Mámin hlas je jistota

Tolik byste toho chtěla svému předčasně narozenému děťátku říct, ale strach o jeho zdraví vám bere slova a inkubátor zase odvahu projevit se. Když to překonáte, pomůžete miminku i sobě.
Mámin hlas je jistota

Není to jednoduché – na tom se shoduje většina maminek, kterým se nepodařilo miminko donosit do normálního termínu porodu. Při pohledu na mrňouska, který má spoustu práce s vlastním dozráváním, se člověku ani nechce tenhle těžký proces narušovat. Vítr z plachet berou i hrozící diagnózy, rizika a nejistota lékařů, kteří, ač dělají psí kusy, zázraky nezaručí. „Když jsem byla na šestinedělním pokoji, toužila jsem po tom, být u své holčičky a dát jí nějak najevo, že je mi moc líto, že nemůžeme být spolu,“ vzpomíná Jitka, která svou Rozárku porodila ve 29. tt. „Jenže u inkubátoru, hlídaného pípajícími přístroji, jsem se nezmohla na slovo. Měla jsem pocit, že miminko potřebuje úplně jinou pomoc než moje uvzlykaná slova.“

Známé zvuky léčí
Zábrany smutných maminek a tatínků jsou zbytečné, protože právě jejich hlas je to, co děťátku chybí a může mu pomoci s adaptací na světě. Je prokázáno, že už šestiměsíční plod reaguje svým chováním na zvukové podněty, a pokud by těhotenství běželo normálně dál, miminko by ještě týdny, případně měsíce poslouchalo všechny máminy zvuky, včetně tlukotu srdce a hlasu. Uteče-li děťátko předčasně z přirozeného prostředí, potřebuje ujistit, že je o něj dobře postaráno a že nepřišlo o lásku nejbližších. Lékaři o léčivé síle mámina hlasu vědí, a pokud rodiče mohou své nedonošeňátko navštěvovat, podporují co nejčastější kontakt.

„Porodila jsem v Plzni, náš Filípek přišel na svět o dva a půl měsíce dřív. Než nám ho pustili domů, zůstal v péči lékařů skoro až do původního termínu porodu,“ vypráví maminka Eva. „Jenže já jsem nemohla být v nemocnici déle než deset dní, a tak jsme s manželem za naším chlapečkem dojížděli. Z domova to máme asi 60 km. Obdenní interval nám musel stačit. Moc rádi jsme využili možnost nahrát naše povídání pro Filípka na CD, aby mu je mohly sestřičky pouštět, když s ním být nemůžeme.“

Terapie pro rodiče
„Maminky předčasně narozených dětí prožívají veliké trápení provázené obrovským pocitem viny. Obviňují se, že zkomplikovaly svému dítěti start do života a že mu nemohou v dané situaci pomoci, že jsou bezmocné,“ říká psycholožka Lenka Emrová a dodává, že právě kontakt s miminkem, ať už jde o pohlazení, klokánkování nebo povídání, dokáže hojit rány i na jejich duši.

„Jedna zkušená maminka z diskuze na nedoklubko. cz mi poradila, abychom našemu Kubíkovi doma společně s jeho sestřičkou namalovali obrázky a donesli mu je na JIP. Většinou sice výkresy jen visely na držadle inkubátoru, ale nás hřál pocit, že se na Kubově uzdravení aspoň trošku podílíme,“ svěřila se Andrea a se souhlasem manžela prozradila jeho tajemství. „Když jsem musela na operaci slepáku a manžel docházel za Kubou sám, nevěděl prý, co mu má při klokánkování vyprávět. Není velký řečník, pár dní vydržel opakovat miminku, že je máme rádi, a pak byl se slovy v koncích. Dobrá rada přišla opět od zkušených rodičů, dokonce od táty dvojčátek, který si prý vždy cestou do porodnice četl pohádky a pak je svým drobečkům vyprávěl. Můj manžel je pak četl přímo v nemocnici. Četl mini ouškům, hladil mini tělíčko a pěstoval maxi naději, že všechno dobře dopadne.“

Energie lásky
I když miminko nerozumí konkrétním slovům, vnímá lásku, kterou mu vyprávěním předáváte. Přesto obsah není tak úplně zanedbatelný. O kouzelných účincích pohádek není pochyb, stačí si přiznat, že příběhy, v nichž převládá dobro a láska, mohou posílit i nás dospělé. Podle psychologa Marka Hermana i malé děti dokážou na nevědomé bázi pohádkám porozumět a dešifrovat je. Pravidelné čtení takových příběhů pak může vést ke vzniku hladivého rituálu, který je pro děti jedním ze zdrojů pocitu bezpečí a lásky. Občanské sdružení Nedoklubko vloni vyhlásilo projekt Pohádky pro kulíšky, do něhož se zapojily desítky autorů – rodičů. Část kouzelných příběhů dokonce vyšla ve stejnojmenné knížce a je prima inspirací hlavně pro rodiče nedonošeňátek.

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře