Mýty o otcích

Tátové dnes na růžích rozhodně ustláno nemají. Na jednu stranu se od nich čeká role: „Oslíku otřes se“ na druhou nová: „Zvládnu kromě kojení totéž co máma“. A k tomu všemu o „tatínkování“ koluje řada mýtů. My se je dnes pokusíme obrátit na správnou míru.
Mýty o otcích
Na řízení aut si děláme řidičáky, na míchání nápojů somelierské kurzy a k obsluze pračky je přiložený manuál. K rodičovství žádné kurzy ani manuály neexistují, a tak si občas o výchově myslíme věci, které jsou ovšem úplně „mimo".

Mýtus: Dítě tátu vlastně nepotřebuje

Samozřejmě že je lepší, když v rodině je, ale v nejhorším ten mužský model zastoupí děda, bratr...

Pravda:
Nemít tátu je tak trochu handicap

Myslíme „funkčního tátu. A tím „funkční" není míněno bohatý, ale ochraňující, milující... Mužský prvek ve výchově: jeho způsob myšlení i přístup k řešení problémů jsou stejně důležité jako matčiny. Navíc dětí, které s mužským světem nepřijdou do styku, vyrůstají jen s maminkou a od školky až po ukončení ZŠ téměř výhradně jen s učitelkami, rok od roku přibývá. Dědečkové a strýcové jsou dobří, ale všechno nespasí.

Mýtus: Dítě si s tátou „sedne“až jako batole

V minulosti panoval v mnoha rodinách názor, že mimina jsou ryze jen ženskou záležitostí. Dokud se „to“ kojí a jen leží, brečí nebo spí, tak to pro táty nemá žádnou přitažlivost. Mužský čas přichází, když dítě „zakční“, začne vědomě reagovat, lést, žvatlat. Ten hlavní zájem pak vypukne, když je potomek souvisle mluvící a běhající tvor. Omyl!

Pravda: Dítě vnímá tátu od narození

Dítě je schopné, pokud na něj nad postýlkou pravidelně mluví, odlišit otcův hlas od mateřského už po několika týdnech. Když se tatínek účastní koupání a miminko si pravidelně chová, dítě se mu odmění. Hledá ho očima, dřív se na něj usmívá. A hlavně: u něj cítí stejné bezpečí jako u maminky. Řada tatínků nebere kojence do náruče mimo jiné ze strachu, aby mu něco „neulomila“. Na to se dá použít bonmot Sáry Saudkové: „Děti jsou snadno omyvatelné a téměř nerozbitné.“

Mýtus: Mužův profesní život narození dítěte skoro neovlivní

Rozhodnutí pro dítě ovlivňuje ženin profesní život zcela zásadně. Ale není pravda, že se s potomkem mužovy postoje ke kariéře nemění.

Pravda: I muži řeší dilema rodina versus kariéra

S narozením dítěte muži velmi často přehodnocují svou nepostradatelnost a vytíženost na pracovišti. Jenže… Dilema buď rodinu uživím, ale utečou mi nejroztomilejší roky mého dítěte, nebo si najdu čas, ale rodina bude strádat – je skoro neřešitelné. Zaměstnavatel spíš poshoví matce, která potřebuje odejít dřív k nemocnému dítěti. U muže něco takového nepřipadá vůbec úvahu. Mužský svět je totiž nastaven na výkon a na vítězství. Podle psycholožky Marty Boučkové se už ovšem řada mužů poučila, že jenom „cpaní prachů domů“ k udržení rodiny nestačí, a tak se pomalu, ale jistě blýská na lepší časy. Navíc pro firmy jsou čím dál výhodnější „taťkové“. Singl je sice časově flexibilnější, táta od rodiny je ovšem zase věrnější a efektivnější. Protože má závazek k manželce a dítěti, víc si váží jistoty pravidelného příjmu i stability a prosperity firmy. Vzhledem k babyboomu a nedostatku kvalitních zaměstnanců budou muset firmy „vlídnět“ nejen k matkám, ale i k otcům.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře