uvidí, že vás obrázky a básničky v leporelu zaujaly a že se těšíte, co bude následovat na další stránce, bude také nadšené.
U výtvarničení se dítě zpočátku učí tvary a barvy a poznává, co jste právě nakreslila. Pak bude samo fascinováno svým vlastním kreslením. Vždy se zajímejte o to, co potomek vytvořil.
Aktivní provozování hudby je jedním z nejlepších způsobů, jak podpořit vývoj batolete. Nemusíte umět hrát na piano nebo kytaru, stačí, pořídíte-li si tlukací dřívka (poslouží i vařečky), bubínek, tamburínku nebo zvoneček. Zpívejte spolu známé písničky typu Skákal pes a doplňujte je tleskáním a hrou na tyto nástroje. Požitek batolátka z muzicírování může zpočátku trvat třeba jen pár minut, ale i krátká doba má výborný vliv na paměť, fantazii atd. Hudbu můžete také jen poslouchat a zkoušet na ni společně tančit. (Nebojte se klasické hudby, na děti působí úžasně.) Tančení si zpestřete třeba máváním lehkými šátky okolo sebe nebo tím, že do kola přiberete plyšáčky.
Když si hraje
Není příliš vhodné, aby si batole hrálo samo ve svém pokoji. Rozhodně mu připravte hrací kout v místnosti, kde se pohybujete i vy. Blízkost maminky je mu příjemná. Často se mu nabízejte, že si s ním budete hrát, a povzbuzujte ho, když se mu podaří třeba postavit věž. Chválou nešetřte. Všimnete-li si, že už si delší dobu hraje se stejnými hračkami, nabídněte mu jinou. Pravidelně zavádějte nové, rozšiřujte jeho zájmy. Jestliže je pro děťátko nějaká hra příliš náročná a vypadá to, že bude neúspěšné a pak i zklamané, pomozte mu a vysvětlete, že to jistě brzy dokáže samo. Upozorněte na jeho šikovnost při jiné hře. Prokládejte vaše hraní láskyplným tělesným kontaktem. Oceňujte jakýkoli nápad ze strany dítěte, zkuste jej realizovat, i když se vám zdá bláznivý. Zažijete spoustu legrace!
Jdeme ven
Procházka spojená s pro vás nudným nákupem představuje pro dvouletého prcka nepřeberný zdroj informací. (Říkejte mu, co dáváte do košíku.) Což teprve výlet do zoo! Když vyrazíte na pískoviště, navazujte kontakty. Dítě se bude příště i víc těšit, když se tam sejde s kamarádem. V průběhu celého roku doporučujeme navštěvovat různé zájmové kroužky: cvičení nebo kreativní dílny, například v mateřském centru.
Už mluví
Zřejmě nejmarkantnějším ukazatelem bystrosti je řeč. Ve dvanácti až patnácti měsících dokáže dítě říci několik slov, přibližně v roce a půl spojí dvě tři slova do jednoduchých vět. Ve dvou a půl letech obvykle skloňuje a používá předložky, ve třech letech už umí kolem tisícovky slov. Rozumí ale mnohem víc. Ze začátku se ptejte se: Kde je táta? Co je to? A odpovídejte. Říkejte si spolu, jak dělají zvířátka. Stále na něho klidným hlasem mluvte - povídejte mu třeba, co právě děláte. Zpívejte si spolu. S většími batolátky říkejte básničky - když už je ovládá, udělejte občas schválně chybu, bude vás vesele opravovat. Když vám chce něco sdělit, vždy se na něho dívejte. Zdůrazňujte předložky. Postupně vybírejte náročnější pohádky. Povídejte si o svých pocitech.
Každý má své tempo
Každé dítě se vyvíjí svým vlastním tempem. Jak postupovat, když je dítě evidentně nadprůměrně nadané, nebo naopak nedosahuje průměrných schopností, ačkoli se mu jeho rodina maximálně věnuje? PhDr. Ilona Špaňhelová odpovídá: „Rodič může vždy nadání konzultovat s psychologem, který mu poradí, v čem je dítě skvělé a v čem naopak potřebuje podpořit. Děti, které excelují v jedné oblasti (např. umí skvěle číst a počítat v předškolním věku), nemusejí bý šikovné v jiné (např. nemusejí mít dobré sociální chování). Pokud rodič zjistí, že jeho dítě nemá na to být nadprůměrný, má jej s láskou přijmout takového, jaký je.“
Hry a tipy, jak na to
12 až 15 měsíců: Hrajte si s kostkami různých tvarů. P12 až 15 měsíců:ozorujte dění na ulici a napodobujte zvuky, které ulice vyluzuje. Často se mazlete. Říkejte krátká a rytmická říkadla.
15 až 18 měsíců: Podporujte dítě, aby jedlo samo lžičkou. Při kontaktu s dětmi ho podněcujte, aby půjčovalo hračky, a buďte trpěliví, když se při tom vzteká. Zkoušejte hry s míčem. Upozorňujte na různé barvy a seznamte ho s jejich názvy.
18 až 24 měsíců: Zkoušejte spolu třídit hračky. Aktivně dítě zapojte do svlékání a oblékání. Nechte ho „pomáhat“ při domácích pracích.
24 až 28 měsíců: Zkoušejte spolu navlékat korálky na nit. Povídejte si, co jste dělali včera. Poté zaveďte řeč na něco, co jste dělali před dvěma týdny, a snažte se, aby si dítě vzpomnělo. Mluvte správně, nekritizujte výslovnost dítěte.
28 až 36 měsíců: Pořiďte bezpečné kulaté nůžky, ať dítě stříhá papír. Klaďte otázky typu: Co se stane, když ...? Dítě by mělo předvídat. Vysvětlujte význam neznámých slov.