Ač to není v našich krajích zvykem, vaše děti navštěvovaly jesličky. Proč jste si vybrala tuto možnost?
U prvního dítěte ve třech měsících a u druhého od ukončeného šestinedělí jsem začala pozvolna docházet do práce. Děti hlídala chůva. Děti jsem kojila plně do šesti měsíců, s příkrmem do devíti měsíců. Chůvy občas onemocněly nebo jejich děti, jesle byly v tomto ohledu spolehlivější. Obě děti nastoupily do jeslí v šestnácti měsících. Důvodem bylo, že mne moje práce baví a ke svému životu potřebuji střídání činností a duševní práci. Pokud bych pouze pečovala o děti a domácnost, něco by mi chybělo, vím, že za čas bych se mohla cítit nešťastná. Také finanční soběstačnost a zvýšení celkového rodinného příjmu hraje svou roli.
Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že děti si v jeslích velmi těžko zvykají...
Obě děti si zvykly velmi brzy a chodily do jeslí rády. Obě měly krátké období (ne na začátku), kdy při předávání krátce plakaly (asi 5 minut první týden až dva). Někdy po víkendu protestuje dcera s odchodem do jeslí a syn předškolák s odchodem do školky. Obecně ale platí, že byly a jsou obě spokojené a těšily se do jeslí na ostatní děti i na tety. Problémem byla u obou dětí vyšší nemocnost v průběhu prvního roku docházky.
Dítě prý v jeslích nedělá takové pokroky jako doma. Co ty vaše?
Pokud srovnávám děti z jeslí s těmi, které jsou s mámou doma, neshledávám ve vývoji rozdíl. Obě moje děti jsou v chování každé jiné, obě jsou společenské a živé, s láskyplným a pevným vztahem k oběma rodičům.
Jak se dívá na „dítě v jeslích“ váš partner?
Zpočátku nesouhlasil, snažil se mě přesvědčit, že máma má být s dětmi doma. Když teď vidí, že děti jsou spokojené, na původní nesouhlas už asi zapomněl. Podílí se na péči o děti rovnocenným způsobem a ví, jaká úskalí mateřská „dovolená“ skýtá. Moje rozhodnutí pracovat akceptuje.
Některé maminky to, že dávají dítě do jeslí, příliš nezveřejňují. Bojí se, co tomu řekne okolí...
Mnoho mých známých mi řeklo, že jsem krkavčí matka, což mne vždycky pěkně naštve. Někteří moji známí se inspirovali a dali děti také do jeslí. Skupina osvícených a kamarádi z ciziny dítě v jeslích považují za normální úkaz.
Připadáte si jako špatná matka jen proto, že děti navštěvují jesle?
Připadám si jako matka, která miluje svoje děti. Dělám chyby, ale rozhodně mezi ně nepatří docházka dětí do jeslí.
Domníváte se, že kvůli tomu, že nebyly s vámi, ale v jeslích, budou mít do budoucna nějaký handicap?
Ne. Mimochodem žádný seriózní výzkum neprokázal, že by kolektivní zařízení vyráběla z dětí psychopaty nebo je nějak emočně poškozovala. Špatné je rvát matky od dětí za každou cenu do práce, ale i jim přikazovat být s dětmi doma (např. společenským tlakem, výroky psychologů i politiků, rušením dotovaných jeslí).
Myslíte si, že se musíte za to, že dáváte dítě do jeslí, stydět?
Ne, proč bych měla?
Tereza
Jsem si skoro jistá, že všechny maminky, které „utíkají“ od dítěte do práce, by radši byly se svým drobečkem doma. Je to i můj případ – splácíme byt, a proto budu muset dát syna ve dvou letech do jeslí a jít do práce. Na výběr moc nemám, takže díky bohu za jesle. Ale jen proto, že nám finanční situace nedovolí být s dětmi doma, nejsme o nic horší mámy…
Simona
Já se chystám do práce za rok. Jednoznačně jsem pro jesličky. Dítě se dostane do kolektivu, sestřičky si s ním umějí hrát a většina jesliček má zahrádku. Samozřejmě, pokud bude malá v jesličkách nespokojená, nedá se nic dělat a budu hledat jiné řešení, případně zůstanu doma déle.
Kamila
Na otázku Dali byste své dítě do jeslí? musím odpovědět NE. Ale jesle jako takové určitě nezavrhuji. Je spousta maminek, které musí z existenčních důvodů dříve do práce a nemohou sehnat hlídání v podobě babiček. V tomto případě říkám: jesle ANO.