Křest je důležitý ceremoniál, který má svá pravidla. Kdo by tedy chtěl nechat dítě pokřtít jen proto, že je to právě módní, toho musíme zklamat.
Kdo může a kdo ne
Hlavním předpokladem pro křest dítěte jsou pokřtění rodiče, respektive alespoň jeden z nich. Ideální je, pokud jsou rodiče i církevně sezdáni. Může se dokonce stát, že některé farnosti páru bez církevního sňatku dítě nepokřtí. Není to však pravidlem. „Pokřtěný rodič je pro církev zárukou, že dítě bude vychováváno v intencích víry,“ vysvětlil nám před časem Jaroslav Ptáček, někdejší děkan Římskokatolické farnosti v Unhošti a nynější novicmistr rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Nicméně pokud nejste církevně sezdáni a jste pokřtěni, není nic ztraceno, můžete požádat o tzv. konvalidaci manželství, tedy o jeho církevní uznání.
Důležitá příprava
Stejně jako na svatbu v kostele i na křest je třeba se připravit pod dohledem faráře dané farnosti, kde chcete křest uskutečnit. Jsou probrána pravidla křtu, rodičům jsou připomenuty jejich závazky vůči dítěti i vůči Bohu. „Křest má celospolečenský význam. Rodiče se v něm zavazují, že budou své dítě vychovávat v lásce k bližnímu. V dnešní době se mi zdá, že právě tohle se z našich životů ztrácí,“ dodává Jaroslav Ptáček. Ke křtu samotnému si pak nezapomeňte přinést rodný list dítěte, a protože jde o slavnostní akt, předpokládá se, že dítě, rodiče i hosté budou oblečeni úměrně této události. Šatičky miminka se často schovávají na památku, stejně jako svíce, která je při křtu zapálena.
Kmotři a kmotřičky
Zatímco svatbu dosvědčí svědci, miminko má při křtu po boku vedle rodičů své kmotry nebo kmotřičky. Jejich počet je libovolný a vybírají si je rodiče dítěte. Měli by to být lidé, kterým věří a o nichž vědí, že v případě nouze podají dítěti pomocnou ruku. Opět je třeba, aby alespoň jeden z kmotrů byl pokřtěný. Jména kmotrů jsou pak zapsána jako další jména dítěte. „Křest je závazek pro všechny. Jeho posláním je víra, v níž je dítě vychováváno, víra v přátelství, rodinu a vzájemné společenství,“ dodává Jaroslav Ptáček, a ať už jste, nebo nejste ‚věřící‘, musíte uznat, že na tom rozhodně něco je.