Lukášek: Velké finále - je mi rok!

Jako kojenec končí, ale kojení se nevzdává. Mámino mlíčko je ochoten oželet zatím jenom v noci.
Lukášek: Velké finále - je mi rok!
Novinkou 12. měsíce je chůze vpřed, i když zatím jen s pomocí mámy nebo táty. Zato otevírat šuplíky a dělat inventuru všech věcí uvnitř, zvládne Luky docela sám. Stejně jako vylézání z postýlky přes třicet  centimetrů vysokou ohrádku. Zkrátka nikoho nenechá na pochybách, že už je z něj BATOLE.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Každé je jiné
Během celého roku Stáňu samozřejmě mockrát napadlo srovnání Lukáškova prvního roku s tím Verdiným. Jak myslíte, že to dopadlo? Obě děti jsou z jedné líhně, přesto každé prošlo dvanáct měsíců jinak. Verunka klidně, opatrně a „knížkově“. Proti ní byl kojenec Luky mnohem temperamentnější a odvážnější, v něčem napřed a v něčem pozadu.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Síla lásky
A jak vnímá rok „dvojmaminkování“ Stáňa? „Jako náročné a nekončící hledání cesty, jak vše zvládnut a co nejmíň chybovat. Nad permanentním nedospáním a únavou ale vítězí neuvěřitelná síla lásky k těm krásným bytůstkám i vzácně tolerantnímu manželovi.“
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře