Proto se snažte zamezit hojně rozšířenému: „Rodiče mají vychovávat, prarodiče rozmazlovat.“ To totiž není až tak pravda, tedy alespoň podle odborníků z řad dětských psychologů. Ti tvrdí, že pro děti nejsou vzorem jen rodiče, ale i další členové rodiny, se kterými se pravidelně setkávají.
Rozhodně není dobré, aby babička a děda porušovali pravidla, která rodiče stanovili. Nejčastějším prubířským kamenem sporů bývají v současnosti sladkosti. Rodiče stanoví pravidlo: kupované sladkosti jen velmi zřídka. Načeš babička s dědou čokoládou a bonbóny vnoučky tajně za rohem krmí. To snad uzná každý, že není vůbec dobré. Stejný princip funguje i ve výchově. Děti těžko chápou, že doma platí jiná pravidla než u prarodičů. Jsou zmatené z nejednotné výchovy.
Nekřičte, vyjednávejte
Pokud tedy řešíte problém výchovy dětí s vašimi rodiči, nesnažte se z toho udělat něco zásadního, co vás rozdělí. Jděte na ně chytře, psychologové vám totiž radí, abyste je požádali, ať vám do výchovy nezasahují a nekazili vám autoritu. Pokuste se vysvětlit jim to opatrně bez zvyšování hlasu, nesnažte se vzbudit negativní emoce. Vzájemně se dohodněte na důležitých pravidlech, která budete společně dodržovat, přesto jim však nechte trochu prostoru, ať mají dobrý pocit i z vlastní iniciativy. Základem je komunikace, vyříkejte si, co komu vadí, co dítko smí a co ne a jak by měla výchova vypadat.
A trochu babičkovského rozmazlování přetrpte, ale pokud prarodiče nerespektují ani základní dohody, měla by matka s otcem stát při sobě a důsledně si trvat na svém. Ale vždy pamatujte na to, že nic se nejí tak horké, jak se to uvaří, a neochuďte děti o babičku s dědou.