Miminko: 10x poprvé

Jen málokterý jiný den v životě přinese tolik nového jako prvních 24 hodin na světě...
Miminko: 10x poprvé
Porod je dřina – pro mámu i miminko. Jakmile se však človíček vší silou prodere ze svého devítiměsíčního bydlíku, čeká ho nabitý program.

První křik
Někdy je to jen kníknutí a miminko jím ohlašuje, že jeho adaptace na mimoděložní prostředí právě začala. Na tento vzrušující zvuk každá maminka netrpělivě čeká.

První střih
Je životně důležitý. Přestřižení pupeční šňůry – akt, kterého se často ujímá hrdý tatínek – definitivně udělá z miminka samostatného jedince. Přichází obvykle hned po porodu. Pupečník se na dvou místech podváže gumičkou a mezi nimi se přestřihne.

První mazlení
Pokud je miminko v dobrém stavu, putuje hned po přestřižení pupečníku k mamince. Kontakt „kůže na kůži“ je pro oba velice důležitý. Oba si tuhle několikaminutovou odměnu za tu porodní dřinu zaslouží.

První ošetření
Poté, co drobeček okoukne svou maminku i „zvenku“, odnese ho sestřička do dětského boxu, kde je pro ně připraveno vyhřáté lůžko a spousta dalších pomůcek, které jsou k prvnímu ošetření potřeba. Sestřička otře z tělíčka mázek, osuší kapičky plodové vody, zhodnotí, jak dýchá, jak „běží“ srdíčko, zda je pokožka normálně probarvená, zda svaly jsou správně napjaté a jak reaguje na podráždění. Pak tyto příznaky vyhodnotí podle přesných pravidel a určí tzv. Apgar skóre, důležité svědectví o tom, jak se novorozenec adaptuje v prvních 10 minutách života.

První pojmenování
Aby se už nikdy miminka nemohla zaměnit, co nejdříve po porodu se označí. Jde o tzv. trojí značení. Na hrudníček miminka se napíše číslo, které je shodné s číslem na umělohmotném kolečku se šňůrkou, jež se přivazuje na ručičku miminka. Stejné očíslované kolečko dostane i maminka. Současně děťátko dostane na ručičku identifikační pásek se jménem a čárovým kódem.
 
První váha a míra
Je-li Apgar skóre v normě, přichází na řadu vážení a měření a také další ošetřovatelské procedury, jako měření obvodu hrudníčku a hlavičky, změření tělesné teploty, oči se vykapou Opthalmo-septonexem jako prevence infekce a pupeční pahýl se zabalí do sterilních čtverečků. Nakonec se miminko zabalí do několika plen a teplé deky a odnese se mamince. Má-li dobrou tělesnou teplotu i celkový zdravotní stav, může na porodním sále zůstat až 30 minut. Pak jej však sestřička odnese do inkubátoru, aby se prohřálo.

První čurání a kakání
Může k němu dojít těsně po porodu anebo až v následujících hodinách. Je však třeba pohlídat, jestli se miminko vyčuralo do 24 hodin a vykakalo (odchází tzv. smolka) nejdéle do 48 hodin od narození. Sleduje se také, zda v moči nebo ve stolici nejsou nežádoucí příměsi.
 
Klepněte pro větší obrázek 

První kojení
Pokud to stav miminka a maminky dovolí, první přiložení k prsu může proběhnout už na porodním sále. Většinou se to podaří a miminka se časným přiložením dobře zklidní, ale někdy porodem vyčerpané miminko usne i bez prvního pokusu něco zdlábnout. Další přikládání je třeba co nejčastěji, aby se nastartovala laktace, ale trvá jen několik minut. Když se tvorba mléka rozjede, doba přiložení se prodlouží.
 
První komplikace?
Pokud adaptace po porodu neprobíhá úplně na jedničku, je nutné miminko na dětský box odnést bez zastávky u maminky. Někdy je potřeba odsát z nosu a pusinky zbytky plodové vody, které brání dýchání. Někdy je nutné pro povzbuzení dechové aktivity přistoupit k opakovanému tření kůže na zádíčkách a ploskách nožiček. V krajním případě je nutná resuscitace, obnova či podpora dýchání a srdeční frekvence. Pokud miminko potřebuje v poporodní adaptaci pomoci, je ihned z porodního sálu odneseno na oddělení, aby dostávalo co nejdříve nejnutnější následnou péči.

První kontrola pediatra
Když se miminko po porodu adaptuje bez problémů, vidí je dětský lékař nejpozději do 6 hodin. Je-li přítomen u porodu, pak seznámení probíhá bezprostředně po něm. Opět zhodnotí celkový stav, barvu kůže, svalové napětí, dýchání, u srdíčka zjišťuje případný šelest... Prohlédne všechny končetiny a dutinu ústní, zda novorozeňátko nemá nějakou vrozenou vývojovou vadu. 
 
Názor odborníka
 
MUDr. Milena Dokoupilová, neonatoložka porodnice U Apolináře v Praze
 
„Jiných“ 24 hodin po porodu
 
U všech zdravých, donošených novorozeňátek, která se narodila v porodnici, probíhá první den života podobně. V čem se liší poporodní péče u novorozeňátek?
 
Plíce i u nezralých novorozenců se musí co nejdříve zbavit vody a naopak dostat do nich vzduch, aby mohla probíhat dostatečná výměna plynů. Čím dřív se miminko narodí, tím větší problémy s adaptací plic může mít. Jednotlivé plicní sklípky jsou za normálních okolností vystlané povrchově aktivní látkou, která se nazývá surfaktant a zabraňuje kolapsu plicních sklípků. Plíce si samy tuto látku tvoří ve větší míře až od 32. tt. Ale někdy u dětí ještě v 36. tt může být její tvorba omezená. Proto u některých předčasně narozených dětí je nutné surfaktant do plic uměle dodat po porodu, pokud jejich adaptace neprobíhá dobře. V některých porodnicích se tato látka aplikuje časně po porodu u všech novorozenců narozených dříve než ve 28. tt.
 
Většina nezralých dětí potřebuje již od porodního sálu nějakou podporu dýchání. V posledních letech ubývá dětí, pro něž je nutná tzv. úplná umělá plicní ventilace. Většině stačí jen mírný pozitivní přetlak podávaný přes nosánek.
 
Dalším rozdílem v poporodní adaptaci je snížená schopnost stažitelnosti srdečního svalu, který musí být někdy v prvních dnech podporován léky.
 
Po porodu musí být většina nezralých dětí umístěna do inkubátoru. Při rychlé ztrátě teploty nemají nezralé děti již dostatek síly na dýchání a správnou funkci srdíčka.
 
Všechny děti narozené před 32. tt a některé i starší vyžadují v prvních dnech infuzní terapii, která zajistí dostatečný přísun cukrů, bílkovin, a tím energie. U těchto dětí je omezená schopnost přijímat potravu ústy, proto mají ústy zasunutou hadičku přímo do žaludku, a tímto způsobem dostávají mateřské mléko. Jak dozrávají, tak se postupně naučí pít jako děti donošené.
 
Nedonošená miminka dostávají po porodu stejné identifikační pásky jako donošení novorozenci, nemají je však na sobě, ale jsou připevněná uvnitř inkubátoru. Kdyby je měli na ručičce, bylo by to z hygienického hlediska složité při zavádění žilních kanyl. Na hrudníček se nepopisují, protože jejich kůže je velmi křehká a jemná a mohla by na barvu špatně reagovat.
 
Text: Hanka Bělohlávková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře