Zatímco se maminka zotavuje z porodu, seznamuje se s miminkem a učí se o ně starat, mimčo si dává „povinné kolečko“ vyšetření. Ta úplně první „na světě“ proběhnou bezprostředně po porodu – zvážení, změření, kontrola srdíčka, plic, pokožky a vrozených reakcí. Denně probíhají u miminka lékařské vizity, které sledují i jeho poporodní adaptaci, hlídají váhový úbytek, který je přirozený a může být až 10% v prvních třech dnech života. Ale to nestačí. Ještě je nutné zjistit, jestli nic nebrání jeho dalšímu zdravému vývoji.
Mimi se vybarvuje
„Dále se hlídá nástup žloutenky, která se vyskytuje asi u 30 % novorozenců,“ zmiňuje MUDr. Milena Dokoupilová, pediatrička z porodnice U Apolináře a doplňuje: „Novorozenecká žloutenka však není nemoc, je jenom vyjádřením nepoměru mezi přirozeným rozpadem červených krvinek, ze kterých se uvolňuje žluté barvivo – bilirubin a vyzrálostí jaterních enzymů, které bilirubin zpracovávají. Pokud rozpad převyšuje schopnost zpracovat, potom miminko zežloutne a při vyšší hladině bilirubinu je nutné jej umístit na fototerapii, která přes kůži pomůže játrům bilirubin rozložit.“
Hraje se o čas
Rizika některých vážných chorob je možné a žádoucí vyloučit už v porodnici, proto se miminka před odchodem domů vyšetřují ještě podrobněji. A to i ta, která se narodila bez problémů, v řádném termínu a mají se čile k světu. Tato tzv. screeningová vyšetření se zaměřují na choroby, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy, pokud se na ně přijde pozdě. Čím dřív se odhalí, tím dřív může začít léčba a tím lepší má pak miminko vyhlídky do budoucna. Paří mezi ně například vrozené srdeční vady, metabolické poruchy, oční šedý zákal, dále se sleduje stav kyčlí a v některých porodnicích se provádí i screeningové vyšetření sluchu.
Co prozradí patička
Krev z patičky se miminku odebírá mezi 72. a 96. hodinou života na filtrační papírky a pak se odesílá na řadu vyšetření. „Největší skupinu z nich tvoří metabolické poruchy, dále onemocnění štítné žlázy a nadledvin a nově i cystická fibróza,“ vysvětluje MUDr. Dokoupilová.
Pokud se prokáže např. tzv. fenylketonurie čili porucha zpracování a přeměny bílkovin (vyskytuje se u jednoho z osmi až deseti tisíc novorozenců) je nutné nasadit miminku speciální dietu a další léčbu, aby se zabránilo poškození vývoje centrálního nervového systému. To je důvodem i vyšetření funkce štítné žlázy a včasného odhalení její případné vrozené nedostatečnosti, která bývá zjištěna u jednoho ze zhruba 4500 novorozenců. Třetí překážka zdravého vývoje, kterou lze takto zjistit, se týká oblasti hormonů produkovaných nadledvinami.
Zásadní význam má i včasné odhalení cystické fibrózy (říká se jí také nemoc slaných dětí) dokud ještě nejsou rozvinuté příznaky této dosud nevyléčitelné, ale léčitelné choroby. Ročně se s ní u nás narodí 40–50 dětí.
Výsledky bývají známy, až když jsou už miminka doma. Pokud výsledky těchto krevních testů ukazují na možnost, že miminko má některý problém, lékaři zvou rodiče s miminkem na kontrolní odběr, případně je posílají ke specialistům a dalšímu podrobnějšímu vyšetření. Jsou-li výsledky v pořádku, pak není třeba rodinu dále kontaktovat.
Zaostřeno na srdíčko
Pokud se u miminka po porodu vyskytne šelest na srdci, nemusí to být vždy spojené s vrozenou srdeční vadou. „V prvních dnech se může jednat pouze o funkční šelest při přestavbě krevního oběhu po odstřižení od placenty,“ vysvětluje doktorka Dokoupilová. Pokud je však šelest velmi hlučný nebo přetrvává déle, je nutné ještě před odchodem z porodnice provést sonografické vyšetření srdce právě k vyloučení srdeční vady. Při pozitivním nálezu miminko dále sledují lékaři přímo v kardiocentru nebo v kardiologické poradně v místě bydliště. Objeví-li se závažná srdeční vada, je nutné někdy miminko přeložit do kardiocentra přímo z porodnice. V závažných případech je třeba časná korekční operace.
Jaká má očička?
Jedné mamince se líbí modrá kukadla, jiná zase touží mít hnědooké miminko. Všechny si však přejí, aby očka jejich dětí byla především zdravá. Vrozený šedý zákal také patří mezi vady, které je dobré odhalit a odstranit včas, a proto se u všech novorozenců sleduje dráha zraku a stav zornic. Toto onemocnění postihuje jedno z 1500 miminek.
Víte, že oči miminek se do své definitivní podoby vybarvují až několik měsíců po narození. Je to dáno tím, že melanin, pigment ovlivňující barvu, je zpočátku ukryt hluboko v duhovce a postupně se posouvá k povrchu. Komu se zbarví do modra či zelena, ten má pigmentu méně, než „hnědoočko“.
Ukaž nožky
Zřejmě nejčastější vrozenou vadou novorozenců je vývojová porucha kyčelních kloubů. Proto se na ni lékaři zaměřují už v porodnici. Pediatr pohmatem zkontroluje, zda jsou kyčelní klouby správně pohyblivé a změří symetrii roztažených končetin. Je-li vše v normě, čeká miminko ultrazvuková kontrola mezi 3. a 6. týdnem věku.
Aby lépe slyšelo
I když má miminko rádo klid, potřebuje samozřejmě brzo dobře slyšet, a to nejen proto, aby rozumělo své mámě, ale aby se také naučilo mluvit. Jenže právě fakt, že miminka nemluví, zhoršuje včasné rozpoznání případné vrozené vady sluchu. Starý a jednoduchý způsob – tlesknutí za hlavou mimina a sledování jeho reakce, nestačí, protože mimi může reagovat na zrakový nebo jiný podnět, a nikoli sluchový. S určitostí o stavu sluchu vypovídá speciální vyšetření. A to se ve většině porodnic dělá jen u vybraných dětí, které mají neslyšící rodiče, anebo se narodily výrazně předčasně, trpěly infekcí, nedostatkem kyslíku nebo třeba závažnou žloutenkou. Ukazuje se však, že hodně dětí se sluchovými problémy nepatří do této skupiny, a navíc bývají tyto poruchy objeveny pozdě na to, aby mohly být úspěšně odstraněny. Včasné rozpoznání vady je důležité i v případě dětí, jimž by pomohl kochleární implantát pro to, aby mohly alespoň částečně vnímat sluchové vjemy a rozvíjet řeč. Bohužel, především z finančních důvodů není celoplošný screening zatím považován za povinný, a tak se provádí jen v některých porodnicích.