Místo tří jste jen dva

Chybí ve vaší rodinné trojčlence jeden člen? To je možná škoda, ale rozhodně to nemusí být průšvih.
Místo tří jste jen dva
Tatínek s námi není a nebude. Dostat ze sebe takovou odpověď není vůbec žádná legrace. Zvlášť když se při běžné konverzaci na „pyšného otce“ zeptá téměř každý, kdo si zvětšujícího se bříška všimne. Při těch slovech totiž budoucí mámě (i té navenek vyrovnané) chtě nechtě proběhne hlavou ono stokrát promýšlené: Jak to zvládnu, když budu na dítě sama? Menší či větší pochybnosti o vlastních schopnostech přijdou na každou budoucí „mámotátu“. Ať už si to tak předem připravila s tím, že „chce dítě i bez chlapa“, nebo zůstala sama poté, co leknuvší se taťka vzal nohy na ramena, sotva se o očekávaném potomkovi dozvěděl. Rozdíl je ale v tom, že ta první se sama rozhodla, že běžnou rodinu nevytvoří, a připravila se na to, zatímco ta druhá se musí navíc vyrovnat s krachem vztahu a nečekanou situací.
 
Co by kdyby nepomůže
Úvahy o tom, co by bylo, kdyby to takhle s vaším vztahem nedopadlo, kdybyste si rozhodnutí mít dítě bez partnera líp rozmyslela, kdyby „ten váš“ byl trochu jinej... jsou už zbytečné a jenom si jimi situaci ztěžujete. Prostě to tak je, a jestli chcete těhotenství a mateřství zvládnout a navíc si ho hezky užít, nezbývá než udělat čáru za tím, co bylo, a začít teď a tady. Podle psycholožky Danuše Jandourkové vám pomůže to, že realitu přijmete a pokusíte se upravit svá očekávání tak, aby byla dosažitelná, abyste se vyhnula zklamání. Nemá smysl se mučit srovnáváním se sousedy, jejichž děti mají tátu stále kolem sebe. Spíš si ujasněte, co chcete s dítětem zažít vy, co mu můžete ze sebe dát. A taky se nezapomeňte pochválit za každý, byť malý úspěch. Nikde není psáno, že nemůžete nakonec zvládnout víc, než jste si původně vůbec dokázala připustit.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Ochotné ucho, pomocná ruka
Nemít partnera, se kterým se můžete těhotenstvím protěšit na mimi, je sice dost velké minus, ale na druhou stranu mít ho a netěšit se s ním, je možná ještě horší. Že na vás asi zvláště zpočátku zaútočí slzná přívalová vlna, kdykoli uvidíte štěstím zářící pár budoucích rodičů, je úplně normální. Ale zkuste si uvědomit, že ani vy na své těhotenství nemusíte být úplně sama. Určitě si někdo z okolí – rodiče, sestra, brácha nebo i kámoška s přítelem – rád poslechne: jak se vám ráno nechce vstávat, ale „těhotenský žaludek“ vás spolehlivě vyžene směr koupelna, jak vás ovládají šílené chutě na rajčatový salát s čokoládovým dezertem, že váš malý brouček už dokáže roztáhnout prstíky, přestože je velký jen jako dlaň, i to, že zatím vůbec nevíte, jak pro sebe a mrňouse vybudujete hnízdečko a že šéf v práci nebyl z vašeho těhotenství zrovna radostí bez sebe. Rozhodně se nebojte, že by je vaše mateřské „story“ nezajímaly nebo nudily. Koneckonců momentálně jste co do počtu nových a mimořádných zážitků mnohem bohatší než oni – roste vám v bříšku človíček, vy ho cítíte a je jen na vás, jak se mu tam uvnitř daří. Zkrátka máte spoustu důvodů si užít těhotenství naplno. A když naplno, tak nejen s radostí a smíchem, ale i tou trochou pláče a lítostivých nálad, které občas přepadají každou těhulku. Když se naučíte o své pocity podělit, nebude pro vás problém požádat i o pomoc, až ji v plenkovém a kašičkovém kolotoči budete potřebovat.
 
Nestresujte se ze stresu
Kdo by nechtěl být pořád šťastný? Ale život přináší i chvíle, kdy vám do smíchu zrovna není. Kdy nejste spokojená s tím, jak situaci „nezvládáte“. Ale jak říká Danuše Jandourková, vůbec nevadí, když se všechno nepovede zrovna na jedničku nebo když některé situace prožíváte ve stresu. Stres totiž není tabu, ale přirozená reakce. Krátkodobým rozladěním miminku neublížíte. Když si popláčete nebo bouchnete pěstí do stolu, a tím uvolníte negativní emoc (pocit křivdy, zlost atd.), a pak se zase dokážete něčemu zasmát a cítit se spokojeně, nemusíte se obviňovat, že děťátku v bříšku ubližujete, že nejste a nebudete dobrá matka. Až bude na světě a poroste, uvidí vás také plakat, zlobit se a uslyší vás i zakřičet. Když mu vysvětlíte, že k tomu máte důvod (třeba že se něco nepovedlo, někdo z rodiny onemocněl apod.), a ukážete mu, že i ve svém smutku jste schopná fungovat a postarat se o něj, dáte mu do života poznání, že nepříjemnosti mohou přijít, ale je třeba se s nimi poprat, vyřešit je. Vždyť za všech okolností může být stoprocentně usměvavá snad jen figurína ve výloze butiku.
 
Klepněte pro větší obrázek
 
Dva v jednom – to je fuška
Proč je táta v rodině „užitečný“ a jak to udělat, když chybí? „Dítě potřebuje ve výchově jak princip ochranitelský a pečující, což obvykle zastane spíš matka, tak i tzv. vyžadující, který vnáší do rodiny převážně otec, který určuje hranice a povzbuzuje dítě k výkonům,“ připomíná Danuše Jandourková. V ně-kterých rodinách to funguje i obráceně: matka tvoří pravidla a otec svým podpůrným přístupem ubezpečuje dítě, že je rodiči s láskou přijímáno takové, jaké je. „Když táta chybí, musí za něj máma zaskočit a zvládnout oba principy. Což je pořádná fuška, ale jde to a spousta matek to dokáže. Mimo jiné i proto, že se řídí svým rodičovským instinktem.“ Vždyť i v úplné rodině nastávají situace, kdy je třeba dítě usměrnit, okřiknout, pokárat ve chvíli, kdy u toho táta zrovna není, a pak to musí zvládnout máma. Ale je dobré, aby se, když se situace uklidní, zase vrátila do původní – podpůrné – role. Táta je také vzorem mužského chování, který potřebuje kluk i holka. Oba rodiče jsou totiž dětem také dobrým trenažerem pro jejich budoucí komunikaci s lidmi opačného pohlaví. Pokud táta chybí, může tuhle roli do určité míry zastat jiný muž v rodině či rodinný přítel, ale i učitel nebo trenér. Proto je tolik důležité, aby děti, které vyrůstají jen s matkou, měly možnost se s muži v různých rolích dostatečně setkávat. Aby si je máma nedržela jen u své sukně, aby je nesvazovala.
 
Spokojená máma – spokojené dítě
Když vás přepadnou noční můry, že si po porodu nebudete vědět rady, zkuste si „praktické mámovství“ našprtat třeba u kamarádky. Pozvěte se k ní na celodenní exkurzi a sledujte, jak to s miminkem dělá ona, co všechno k péči o čerstvého človíčka patří a jestli také najde čas na to, si v klidu udělat manikúru a přečíst aspoň stránku o něčem, co se dětí a rodiny vůbec netýká. Pětadvacetileté Radce z Kolína se taková praxe vyplatila. A dokonce se při ní i lépe poznala se ženou svého staršího bratra a skamarádily se. „Lenka mi hodně pomohla. Rodiče samozřejmě taky, ale občas si neodpustili: Máš, cos chtěla! Co sis zavařila, to si i sněz! Cos čekala, že život je peříčko? Vím, že se tenkrát báli o moji a Jeníčkovu budoucnost a povolovaly jim nervy. Ale švagrová mi v klidu poradila, na čem skutečně záleží a z čeho se nervovat nemusím. A když si pak odskočila na aerobik nebo s bráchou do kina, já jsem prcka hlídala a viděla, že mu ta chvíle bez mámy vůbec nevadí, protože se k němu vždycky vrátila a byla v pohodě.“
 
Každé plus se počítá
Zřejmě i vaše původní představy o ideální rodině zahrnovaly mámu, tátu a dítě. Ale i když ve skutečnosti ta vaše minirodinka takto ideální nebude, může být prima. Už teď třeba proto, že minimálně do termínu porodu bude vždycky a všude pohromadě. 
 
V návalu nečekaných životních událostí je často těžké v klidu situaci zhodnotit a najít schůdné řešení. Někdy se dokonce nepodaří získat ono naslouchající ucho a pomocnou ruku v nejbližším okolí. Jste-li právě vy v takové situaci, neváhejte se obrátit na psychologa. Pomůže vám zorientovat se v nové realitě, což nemusí znamenat dlouhodobé docházení, ale třeba jen jedno či dvě setkání. 
 
Klepněte pro větší obrázek
 
Vyjdete s penězi?
Peněz není nikdy dost, a zvlášť ne tehdy, když máte miminko a chybí druhý „živitel“. Proto se informujte na pobočce Správy sociálního zabezpečení, příslušné k vašemu bydlišti, na jakou peněžitou pomoc od státu máte nárok. Ptejte se na: peněžitou pomoc v mateřství (tzv. mateřská – od začátku letošního roku platí několik změn, mimo jiné i ta, podle níž mají i osamělé matky, které porodily jedno dítě, nárok na dávky mateřské místo 37 jen 28 týdnů), vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (v případě, že jste byla vzhledem k těhotenství přeřazena na méně placenou práci), rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, sociální příplatek, příplatek na bydlení. Nárok a výše dávek se řídí v řadě z nich vašimi celkovými příjmy. Jen porodné je jednotné, a to 13 000 korun. Informace o nároku na finanční pomoc pro těhotné a matky najdete také na www.mpsv.cz v kapitolách nemocenské pojištění a rodina.
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře