Martina Vrbová: Občas se hystericky směju

Moderátorka České televize Martina Vrbová už dávno, navzdory názvu ‚svého‘ pořadu, není sama doma. Je maminkou dvou malých holčiček, z nichž jednu si s manželem osvojili a druhá se jim narodila. Právě teď má celá rodina za sebou, tak jako my všichni, rušné cestovní období.
Martina Vrbová: Občas se hystericky směju

Jak se ti s dětmi cestuje? Vím, že s manželem jste hodně jezdívali po světě, pokračujete v tom i teď?

Cestujeme i nadále, ale teď už tedy s dcerami a přece jen na kratší vzdálenosti. Případně volíme místo auta letadlo, abychom byli v cíli dřív, a hlavně v pohodě. S překvapením zjišťujeme, že děti cestují rády, je to pro ně změna a mají spoustu zážitků, o kterých po návratu vyprávějí.

Kam jste se letos vypravili?

Týden jsme byli na polosamotě nedaleko Blaníku, romantika – louky, lesy, ani světlušky nechyběly. Pak jsme strávili týden u moře v Černé Hoře a teď se chystáme k Máchovu jezeru. Na přelomu října a listopadu poletíme ještě na chvíli za sluníčkem do Abú Dhabí.

Máš nějaký recept na to, jak cestovat s dětmi, a nezbláznit se z balení, cesty i pobytu samotného?

Sama recept stále hledám, chvílemi mám pocit, že zešílím, ale nakonec mi stejně nejvíc pomůže, když se tomu všemu začnu smát, občas sice v nepravou chvíli a možná trochu hystericky, ale tělo si řekne a já mu vyhovím. Napětí zmizí a jede se dál.

Jsi pracující maminka, kdo ti s dětmi nejvíc pomáhá?

V době, kdy jsem v práci a točím Retro nebo Sama doma, tak babičky, bez nich by to nešlo. Střídají se, a tak se ani jedna moc neunaví a na děti se těší. Jsem ráda, že je mám.

Vím, že podporuješ ranou pěstounskou péči, s níž máš sama osobní zkušenost. V čem jsou podle tebe její výhody?

Miminko není v ústavu, kde se u něj střídají tety, ale má jednu nebo dvě osoby-pěstouny, kteří jsou mu stále nablízku. Dítě si k nim vytvoří bezpečnou vazbu, naučí se navázat kontakt, vztah a později to dokáže i se svými adoptivními rodiči a všemi dalšími vztahy v životě. Děti, které prošly ústavní péčí a zažily celou řadu pečujících osob, si pevný vztah nedokázaly a ani nemohly k nikomu vytvořit. A to jim pak v životě chybí a působí vážné problémy. Můžete si i vy položit otázku, kam byste dali své dítě, kdybyste se o něj z nějakého důvodu nemohli starat – do ústavu, nebo do rodiny?

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře