Mamííí, koukej, já jedůůů! Kdy a jak začít s lyžováním

Sníh je pro malé děti skvělým zdrojem legrace a zábavy. S mámou z něj postaví úžasného sněhuláka, s tátou uspořádají koulovačku a s kamarády se vydají sáňkovat. Ale co takové lyže? Kdy je na ně ten správný čas?
Mamííí, koukej,  já jedůůů! Kdy a jak začít s lyžováním
Podle odborníků můžete začít klidně už ve dvou letech. Nečekejte ale, že za pár hodin budete mít doma malého Tombu... Možná i vy patříte k rodinám, které milují dovolenou na horách a jejichž lyžařská výbava se nápadně podobá výstroji menšího sportovního klubu. Pak asi nebudete první lyžařské krůčky svého batolátka nijak zvlášť odkládat. Proč taky?
 
Říká se, že malé děti jsou na učení čehokoliv nejšikovnější, takže: „Filípku, hup na lyže a hlavně skrč ty kolenááá a přenášej váhu! Kolikrát ti to mám opakovat?“ Stop! Tak takhle asi ne. Možná to tak fungovalo, když vás kdysi před lety učil váš táta na kopci za chatou, dneska jsou ale metody výuky lyžování nejen propracovanější, ale také (naštěstí) milosrdnější k malým lyžařům.

Pozor, začínáme!
„Jako malá jsem na svahu procedila hektolitry slz,“ potvrzuje naše tvrzení grafička Veronika Fišerová, která se sice od tatínka-sportovce naučila lyžovat výborně, ale připadala si spíš jako na galejích. „Jak já ty lyže nenáviděla!“ Strastiplná cesta za lyžařským uměním se Veronice natolik vryla do paměti, že se rozhodla svého tříletého syna Matěje svěřit raději sympatickým tetám nebo strejdům v lyžařské školičce.
 
Tento postup schvaluje i lyžařská instruktorka Kateřina Vojtěchová z lyžařské školy K+K v Janských Lázních. „Dítě vě věku dvou až tří let můžete klidně zkoušet poprvé postavit na lyže sami, od tří let bych ale rozhodně doporučila lyžařskou školku. Zejména proto, že metodika dětské výuky zaručí poměrně rychlé pokroky, a tím se zabrání tomu, že se díte otráví, odradí a nebude ho to bavit.“ S prvním seznámením s lyžemi můžeme podle instruktorky začít už kolem druhého roku věku dítěte. Ze začátku ale stačí, když na lyžích stráví maximálně půlhodinku denně.

Klepněte pro větší obrázekMedvídky nechte doma
Ačkoliv jsme snad všichni kdysi začínali na klasických lyžičkách s medvídky, které se pomocí pásků připínaly k botám (a jak dneska, panečku, lyžujeme!), Kateřina Vojtěchová tuto výstroj našim dětem rozhodně nedoporučuje. Podle ní je vhodnější začínat už od začátku s lyžemi s bezpečnostním vázáním a přezkáčemi, protože poskytnou potřebnou oporu a stabilitu. „Učení na ,medvídkách’ je mnohem složitější,“ varuje lyžařská instruktorka. „Rodičům to obvykle vysvětlíme velice jednoduše jednou větou: Představte si, že byste na nich měli lyžovat vy sami.“
 
Jenže pořádná lyžařská výbava včetně helmy stojí strašně moc peněz a dítě z toho stejně hned vyroste, namítnete určitě. Máte pravdu. Není však  nutné alespoň ze začátku lyžařskou výstroj kupovat. Většina lyžařských středisek i školiček lyžování nabízí i půjčení kompletní výbavy za příznivé ceny, takže můžete vyrazit úplně nalehko a ještě ušetříte, protože takový nový dětský lyžařský komplet stojí minimálně kolem pěti tisíc. S většími dětmi můžete navštívit bazar lyžařských potřeb, ale nechte si raději při výběru poradit od zkušenějšího lyžaře. Jestli máte ještě doma ve sklepě své staré lyže a boty, nesnažte se dítko přesvědčit, že jsou pro ně ještě dost dobré. Už proto, že žádný kvalitní lyžařský instruktor vám syna nebo dceru nevezme na svah ve šněrovacích pohorkách a lyžích s kandahárem.
 
Rodiče, dejte si pauzu
„S první dcerou jsem udělala tu chybu, že jsem se ji pokoušela učit lyžovat sama,“ vzpomíná lektorka angličtiny Šárka Hrnčířová. „Bylo to strašné. Nešlo jí to, a tak se vztekala, plakala... Obě jsme byly vystresované a nic jsme z toho neměly. Jen to, že jsem Barunku nemohla dalších několik týdnů vůbec dostat na lyže.“ Pak jí babička na společné dovolené zaplatila individuální lekci a všechno šlo jako po másle. Barborka už po hodině sjížděla cvičnou loučku jako zkušená lyžařka a nejvíc ze všeho ji bavil slalom, protože místo slalomových tyček měli ve školičce veselé panáčky z disneyovek.
 
Zdálo by se, že je logické, aby rodiče učili své děti lyžovat sami. Vždyť je dovedou naučit chodit na nočník, jíst lžičkou nebo přednášet básničky. Jenže s lyžováním, a možná i s jinými sporty, je to jiné. Máma s tátou často nemají dostatek trpělivosti i zkušeností, neumějí malého začátečníka dobře motivovat, ani neznají fígle, jak mu předat tu správnou techniku. Výsledkem pak bývá otrávené dítě, naštvaný rodič a promrhané odpoledne na svahu. Nechcete ztrácet nervy a autoritu u dítěte? Lyžovat je neučte. Jako nezkušení učitelé-amatéři se navíc můžete dopouštět chyb, které se pak špatně napravují.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Své o tom ví i Kateřina Vojtěchová: „Nejčastější chybou je to, že rodiče na malé dítě nepřiměřeně spěchají, vezmou ho na svah, který neodpovídá jeho schopnostem a možnostem, a pak se ho snaží různě táhnout, podpírat, případně vozit dolů sami. Jenže tak se dítě nenaučí ty správné základy, jako třeba ťapání na rovině. U větších dětí je zase problém, že velmi často odkoukají chyby rodičů, a osvojí si tak chybné návyky, které je později obtížné odstranit.“ Podle instruktorky lyžování není vhodné brát dítě hned na velkou sjezdovku, ale je třeba vybrat mu takový svah, který odpovídá jeho schopnostem a věku. Od začátku by však mělo jezdit samostatně bez nějakého tahání a postrkování, možná s výjimkou první hodiny, kdy mu rodič nebo instruktor pomůže třeba při zvedání po pádu. „Když bude dítě jezdit od počátku s oporou, třeba na kšírkách, bude pak problém naučit ho správně zabrzdit, dojít někam po rovince nebo vystoupat do kopečka k vleku,“ připomíná Kateřina Vojtěchová.

Co od školičky čekat?
Především to, že si dítě už od začátku osvojí správné návyky, na kterých se dá stavět při dalším zdokonalování techniky jízdy, když je starší. Navíc se správným postupem naučí lyžovat mnohem rychleji. A ještě je tu nezanedbatelný bonus pro rodiče: ušetří si nervy při učení a navíc si mohou v klidu zalyžovat.
 
Ve školách lyžování působí zkušení instruktoři a instruktorky, kteří to s dětmi umějí a mají k dispozici rozličné herní pomůcky, s jejichž pomocí dovedou učení navléknout tak, že malí lyžaři ani nepoznají, že to není hra, ale výcvik. Ceny za hodinu výuky se liší v jednotlivých zimních střediscích a také se pohybují podle toho, zda se dítě učí ve skupině nebo individuálně. Například v lyžařské školičce K+K v Janských Lázních stojí hodina skupinové výuky včetně vleku 180 Kč a privátní lekce 350 Kč. Menším dětem kolem tří let bude bohatě stačit jedna hodina výuky denně, čtyřletí a starší lyžaři jsou pak schopni strávit na lyžích i „celý den“ – tedy až dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne. Některé školičky proto nabízejí i celodenní výuku, která je spojena i s obědem a „hlídáním“ ve vytopené herně, kde si dítě odpočine po lyžování. Třeba v Janských Lázních za celodenní kurz zaplatíte 700 Kč.
 
Text: Johana Barvínková

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře