Jak tedy dítě při této poloze správně držet?
Při klasickém klubíčkování, je k vám dítě zády opřeno o váš hrudník, a vy jednou rukou držíte miminko pod rukama a přidržujete je na jeho hrudníku, zatímco vaše druhá ruka přitahuje nožky pod kolínky k bříšku miminka. Jedná se o tzv. úlevovou polohu – pokud vaše miminko trpí na bolení bříška, v této poloze se snáze střeva uvolní a plyny mohou volně odcházet.
Stejně tak můžete „klubíčkovat“ i dítě opřené k vám bokem. Princip je ale naprosto stejný. Dítě se o váš hrudník opírá bokem, hlavička spočívá na vašem rameni, předloktím si přidržujete tělo miminka a dlaní přitahujete nožky pod kolínky k jeho bříšku. Pokud držíte dítě v této poloze, je manipulace jednodušší.
Klubíčkování je pozitivní pro stimulaci správného vývoje novorozence. Tato metoda se dá perfektně využít na balonu nebo spolu se šátkem. Existuje ale také velmi malé procento dětí, které tuto polohu nesnesou.
Pokud své miminko do této polohy budete „usazovat“ prvně, položte si jej nejprve do náruče v sedě a hodně na něj mluvte a opatrně s ním pohupujte. Dítě musí být klidné a uvolněné. Teprve potom můžete zkusit klubíčkovat.
Když se klubíčkování nedaří
Pokud je dítě prohnutě v tzv. poloze „luku“ (zádíčka miminka nejsou stočená správně do kulata a nožičky u bříška, děti udělají téměř most, napnou svaly u nohou a ty si pak nenechají pokrčit), pokuste se jej vzít do náruče, stále s ním pohupujte a mluvte na něj, pozvolna pak zkoušejte nožky k tělu přitáhnout. Není dobré ustoupit prvnímu projevu nesouhlasu dítěte, ovšem nikdy nic nedělejte násilím a ve stresu.
Někdy se totiž musíme smířit s tím, že miminko prostě na nošení v této poloze není a zkusit to zase později. Existují totiž děti, které si tuto polohu oblíbí až v pozdějším věku.