Miminko má zpoždění

Porodit první dítě až kolem čtyřicítky si určitě žádná žena neplánuje. Když se však nakonec malého opozdilce dočká, příval radosti a síly ji chrání před „strašením“ zdravotními riziky.
Miminko má zpoždění

Starších matek každým rokem přibývá. Ženy ve věku 35 a více let se na loňské porodnosti podílely už 15,5 %. O tom, kolik z nich jsou prvorodičky, statistika mlčí. Zato v posledních letech stále opakuje, že roste počet porodů císařským řezem. Velký podíl – vloni celých 28 % – na tom mají právě starší rodičky, a to zejména ty, které přivádějí na svět své první dítě. Souvisí to s tím, že v podstatě každé pozdní těhotenství lékaři považují za rizikové.

Zatěžkávací zkouška
Přestože je těhotenství proces fyziologický, tedy přirozený, vyvolává v těle poměrně výrazné změny metabolismu a hormonálních procesů. Dochází například k většímu zadržování vody a sodíku v těle a ledviny s tím mají víc práce; zvyšuje se srážlivost krve, což chrání maminku před větší krevní ztrátou během porodu, ale zároveň se tím zvyšuje riziko trombózy; tělo spotřebuje více železa; hodnota celkového cholesterolu roste až o 75 %. Kostra, svaly i šlachy matky musí unést plod s finální průměrnou hmotností 3,5 kg, obklopený přibližně 0,75 ml plodové vody a podporovaný zhruba 500g placentou. Těhotenství zkrátka představuje zátěž, která je s postupujícím věkem těžší. Navíc ženy po pětatřicítce častěji trpí cukrovkou, zvýšeným krevním tlakem a křečovými žilami, což těhotenství komplikuje, a proto je nutné je častěji sledovat a rizika snižovat.

Zralé a zodpovědné
Věk a případné choroby však nejsou u pozdních matek jediným rizikovým faktorem. Pokud se léčily s poruchami plodnosti a otěhotněly pomocí asistované reprodukce, je jejich gravidita ještě křehčí. Jak z fyzických, tak i psychických důvodů. Vědomí, že s dalším těhotenstvím už těžko mohou počítat, přináší větší úzkost a strach o to právě prožívané. I tahle skutečnost hraje roli při rozhodování o způsobu porodu. Koneckonců i lékaři mají v takovém případě strach z náhlých komplikací při přirozeném vaginálním porodu a už preventivně volí císařský řez. A navíc starší matky mnohem častěji čekají dvojčata. Pravděpodobnost vícečetného těhotenství se obecně s přibývajícím věkem zvyšuje, ale umělé oplodnění má podstatný podíl. Úvahy o transferu pouze jednoho embrya do dělohy matky při IVF se týkají spíš žen kolem pětatřicítky, u nichž je šance ještě na další těhotenství. I přes nadměrnou zátěž a větší komplikace, starší matky z pochopitelných důvodů dvojčata vítají. Lékaři si chválí zodpovědný přístup starších maminek a trpělivost se zdravotními testy, kterých kvůli svému věku podstupují víc než mladší maminky. Příkladem za všechny je odběr plodové vody, který má vyloučit nebo odhalit vrozené vývojové vady. U řady z nich nehraje samotný vyšší věk matky roli, ale u Downova syndromu se od matčiny pětatřicítky pravděpodobnost postižení výrazně zvyšuje.

Mimi nese energii
Mohlo by se zdát, že pozdní těhotenství, zvláště ta vzniklá s pomocí medicíny a případně vícečetná, přinášejí víc starostí než radosti. Ale opak je pravdou. O „nezvládnutelných potížích a situacích“ uslyšíte spíš od mladé nastávající nebo novopečené maminky. Ty starší mají proti mnoha nevýhodám jednu velkou výhodu: svůj život už mají v hlavě srovnaný a se všemi nástrahami, které by mohly jejich miminko ohrozit, bojují zodpovědně a se silou Bivoje. Potřebnou energii totiž mají kde brát – naprostá většina z nich tvrdí, že jim ji přináší právě jejich opozdilé děťátko.

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře