Můj x-tý pokus o hubnutí… čili Babo, raď!

I hubnutí podléhá trendům a módním vlnám. Naše babičky a prababičky si sledování svých měr a vah příliš neužily, snad jen v průběhu těhotenství...
Můj x-tý pokus o hubnutí… čili Babo, raď!
Když totiž ještě neexistovaly vymoženosti jako SONO či ultrazvuk, bylo vážení hmotnosti a měření velikosti bříška jediným způsobem, jak zjistit, že se miminko vyvíjí dobře. Zato dnešní maminky si vážení pasivně užívaly od narození hned několikrát – během růstu v dětství, a aktivně se o svoji váhu začaly zajímat někdy kolem 18. roku věku. Protože každá žena se chce cítit krásná, a to znamená nejlépe mladá a štíhlá...
 
Současné dívky se aktivně vrhají na osobní váhu už v dětském školkovém věku a živě diskutují s kamarádkami a spolužačkami, nejbližšími poradkyněmi ohledně vzhledu, „jestli to, co váha ukazuje, je dobře, nebo moc“.
 
Grafy správného vývoje u lékaře je věru nezajímají. A tak je maminka aktérem diskuze, zda bude pětiletá slečna snídat, či ne, aby holčička náhodou neztloustla! Kdepak to asi malé princezny slyšely? Jak k této změně, kterou se budou muset zabývat i psychologové, došlo? Mladá, krásná, štíhlá – to je to, co dnes každá dáma chce. A proč?
 
Kult štíhlosti
Nabízí se několik vysvětlení. Třeba diktát módních návrhářů, většinou 4% mužů, kteří mají rádi chlapecké postavy. Dále fakt, že se ženy zamilovávají „ušima“, ale muži „očima“, a tak nás „nutí“, abychom pro ně byly co nejpřitažlivější. Míry 90–60–90 to ovšem nejsou. Muže přitahují totiž ženy s obvodem pasu, který dosahuje přibližně 70 % obvodu boků. A co je k tomu vede? Nic jiného než instinkt (tedy sexuální pud). Mladá a štíhlá žena je přece zdravá, to dá „rozum“, a instinkt (tedy pud), to ví nejlépe, a tak si muži vybírají partnerku, aby byla „zdravá“ a „schopná“ pečovat nejen o něj, ale i o děti.
 
Ženy si vybírají muže také instinktem, aby byl schopný se postarat o rodinu – a svaly koneckonců ukazují na zdravé tělo. U našich mužů nový trend trochu pokulhává, ovšem západní země už na tento fakt velmi dbají. Pokud kupříkladu někdo hledá zaměstnání a je obézní (nezdravé postavy), má na trhu práce menší šanci. A tak obezita, nadváha, začíná pomalu ovlivňovat další oblasti života – naši kariéru. Obézní rovná se nemocný, a nemocný pracovník je neperspektivní člen týmu. Kdo za něj bude pracovat?
 
Dnešním ženám v našich končinách, spíše městech, tento fakt už došel, a začínají toužit po zdravé (štíhlé) postavě i z důvodu hledání práce třeba po mateřské. A navíc, vždyť zdravá maminka je ta nejlepší maminka. Jako zdravotník musím potvrdit fakt, že člověk s nadváhou či obezitou je ohrožen mnohem více civilizačními chorobami, kterých existuje i tak dost, než člověk štíhlý. Ovšem i štíhlí lidé mohou dostat infarkt myokardu kvůli špatnému životnímu stylu. Takže výmluva, že oni si mohou dopřát, neboť nejsou tlustí, je trochu krátkozraká.

Klepněte pro větší obrázekNic není zadarmo
Na hodnocení výživy, nadváhy či obezity existuje mnoho pravidel a indexů. A tak přichází otázka „Babo, raď“, jak to proboha udělat? Nabízí se mnoho možností. Skvělá kamarádka, která všechno ví, všechno zná a vše už zkusila, bude mít určitě bohatou paletu „zaručených receptů a diet“: „Takovou vaječnou dietu, ovocnou dietu nebo dietu dělenou na kytičky a zvířátka, tu už jsi zkusila? Nebo jen tukožroutskou polévku, a k tomu navíc od 17 hodin nic nejíst, to funguje přece všem!“
 
To asi nebude ta správná cesta. Jenže vy chcete být štíhlá, a to hodně rychle a bez námahy! Jenže – někdy je nutné použít a srovnat si v hlavě hodnoty. Hubnutí má být zdravé, protože hlavně o zdraví nám přece v životě jde. Přejeme si ho vzájemně na narozeniny, svátky, Vánoce... Je nám nejdražší, což potvrzuje i průzkum názorů mezi obyvateli. A není to už jen klišé? Nejsou nám dražší peníze? Ani zdraví není zadarmo. A tedy i na zdravé hubnutí musíme něco vydat.

Jak dlouho to bude trvat?
Častou (a těžkou) otázkou je, jak dlouho se hubnutí budeme věnovat. I v tomto případě se hodí příměr o nemoci – dlouho přichází a mnohdy ještě déle odchází. S nadváhou to je podobné.

Literatura
Další možností, jak zhubnout, by mohla být inspirace v „hubnoucí“ literatuře. Ale nakoupit si všechny možné knihy a zaručeně vyzkoušené a fungující rady vyzkoušet, by asi zabralo spoustu času. A chudák metabolizmus by to všechno ani nemusel vydržet. To je naprosto scestný přístup. Pokud nechce hubnout vaše nitro, tedy podvědomí, tak dohoda s jejím metabolizmem bude velmi těžká. Často k nám na kliniku chodí ženy s tímto přáním: „Manžel chce, abych byla hubená, tak s tím něco udělejte!“ Jeho přání je mít doma padesátikilovou blondýnu – vlasy zajistí kadeřník, ostatní je na... nás. Ovšem impulz sundat kilogramy dolů musí být opravdový a osobní. Pak to funguje pro každého lépe.

Tělo nesmí mít hlad!
Už jste to zažila: „Dělám, co můžu, cvičím, nejím, a stejně nehubnu...“ Chyba. Metabolizmus potřebuje na spalování prostě energii. Hladovka zkrátka není to pravé řešení. Tělo nehubne, pokud nepřijímá potravu. Říkám tomu osobní válka. Někdo dokonce raději ani nepije... Dokonalá devastace ledvin, kůže, vlasů aj. Na kráse to nijak nepřidá – vrásky po obličeji z nedostatku tekutin a nervozita, imunita se hroutí... Chvilku to může opravdu fungovat. Pár kilogramů spadne, ale pak už nic. Tělo nesmí mít hlad! Přestaňme se sebou bojovat.
 
Naše snaha zhubnout se může zvrhnout v ortorexii – tedy než něco sníme, podrobíme to téměř vědeckému rozboru, abychom nesnědli ani o kalorii navíc. Odsud je blízko k mentální anorexii – nejím, pak zvracím, zase se přejím a opět nejím – či bulimii. Začarovaný kruh končící u psychologa. Zejména u malých dívek je to nebezpečné. Kamarádka, která skoro nejí, někdy určuje trend ve třídě a všechny ostatní spolužačky jsou pro ni tlusté. Dokonce si i nadávají (ty tlusťochu), a vaše holčička je přitom naprosto normální, zdravě narostlá dívka. Jenže nechce jíst, aby nebyla tlustá...
 
Eliška Astlová, registrovaná sestra a nutriční 
 
Každý druhý si říká odborník na výživu. Setkáváme se s řadou inzerátů typu „specialista na výživu“, ale i odborníků, jako je dietolog, nutriční terapeut a nutriční poradce. Téměř všichni trenéři ve fitku si reklamují sestavování jídelníčku a hubnutí. I na internetu je podobných firem nepočítaně. Kdo vám však dá záruku, že opravdu umí a vědí, co dělají?
 
Internet je sice dobrá věc, ale jídelníček zde získaný, bez pořádné anamnézy a osobních měření, asi moc fungovat nebude. Doporučuji opravdu si najít odpovědného odborníka, který má zájem i o vaše zdraví, nejen o svůj výdělek. Nejlepší je vyhledat odborníka podle individuálního doporučení.
 
Klepněte pro větší obrázek 
Eliška Astlová 

Jak by měl vypadat?
Měl by mít náležité vzdělání a také praxi. Hromada titulů dobrého poradce nutně nedělá. Protože i komunikace a motivace je velmi důležitá, měl by mít i vzdělání v psychologii. Nabízí se nutriční poradce. Je to člověk se zdravotním vzděláním, dnes bakalář, dříve dietní sestra, a měl by znát více než fitness trenér. Najdete ho většinou v nemocnicích.
 
Váš nutriční poradce by měl mít své vzdělání podložené certifikátem, vydaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), protože tak je zaručeno, že i jeho školitel má náležitou kvalifikaci.
 
I kurzů o výživě je více než dost. Ale pozor na ně! Mnohdy nemají certifikaci MŠMT. Informaci lze zjistit na stránkách ministerstva.
 
Ještě lepší varianta je nutriční poradce se zdravotnickým vzděláním, který se vyzná i v odběrech a dokáže poradit i s některými zdravotními komplikacemi. Pokud se k tomu ještě vyzná v cvičení, či ví, kam pacienta poslat za „fundovaným“ pohybem, je to dobrá cesta.
 
Má-li být redukční proces opravdu dobře veden, měl by být komplexní a řešit i ostatní problémy vašeho organizmu. Nemocné či porouchané tělo příliš hubnout nechce. To je však povídání na dlouho, a tak se na stránkách Betynky budeme potkávat pravidelně.
 
Text: Eliška Astlová
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře