Pevně věříme, že i vy najdete pro své miminko tu pravou metodu, která bude co nejšetrnější k jeho kůži i k naší planetě.
Proč začít přemýšlet?
Nejen z hlediska vyprodukovaného odpadu jsou látkové pleny k životnímu prostředí jednoznačně šetrnější. Potřebujete-li argumenty, představte si výrobu obou druhů plenek, jejich balení, dopravu k vám a následně i jejich používání a odstraňování. Jednorázovka při výrobě spotřebuje velké množství energie, navíc se spotřebovává obnovitelná celulóza (savé jádro) a neobnovitelná ropa (vše ostatní plastové a lepící). Následně se plena zabalí do pěkného, potištěného plastového obalu (zase ropa), putuje přes několik zemí do obchodu a poté i k vám domů, kde ji použijete a vyhodíte. Jedno přebalované miminko pak při průměrné spotřebě vyprodukuje za rok 2x více odpadu než dospělý Čech.
Látkové pleny se prostě ušijí, dostanou se do obchodu a pak i k vám domů. Používáte-li na praní ekologické prací prostředky (což je dobré pro přírodu i kůži vašeho dítěte, protože chemie při styku s vodou kůži dráždí) bez aviváže a perete-li plenky na 60˚C, zatěžujete životní prostředí jen nepatrně. Chcete-li pak jít ještě více do hloubky, zaměřte se na materiál, ze kterého jsou plenky vyrobeny, ten organický je šetrný k životnímu prostředí i při výrobě.
Porovnáme-li oba způsoby přebalování, jednorázovky jsou praktické, přebalování je téměř bez starostí a nejdelší časový úsek věnujete nakupování plen a vynášení odpadu. Látkovky je oproti tomu třeba 2 - 3 dny po použití skladovat, a pak tu „nálož“ najednou vyprat. Pere za vás pračka, věšíte vy. Podle rad zkušenějších nejlépe schne flanel, následován bavlnou a froté, nejhůře pak bambus, savé schopnosti však tyto materiály mají přesně v opačném pořadí, což je opravdu neuvěřitelné - podívám-li se na ně zblízka, přísahali bychom, že flanel je savější. Je-li vaším důvodem, proč si nepořídit set látkovek, problém s kontaktem s výkaly, je to pochopitelné, ale ne neřešitelné – existují totiž jednorázové separační vložky z rozložitelných materiálů, které zachytí to nejhorší a můžete je klidně i po jednom použití vyhodit.
Zaměříme-li se na finanční část problematiky, pak z toho látkovky opět vycházejí lépe. V průměru se počítá s tím, že na jednorázových plenách je dítě cca 2 roky, což je čas, který ale můžete velmi dobře ovlivnit a v případě, že se nepustíte do látkování, se snažit životní prostředí ušetřit alespoň množstvím miminkovského odpadu. Z dlouhodobého hlediska jsou tedy látkovky včetně praní, sušení a žehlení levnější, jenže co ta prvotní investice?
Hledání zblízka
Vůbec nejhorší je si bez osobní praktické zkušenosti ze všech možných i nemožných zdrojů na internetu vysledovat, jaký způsob látkování by pro vás a vaše dítě byl ten nejlepší a následně vzít tu několika tisícovou sumu a výbavičku zakoupit. Známe i takové maminky, které drahou výbavu zakoupily a následně rozdaly, protože nebyly ten správný typ na látkování.
Poznámka autorky: Já osobně jsem měla problém s hledáním informací na internetu a jako nezkušená matka bych se v těhotenství rozhodla pro nesprávné pleny. Teď už bych do toho bez okolků investovala, ale to jen proto, že jsem všechny značky viděla, osahala si je a vím, co by mému dítěti mohlo vyhovovat. K takovému způsobu poznání látkovek vyzývám i vás – najděte si v nejbližším okolí nějaký kamenný obchod (Praha/Brno Brána k dětem), kde mají všechny druhy látkovek a dívejte se, osahávejte, konzultujte a ptejte se.
Osobní zkušenost autorky s některými značkami ekologických plen si můžete přečíst zde.