Lukášek: Artista, nebo zpěvák?

Okurková sezona? S prťaty neexistuje! A tak bylo u Nováků o čem povídat. Spíš jen začít – syndrom nedokončené věty fungoval dokonale.
Lukášek: Artista, nebo zpěvák?
"O čem jsme to mluvily? Aha, o odsávačce rýmy….“ „Mamííí, pomazlit!“ „…kde jsme to skončily?“ „Verunko, tady máš to pitíčko?“ „…vyzkoušela jsem ji na sobě a…“ „…vůbec to není tak…“ „Luky, copak se ti nelíbí?...“
 
Odsávačka-story
Poté, co Stáňa vyprostila Lukáška z rohu pokoje, kam bleskurychle „doračil“ (couvat umí skvěle, ale dopředu ještě neleze), vysvětlila: „Hadičky, které vytahují rýmu z pidinosíku pomocí vysavače, mě zpočátku děsily. Jenže systém na „ústní pohon“‚ byl málo účinný a já se obávala, že nudle vlezou do uší a bude zle. Došlo tedy na vysavač. Ale nejprve jsem to vyzkoušela na sobě. Musela vědět, jestli Lukyho nebudu při odsávání trápit. Výsledek byl přijatelný a rýmu jsme díky tomu zvládli bez následků.“
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Na kolena!
Sportovec, nebo zpěvák? Vlohy má zřejmě pro obojí. Kromě oboustranného obratu ležmo Lukáš bravurně zvládá klek s oporou o ruce a houpání v této pozici vpřed a vzad. Už už to vypadá, že nakročí vpřed, ale zatím nic. Nahromaděnou energii proto „vráží“ do pohybu vertikálního a zvedá celé tělo ve vodorovné poloze, jako by opřen o dlaně a špičky nohou dělal klik. Vědom si svého nadstandardního výkonu pak stejně energicky přivolává obdivovatele. Když hned nepřicházejí, posouvá své „vysílání“ do vyšších tónin – až připomíná „božského slavíka“. A k tomu všemu rozdává kamerové úsměvy každému, kdo na něj jukne, jak už to tak osmiměsíční mrňata umí. Zkrátka, dělá pokroky.
 
Z klece ven!
S ohrádkou postýlky vede každé ráno souboj. Ačkoli tak trénuje na „hadího muže“, mezi tyčkami se neprotáhne a hlasitě žaluje. Když ho máma vysvobodí, oslavuje. „Řehtá se, hraje si s jazýčkem, prdí pusinkou, brouká, vždycky se ještě víc rozsvítí, když k němu přijdu. Na tátu i Verdu se taky culí, ale já prostě vedu,“ směje se spokojená Stáňa.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Ach, to žárlení!
Verunka brášku miluje, přesto podobně jako spousta jen o dva roky straších sourozenců žárlí. „Byla jsem už hodně unavená, protože Verunka se i v noci budila a volala mě. Sama v pokojíku neusnula, chtěla se mazlit, samozřejmě nejvíc, když jsem Lukáše kojila,“ vypráví Stáňa. „Přitom se během dne mazlíme a hrajeme si. Trápilo mě, že jí neumím pomoc, a tak jsem využila tip od kámošky na Bachovou květovou terapii. Cíleně vybrané voňavé kapičky Verunku úžasně zklidnily, lépe spí a pak má víc síly zvládat všechny naše společné hrátky. Užívá je teprve pár dní, tak doufám, že to nezakřiknu!“
 
Text: Hanka Bělohlávková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře