Mámy, které by raději neměly mít děti

Cti otce svého a matku svou, zní jedno ze sedmi přikázání. Pokud vás titulek rozčílil, omlouváme se, ale vážně, všechny mámy nejsou světice...
Mámy, které by raději neměly mít děti
Vezměte si třeba Kláru Maurerovou z tragické kuřimské kauzy. Ta vstoupí do dějin psychiatrie jako žena, která v sobě potlačila veškeré mateřské pudy. My jsme si teď ovšem s psychology vzali na paškál „běžné matky“. I ty totiž dokáží svým potomkům pořádně zatopit.
 
Typologie matek, které by podle psychologů děti raději mít neměly.
(Jejich negativní vlastnosti se mohou prolínat.)
 
1. Dominantní matka
Omezuje dítě v osobním rozvoji a přirozeném individuálním rozletu příliš důraznými pokyny, příkazy, zákazy a kontrolováním. Je obratná manipulátorka, netolerantní, nepřipouští diskuze a vyžaduje různými donucovacími prostředky naprostou poslušnost. Projektuje do svého potomka vlastní nesplněná přání. Vlastní ambice přenáší na potomka prostřednictvím nadměrné ctižádosti. Její dítě nesportuje kvůli radosti, ale aby vyhrávalo, neučí se jazyky, aby mělo otevřený svět, ale kvůli v její hlavě přesně nalinkované kariéře. Například si vysní, že dítě bude lékařem. Potomek, který na tento typ vysokoškolského studia prostě nemá, se buď vzepře a skončí v očích matky jako „pitomej poskok“, anebo splní její přání a psychicky se z přetížení zhroutí. V obou případech ovšem selže, a to mu matka nikdy nepromine.

DOPAD NA DÍTĚ:
Synové a dcery dominantní matky bývají buď úzkostní, anebo velmi vzdorovití. Jejich rozhodnutí se i v dospělosti drží hesla: „Natruc matce!“ – takže se dost často rozhodnou špatně. Děti dominantní matky obtížně navazují vztahy s vrstevníky a později i s budoucími partnery (buď je blokuje podvědomé „mamince nebude nikdo dost dobrej“, anebo naopak naschvál přivedou někoho, kdo matku „vytočí“ (čtyřikrát rozvedený muž, feťák…).

2. Submisivní matka
Zatěžuje děti svými starostmi. Radí se s nimi o svých problémech, a tím submisivní matky bývají na děti nezdravě fixované a mohou je i vydírat („já žádnou radost na světě kromě tebe nemám“ apod.). Rekrutují se z řad matek bez partnera nebo s neuspokojivým partnerským životem, ze kterého ovšem neodejdou z existenčních důvodů.
 
DOPAD NA DÍTĚ:
Děti submisivních matek jsou „staré-mladé“. Přemoudřelé, panovačné. Matka na ně naprosto nevhodně a neadekvátně věku převaluje dospělou zodpovědnost, a to jim zvedá sebevědomí. Ovšem velmi těžko se sociálně přizpůsobují.
 
3. Ambivalentní matka
Žárlí na své dítě, že o ně má otec větší zájem než o ni. Dává to ratolesti nevhodně najevo, dokonce ji za to i trestá.

DOPAD NA DÍTĚ:
Většinou mají v dospělosti velké problémy s partnerskými vztahy. Dcery se na partnera doslova přilepí a láskou ho dusí tak silně, až prchne. Synové hledají dokonalost a ideál, který neexistuje, takže dojdou k názoru, že všechny ženy jsou potvory.
 
Klepněte pro větší obrázek 

4. Histrionská matka
Tyto ženy jsou svárlivé, nevyrovnané samy se sebou. Rády na sebe strhávají pozornost. Nerady hovoří o dětech, ale hlavně zdůrazňují své problémy. Postrádají mateřskou obětavost a trpělivost. Jsou náladové. K dětem se chovají jednou přemrštěně laskavě a s přehnaným obdivováním. Podruhé je od sebe drsně odhánějí a zahrnují výtkami, kterým dítě vůbec nerozumí (kvůli tobě mám zkaženou postavu, kvůli tobě chodím do nudné práce za pár korun, protože tě někdo musí vyzvedávat ze školky…). Pořád něco na někoho hrají a soustavně se litují!
 
DOPAD NA DÍTĚ:
Nevypočitatelné chování matky, kdy je chvíli jako med a chce, aby se s ní dítě mazlilo, a za hodinu na ně vřeští a vyčítá, je ideálním prostředím pro výchovu těžkých neurotiků. Takové děti často trucují, vztekají se a válejí po zemi, ztrácejí dech. Vyznačují se těžkými pocity neuznání a křivdy. Těžce přijímají neúspěchy. Když se jim něco nepovede, dostávají záchvaty hněvu a pláče. Například učitelka ve školce nevybere jejich obrázek na nástěnku a řekne, že Bertík nakreslil tentokrát hezčí. Verunka přece měla svoji rybičku na nástěnce minulý týden. Verunka přesto ztropí obrovskou hysterickou scénu a má tendence Bertíkovi ublížit.
 
Ve starším školním věku už může u potomků histrionských matek dojít i na demonstrativní sebevražedné pokusy. Tyto děti mohou také trpět fyzickými potížemi. Existuje totiž hypotéza, že nadměrné úzkosti se transformují v jiný symptom: například v postižení dechového ústrojí nebo pohybu. Děti histriónek mají obrovské problémy s partnerským životem, jejich životní program je totiž „já jsem ten ukřivděný chudák, a ty mi teď musíš všechno vynahradit“.
 
5. Matka zlatokopka
Jde o ženu, která by si představovala určitý životní standard. Ovšem velmi dobře si uvědomuje, že nic moc extra neumí, a ani se jí nechce vyvíjet nadprůměrné úsilí, a tak to zahraje na „tradiční rozdělení rolí“. Cíleně si najde partnera, se kterým by se přes dítě napojila na jeho peníze. Matky živnostnice jsou velmi dobré herečky. A proto – ačkoliv jim dítě spíš leze na nervy, než aby po něm tolik prahly – většinou nějakého takového muže okouzlí a uloví. Dítě je jejich kartou a PIN k manželovu účtu, a tak se o ně relativně dobře starají. Běda ale, dojde-li na rozvod... Případně živnostnice zjistí, že by jí „bez chlapa bylo lépe“ – ovšem zajištěné, samozřejmě. Dítě se stane rukojmím. I při výchově dětí bývají silnými manipulátorkami.
 
DOPAD NA DÍTĚ:
Pokud zažilo rozvod a programové odtržení od otce, může mít problém s mužským modelem chování. Dcery živnostnic okukují matčin trik a v dospělosti se pak rovněž vydávají na dráhu „profesionálních žen-lovkyň“. Synové buď vnímají ženy jako „stejné mrchy, jako byla matka“, anebo matku nekriticky zbožňují a mají jasno: „otec byl padouch.“ Mívají velké problémy se svojí mužskou identitou.
 
6. Citově chladná matka
Jejímu dítěti se nedostává toho základního, co pro svůj osobnostní vývoj nezbytně potřebuje: vřelého přijetí, mateřské lásky a ochrany, nemá se na koho upnout, nebo tak učiní zcela špatně. Citově chladné matky (např. dcery rovněž citově chladných matek; ženy vyrostlé bez matek v dětském domově, tudíž „vyrábět lásku“ je nikdo nenaučil) potomky nepřátelsky odmítají, přehlížejí nebo přísně trestají.
 
DOPAD NA DÍTĚ:
Potomci citově chladných matek se rozvíjejí nerovnoměrně a mohou mít těžké poruchy osobnosti.