Norbert Hojda se narodil v Liberci a kuchařem se vyučil v Klánovicích. Vystudoval střední školu a absolvoval odborné kurzy studené kuchyně a techniku carvingu. Pracoval v Liberci, v Bedřichově, ale také v Německu, nyní pracuje v Praze. Byl úspěšný v mnoha domácích i zahraničních gastronomických soutěžích. Velmi obdivuje dálněvýchodní kuchyni. A ve volném čase – je-li sníh – si rád zalyžuje.
O zázemí
Za Libercem mám dům, děti v něm vyrůstají obklopeny přírodou a jsou tam spokojené. Když se probudí, vidí na Ještěd. Manželka má kolem sebe kamarádky, k ruce babičky. Kdybych na tom hodně trval, asi by za mnou do Prahy šli, ale byla by to pro ně oběť, která, myslím, nestojí za příjemnou, klidnou atmosféru v rodině. A tu zase zpětně muž, který se o něco snaží, potřebuje.
O začátcích
Jsem vesnický kluk, který dětství prolítal venku s ostatními dětmi. V patnácti jsem neměl ani páru o tom, co bych chtěl dělat. Přišel mi dost dobrý automechanik, ale rodiče argumentovali, že budu celé dny ve špíně a smradu v dílně, zákazníci si na mne budou otvírat pusu. Už ani nevím, koho to napadlo, ale pak padl doma nápad, abych šel na kuchaře. Že budu v teple, u jídla, což nikdy neškodí... A když se ukáže, že na to nebudu mít extra vlohy, něco přece jen pochytím a umět vařit se hodí vždycky a všude. Neměl jsem vůbec jasno, co to obnáší. Nikdy, kromě pomáhání u pečení vánočního cukroví, což mne bavilo, a tak jsem za mámou chodil dobrovolně, jsem se jinak v kuchyni neochomýtal.
Ta myšlenka mi ale nevadila, tak jsem kývnul. První rok, kdy člověk škrábe brambory a dělá spoustu podobných pomocných prací, nebyl zrovna odvaz, ale jak jsme začali s „opravdovským“ vařením, chytlo mě to.
Proč soutěžím
Protože jsem soutěživý a hravý. Protože konkurenci nevnímám jako nepřátele, ale jako zdravé popíchnutí, aby člověk neustrnul, neusínal. S každou soutěží se dozvídám, co se ještě musím naučit. To mě motivuje. Peníze člověk potřebuje, ale dají se určitě vydělat lehčí cestou než vařením. Pro mě je teď i důležité, že děti budou moct říct, že se jejich taťka o to, aby něco hmatatelného, opravdovského, konkrétního uměl, snaží. Tlučhubů se skvělou sebeprezentací, ale ,skutek utek‘ je v tomhle státě dost a nezajímají mě...
O tom, jak to chodilo v kuchyni u nás doma
U nás vařila máma takovou tu běžnou kuchyň zaměstnané ženy. Byla mzdová účetní, táta svářecí technolog. Rodina se sešla doma až večer, hlavním jídlem tedy byla večeře. Když ji hodnotím, musím říct, že na to, jaké měla k dispozici suroviny a finanční možnosti, to byl dobrý standard. Za geniální cukrářku ovšem považuji babičku. Pekla naprosto nedostižně a myslím si to do teď. Jinde a za jiných okolností by s tím udělala díru do světa, na vesnici se to bralo jako běžná, nijak obdivuhodná věc. Myslím, že tahle generace žen nebyla doceněná.
Proč jsem šel do Prahy
Jsem liberecký patriot a rozhodně si nemyslím, že nikde jinde se dobře nevaří. Rozdíl je v tom, že v Praze jste vystaveni velké konkurenci, a to je nejlepší k tomu, jak se dál vyvíjet. Kdekoli jinde hrozí, že se stanete provinční hvězdou, tady vám pořád někdo funí za krk. Někomu vyhovuje klídek a to, že má své jisté, ale já na tohle přežívání nejsem. A taky je dobré zase naopak vědět, že se vůbec nemusíte stydět a podceňovat.Tady v Praze je pochopitelně více bohatší klientely, více cizinců, což sebou přináší kreativnější gastronomii. V regionech je pořád na prvním místě cena. Na druhou stranu vás to naučí dělat za málo peněz hodně muziky...
Kdy vařím doma
To je jednoduché: když tam jsem. A také si samozřejmě beru na triko všechny oslavy narozenin, svátků, Vánoc... Ne že bych se cítil v kuchyni nepostradatelný, ale mám to prostě ze všech nejrychleji! Když si vzpomenu, jak maminka přípravou nedělního oběda zabila celé dopoledne... To si k plotně radši stoupnu sám a pak jdeme s rodinou třeba na výlet.
Recept od Norberta
Králičí stehno pečené na rozmarýnu, s listovým špenátem a česnekovými knedlíky
Pro 4 osoby
Suroviny:
600 g králičích stehen
400 g listového špenátu
300 g toastového chleba nebo veky
300 g brambor
100 g cibule
20 g slaniny
1 vejce
česnek, rozmarýn, sůl, pepř, olej
Příprava:
Očištěná králičí stehna okořeníme, obalíme plátkem slaniny, opečeme na oleji ze všech stran a vložíme do pekáče s cibulkou orestovanou se slaninou, česnekem a rozmarýnem, pečeme v troubě doměkka. Listový špenát opláchneme, zlehka osušíme a na pánvi s olivovým olejem a česnekem „prohodíme do zkřehnutí“. Česnekové knedlíky připravíme ze syrových strouhaných brambor, do kterých přidáme vejce a na kostičky pokrájený toastový chléb (veku). Vzniklou hmotu okořeníme česnekem a solí, tvarujeme kulaté knedlíky, které vaříme v páře přibližně 10–15 minut podle velikosti.
Příprava: 20 minut
Pečení: 1–1,5 hodiny