Lukášek: Všechno je jinak...

Kdo si myslí, že s druhým miminem je to už brnkačka, šeredně se plete. Na prvorozeném potomkovi se sice naučíte zvládnout miminko, ideálně i domácnost, sebe a partnera, ale tenhle kurz vás nepřipraví na novorozence a skoro dvouleté batole…
Lukášek: Všechno je jinak...
V této disciplíně jste zase za Neználka. A jste-li matka-maximalistka, honí se vám hlavou podobné pocity jako Lukášově mámě Stáně:
 
Žárlivka a vetřelec
První dva dny doma připomínaly všechno možné, jen ne učebnicové uvítání nového člena rodinného hnízda. Ve spěchu zabouchnuté dveře s klíči uvnitř nás po příjezdu z porodnice ještě z míry nevyvedly, ale to, co předvedla naše malá žárlivka, mě dostalo. Poté, co jako tvrdý „mamánek“ zvládla můj porodniční týden sama s tátou bez jediného problému (naopak si tu samotu spolu skvěle užívali), můj návrat domů oslavila několika hysteráky, při nichž mazlení se mnou střídala s pěstními výpady proti mně. Houby mi byla platná teorie o žárlivosti a strachu, že máma sice zmizí, ale vrátí se s dalším vetřelcem (rozuměj miminem) – skoro jsem se rozbrečela. Naštěstí další dny záchvatů ubývalo, asi i proto, že naopak přibývalo mazlení a lochtandy. Naštěstí vztek ze ztráty jedináčkovských privilegií nenamířila na brášku. Už v porodnici si ho přivlastnila a nechtěla k němu pustit ani paní doktorku. Teď jeho spací košík kolébá více než ochotně, pusinkuje ho, hladí, hází na něj deky nebo hračky, když pláče, leze po nás při kojení, div že mu nešlápne na hlavu...
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Náš n(N)ováček
Ačkoli Lukášek svůj dobrý zvyk – spát pět hodin v kuse – zapomněl v porodnici, je to prima miminko. Ale moc ho trápí prdíky, kroutí se a svíjí, křičí a kojení je naprostý děs. Když má zrovna křeče, tak mi dává co proto, dost mě to bolí... Masíruju mu bříško, piju fenyklový čaj, ale myslím, že mu to moc nepomáhá, nebo alespoň ne úplně. Možná nejvíc zabírá klubíčkování – tedy nošení miminka zády k máminu hrudníku s nožičkami přitaženými  k bříšku – nebo „zamazlení“ a stulení do měkkého polštáře... Někdy ho tak i nechám spinkat. Bolení navíc zkoušíme vyhnat speciálními kapičkami (za ještě speciálnější cenu – lahvička za 600 Kč). Tak jsem zvědavá, jak nám lumpík poroste. Cpe se docela často a ještě častěji kaká. Jako novopečená máma kluka mám ale i dílčí úspěchy – klučičí hygiena mi totiž připadá mnohem jednodušší. A to jeho čurání, které si klidně namíří až na hlavu, mě ještě pořád přivádí v úžas.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Koupání ve třech
Řešení rébusu, co s Verdou, když koupu Lukáška hledám cestou pokus – omyl. Máme,, za sebou variantu: já a mimi v koupelně, Verda u krtčí pohádky v pokoji – to je ale stres, aby na sebe třeba něco nestrhla, když je bez dohledu. Teď to zkoušíme tak, že všichni tři jdeme do koupelny spolu a Verunka mi buď asistuje, nebo si hraje a pak sleduje pohádky a já u Broučků, Krtků nebo Vochomůrky kojím. Když se koupe Verda, Lukášek spí v postýlce nebo je v košíku s námi v koupelně.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Holka, nebo kluk?
Tohle dilema jsme vůbec neřešili. U Verdy jsme pohlaví nevěděli vůbec, bylo to jedno, i když já si potají přála spíš kluka, ale nahlas jsem to nikdy neřekla, ani na to moc nemyslela, abych případnou holčičku v bříšku neodradila. Měla jsem pocit, že holky jsou ukňourané, ale dneska to nechápu, protože holčička je naprosto bezva. Podruhé jsme taky neřešili, jestli chceme holku nebo kluka, ale Jirka i já jsme si mysleli na páreček. Po první velké radosti, že amniocentéza dopadla dobře, jsme měli další radost, že to bude kluk. Ale vzápětí i Jirka sám přiznal, že se za to trochu styděl, protože holčička je přece tak skvělá a roztomilá a mužské členy naší rodiny (včetně strejdů) si totálně omotala kolem prstu. Takže pohlaví jsme tentokrát věděli, ale i kdyby se testy bývaly sekly a vykoukla druhá holčička, byly bychom nadšení stejně!
 
Text: Hanka Bělohlávková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře