Když se řekne rooming-in...

...všichni už víme, že jde o pokoje, kde mohou být maminka a její novorozeně od prvního nadechnutí spolu. Miminkům to totiž náramně svědčí. Co když to ale nejde?
Když se řekne rooming-in...
"Jako čerstvé houstičky na krámě,“ rozplývali jsme se při pohledu na novorzeňata, seřazená jedno vedle druhého na vozíčku. To už je minulost. Maminky mají většinou děti u sebe. Ale co po porodu? „Tak maminko, a teď si odpočiňte, pan doktor se na děťátko podívá a pak vám ho zase přineseme…“ Tahle slova slýchají bohužel maminky i dnes. Je to dobře, nebo špatně? Je lepší, když je miminko hned po porodu s maminkou, nebo ne? Nebylo by pro oba lepší, kdyby si od sebe „odpočinuli“?
 
Podle klinické psycholožky Michaely Mrowetz důsledky odloučení dětí od matek zaznamenaly psychoanalytičky už v polovině minulého století. „A dva američtí pediatři, Marschal Klaus a John Kennel, v sedmdesátých letech popsali význam prvního kontaktu matky s dítětem,“ vysvětluje. „Nazvali ho bonding, což v češtině znamená lepení, připoutání, ,opatrovatelská připravenost‘. Domnívali se, že existuje biologicky naprogramované období ,opatrovatelské připravenosti‘, které začíná hned po porodu a trvá asi dvanáct následujících hodin. Právě během nich budují matky a novorozenci základy svých emočních vazeb.”
 
Mléko najde samo
Víte, že novorozené miminko umí „tančit“, že vám předvede „oslavný tanec zrodu“? Než se narodí, je vaší součástí. Hned po porodu je však biologicky připravené navázat s vámi vztah. Má totiž tzv. behaviorální potenciál, který mu umožňuje slyšet a vidět, dokonce i pohybovat se v rytmu vašich slov. Celých devět měsíců jste měla před očima imaginární obraz svého děťátka a teď máte konečně možnost vidět je v celé jeho kráse. „Pokud má maminka možnost zůstat s ním po porodu o samotě, chová se k novorozenci velmi otevřeně a citlivě. První společné hodiny po narození jsou tedy životně důležité pro oba – pro maminku i její dítě,“ konstatuje Michaela Mrowetz.
 
A pak přijde malý zázrak. Novorozené miminko si samo najde „zdroj potravy“ – máminy bradavky. Jak je možné, že mu nikdo nemusí pomáhat? Pro to má Michaela Mrowetz poměrně jednoduché vysvětlení. „Podle německých výzkumů mají stejný pach jako plodová voda, kterou má dítě na sobě. Ale než začne po prsech „pátrat“, strčí si do pusy pěstičku, aby si přičichlo, ochutnalo pach a vědělo, co má hledat. To se mu ovšem podaří jen v případě, neklademe-li mu nějaké překážky – stačí obyčejné mýdlo, pach dezinfekce nebo prádla, gumové rukavice, které používá personál, látka mezi novorozencem a matkou. Své dokáže i nepřirozená poloha na mamince nebo to, vezme-li ho do náruče „cizí osoba“.

Hormony štěstí
Podíváte-li se do zvířecí říše, možná si všimnete, že bonding funguje u všech savců. A jak je to u člověka? „Lidskou matku motivuje starat se o naprosto bezbranného tvora,“ zdůrazňuje psycholožka „Bez této motivace, vyčerpaná náročným porodem, by nebyla schopna přimět se k péči o dítě a novorozenec by neměl šanci přežít. V prvních hodinách po porodu mají maminka i miminko spoustu endorfinu (hormonu štěstí). Díky jeho uklidňujícímu účinku se matce i přes poporodní únavu obnovují síly a je schopná se z prvního setkání se svým potomkem radovat.“
 
Klepněte pro větší obrázek 

Jak dlouho zůstane s mámou?
Jsou maminky, které mohly být hned v kontaktu se svým dítětem, jiné než ty, které to štěstí neměly? Podle Michaely Mrowetz ano. „Mají tendenci déle se starat o novorozence. Jsou tolerantnější a lépe zvládají stres spojený s mateřstvím, ale hlavně cítí větší radost při kontaktu s dítětem.“
 
V mnoha českých porodnicích si už sice zvykli přikládat miminko na maminčino bříško, ale jen málokde mají mámy možnost zůstat s ním aspoň pár desítek minut. Podle autorů teorie bondingu to však znamená, že se narušuje „budování“ vazby mezi matkou a dítětem. A proč nemohou děti s maminkami zůstat? Jak se jim odnesení dítěte zdůvodňuje? „Pan doktor se na miminko podívá, sestřička je umyje a pak vám je zase vrátíme.“ (Rutinní vyšetření v jiné místnosti.) Nebo: „Miminko se potřebuje zahřát, je podchlazené, u vás by mu byla zima.“ (Uložení novorozence na vyhřívané lůžko.) „První noc se potřebujete vyspat“ (Odnesení dítěte pár hodin po porodu.) „Miminko si musí zvyknout na ostatní děti“ (Přinášení dětí jen na kojení.). Stává se však, že maminku blokuje emoční separace. Její příčinou jsou podle Michaely Mrowetz stavy, kdy prožívá tak intenzivní pocity, že není schopna vytvořit si vztah s dítětem. „Psychoterapií však můžeme ovlivnit i případy, když v období před porodem zažila citově náročné situace a nemusí být připravena navázat první vazby k dítěti,“ říká.

Čím déle, tím lépe
Správně probíhající bonding má podle psycholožky velký význam pro fyziologii matky a dítěte i zásadní psychologické důsledky, s nimiž se maminky a jejich děti mohou potýkat v dalších letech. Nejznámější z nich je u dítěte separační úzkost (panický strach ze vzdálení se matky od něj v dětském věku), neurotické poruchy, poruchy osobnosti s narušeným vztahem k matce. U maminek zase poporodní deprese, porucha výchovné kompetence, čili buď pevná až patologická, nebo naopak rozvolněná vazba k dítěti.
 
Prosba Michaely Mrowetz
Milé maminky, ráda bych zjistila něco o tom, jak jste se vy a vaše miminko po porodu ucítili a sžívali. Zúčastněte se mého výzkumu v rámci postgraduální doktorandské práce a vyplňte dotazník pro děti mladší 10 let (pokud máte víc dětí, tak pro každé zvlášť) na www.klinickapsycholozka.cz, sekce dotazniky, dotazník 1. U dětí starších jednoho roku stačí počet dní po porodu odhadem. Nenechte se zmýlit názvem „dotazník“, mohou jej vyplnit všechny maminky. Prosím, přepošlete můj vzkaz i dalším maminkám. O výsledcích výzkumu (je anonymní) vás budu informovat. Můžete se zúčastnit losování o šátek na nošení dětí Vatanai, odsávačku Avent a knihy o výchově.
 
Babyboom hýbe ne-li světem, tak Českou republikou určitě
O těhotných ženách je slyšet na každém kroku. Až odloží jarní kabátky a dají se do gala, budou jejich bříška také lépe vidět. Ať už jsou na začátku či na konci těhotenství, ovládá myšlenky mnoha nastávajících maminek porod. Ptají se samy sebe i ostatních, kde přivést dítě na svět a jak. A právě tomu, co je nejvíc zajímá, je věnován Informativní festival o těhotenství, porodu a rodičovství Umění porodit, který už počtvrté pořádá Hnutí za aktivní mateřství. Máte-li bříško, nebo se je chystáte mít, zajděte od 18. do 24. 5. do pražského Kina Perštýn. Máte-li děti, vezměte je s sebou – a třeba i partnera. Děti se zabaví, a vy získáte rady, jak zvládnout v pohodě těhotenství, kde najít tu „svou“ porodnici, jak se co nejlépe starat o miminko. Čekají na vás odborníci, popovídat si budete moci s ostatními maminkami, získáte i důležité kontakty. Čekáte-li miminko a chtěly byste si porod „ulehčit“, nevynechte hlavní téma letošního ročníku: císařský řez. Císařský řez je unikátní, život zachraňující operace. Ale mnoho žen ji podstupuje, aniž by muselo. Zbytečné operace přitom vystavují maminky i novorozená miminka zdravotním rizikům. Třeba vás důležité informace přesvědčí, že císařský řez na přání narušuje porod, není nic pro vás ani pro miminko…
 
Text: Jana Trnková a Michaela Mrowetz
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře