Když nepomáhá ani počítání oveček

Nespavost je problém, který určitě alespoň párkrát potrápil každou z nás. Nejde přitom jen o to, že se v noci nevyspíte, ale především o to, že jste ráno podstatně unavenější, v práci děláte chyby a vaše pozornost také není stoprocentní – takže můžete lehce přijít k úrazu.
Když nepomáhá  ani počítání oveček
A nejen to – chronická nespavost může vést k dalším, daleko vážnějším nemocem, kterých se nemusíte zbavit do konce života. Co můžete vy samy udělat pro to, aby se vám nespavost vyhnula obloukem, a co naopak už přísluší rukám lékaře?
 
Na začátek nechme mluvit suchá čísla: Chronickou nespavostí trpí v současnosti každý desátý, nadměrnou spavostí, která je nejčastější příčinou dopravních nehod, každý dvacátý z nás. Poruchami dýchání ve spánku jsou ohrožena až 2 % žen mezi 40 a 65 lety. Nedostatečně spí až 7 % mladistvých a značná část dospělých, kteří pracují na směny – může se u nich objevit syndrom zpožděné fáze usínání. Poruchy spánku, jako je náměsíčnost nebo noční děsy, postihují až 15 % dětí a 1 % dospělé populace. V usínání nám může bránit také syndrom neklidných nohou. Jde o nepříjemné pocity v nohou spojené s nucením k jejich pohybu (např. tření nohou o sebe, pokrčování nohou), které mohou trápit už děti, ale hlavně dospělé (5 až 15 %), a jejich výskyt je nejen častější u žen, ale také stoupá s jejich věkem.
 
K čemu slouží opravdový spánek a co hrozí nespavcům?
Fyziologický spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop, a tedy pro kognitivní funkce, ale i pro celou řadu metabolických pochodů. Společným podkladem většiny spánkových poruch jsou časté probouzecí reakce, které vedou k vyplavování stresových hormonů a k urychlení aterosklerotických změn. Důsledkem je zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací (infarktů, cévních mozkových příhod). A to nemluvě o trvalém pocitu únavy, častých změnách nálady, snížení intelektuálních schopností a někdy i agresivitě, která také může pramenit z nevyspání. Nespavost představuje nejčastější typ poruch spánku a postihuje 20–30 % populace, častěji ženy. Tato čísla rostou s věkem.
 
Nespavost lze charakterizovat jejím trváním. Pokud vás v noci napolo probudí zpívající flamendr a vy hned zase zaberete, nejedná se o žádnou poruchu. V některých životních situacích vás mohou přepadnout poruchy spánku, které zase za pár dní nebo týdnů zmizí samy od sebe. O krátkodobou nespavost se mohou zasloužit i některé vnější příčiny – třeba když si pořídíte novou postel, přestěhujete se do jiného bytu nebo se naopak vrátíte z tiché chaloupky do městského hluku. Tyto příčiny nespavosti se dají alespoň do jisté míry eliminovat stejně jako večerní káva nebo intenzivní cvičení těsně před spaním. Dokonce i duševní činnost, provozovaná večer hlubokému nočnímu spánku příliš nenahrává. Onemocnění nebo bolest jsou dalšími spouštěči nespavosti. A samozřejmě stres – obava, jak dopadne zkouška, jestli mě přijmou v novém zaměstnání nebo jak si povede moje dítě v nové škole…

Chrápu, chrápeš, chrápeme
Některá z vás určitě zažila příhodu s nočním pomlaskáváním na „hlučného“ partnera a následným napjatým posloucháním, jestli se už konečně nadechne… a už tušíte, že jde o problém, který se odborně nazývá obstrukční spánková apnoe (OSA). O co jde? Během hlubokého spánku se uvolní svalové napětí jazyka nebo jiné části krku. Tím dojde k uzávěru (obstrukci) dýchacích cest. To vede k poklesu množství kyslíku v krvi – aby se spáč neudusil, musí se probudit natolik, aby mohl jazyk opět posunout dopředu a nadechnout se. Podle Evropské respirační společnosti trpí každý 25. Evropan těmito opakovanými krátkými zástavami dýchání s blokádou dýchacích cest během spánku. Tím se zvyšuje riziko, že dostane srdeční infarkt nebo mrtvici, nejméně na dvojnásobek. Lidé se spánkovou apnoí kromě toho trpí dalšími komplikacemi. Podle prof. MUDr. Karla Šonky z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze se obstrukční spánková apnoe považuje nyní za nejdůležitější příčinu sekundární hypertenze. „Nemocní mají častěji ischemickou chorobu srdeční (ICHS), síňové arytmie a cévní mozkové příhody. Toto jen částečně souvisí se zvýšeným rozvojem ateriosklerózy. Nemocní s OSA mají také častěji diabetes mellitus II. typu,“ varuje profesor Šonka.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Co poradit?
Chrápání, které není provázené zástavami dechu, většinou nepředstavuje výraznější zdravotní riziko. Pokud dochází k apnoickým pauzám, je nutné podrobnější vyšetření ORL lékařem a ve spánkové laboratoři. Na základě vyšetření se doporučuje léčba, která může být chirurgická (zákroky na měkkém patře atd.), nebo se doporučuje na noc používání přístroje, který přetlakem udržuje volné dýchací cesty ve spánku. Velkou roli hraje i životospráva. Lidé s chrápáním a spánkovou apnoí by neměli kouřit, pít alkohol, brát léky na spaní, a protože jsou často obézní, musí se snažit o redukci hmotnosti.

 
Kopu, kopeš, kopeme
Porucha chování vázaná na REM spánek (fáze, kdy se vám zdají sny) je další porucha spánku – zatímco při normálně probíhajícím REM spánku dojde k uvolnění svalů, při této poruše zůstává napětí svalů zachované. Takže během spánku se můžete převalovat, kopat, máchat rukama… „A také se projevovat agresivitou a s ní souvisejícími častými zraněními,“ doplňuje prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., taktéž z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
„Akutní výskyt poruch chování v REM spánku je zpravidla navozen podáním či náhlým vysazením léků a návykových látek (např. alkoholu). Příčina chronické formy nebyla dlouho známá. V současné době se ukazuje, že tato porucha vzniká často jako první příznak některých degenerativních onemocnění, nejčastěji Parkinsonovy choroby, mnohočetné atrofie a demencí, kdy může předcházet po řadu let vzniku motorických či psychických projevů,“ kreslí hrůzný obrázek profesorka Nevšímalová.
 
Co poradit?
V případě podezření na tuto poruchu je nutné vyšetření neurologem a ke stanovení diagnózy i vyšetření ve spánkové laboratoři. Tato porucha je poměrně dobře léčitelná podáváním speciálních léků benzodiazepinů, vzhledem k riziku pozdějšího rozvoje uvedených onemocnění je však třeba dlouhodobé sledování pacientů.
 
Děti také
„Porucha pozornosti s hyperaktivitou (známá pod zkratkou ADHD z anglického názvu attention deficit/hyperactivity disorder) je svým výskytem u 4–12 % školních dětí nejčastější psychiatrickou poruchou tohoto věku, výrazně ztěžující školní výkony, emoční a sociální vývoj dítěte. Velmi často je spojena s různými poruchami spánku, které mohou patřit i mezi její první projevy v batolecím a předškolním věku,“ vysvětluje MUDr. Iva Příhodová, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN. Děti mají podle jejích slov problémy s usínáním, někdy i menší potřebu spánku, spánek bývá neklidný, častěji dochází k nočnímu pomočování.
 
Podle studií z posledních let je ADHD dokonce spojeno s častějším výskytem poruch dýchání ve spánku (chrápáním a zástavami dechu) a syndromem neklidných nohou s periodickými pohyby končetin ve spánku. „Syndrom neklidných nohou se u dětí může projevovat jako noční růstové bolesti. Tyto poruchy významně narušují kvalitu spánku a mohou zhoršovat nebo u části dětí dokonce způsobovat příznaky hyperaktivity a nedostatečné pozornosti,“ dodává doktorka Příhodová. Správná diagnostika a léčba uvedených poruch spánku jsou podle ní velmi důležité, protože mohou významně přispívat ke zmírnění, v některých případech i vymizení příznaků ADHD.

Jak zjistíte, že dost nespíte
Nespavost je pocit nedostatečného či nekvalitního spánku z důvodu jednoho či více z následujících nočních příznaků:
 
Obtížné usínání
 
Časté probouzení se během noci a obtížné znovuusínání
 
Probouzení se příliš brzy ráno
 
Neosvěžující spánek
 
Pokud u sebe nebo svých blízkých zpozorujete, že něco není v pořádku, neváhejte a obraťte se na odborníky. Ti zjistí, jakým typem nespavosti trpíte, a navrhnou vám další postup. Krátkodobě a pod dohledem odborníka lze některé formy nespavosti řešit léky – hypnotiky. Následují nebo doprovázejí další formy pomoci včetně poraden.
 
Co můžete udělat pro lepší spánek?
Uléhejte a vstávejte v pravidelnou dobu včetně víkendů.
 
Čas před spaním si vyhraďte k uklidnění – tedy žádné krvavé romány ani filmy!
 
Nepijte večer kávu ani příliš mnoho alkoholu.
 
Večeři podávejte nejpozději 3–4 hodiny před usnutím – žádné pochoutky do postýlky ke knížce!
 
Před ulehnutím necvičte, osprchujte se raději vlažnou sprchou.
 
Před ulehnutím vyvětrejte ložnici, která má být tichá. Nasaďte „studený odchov“ – v chladu je spánek hlubší!
 
Nezapomínejte, že postel je místo vyhrazené pouze ke spánku a sexuálnímu životu, máte- li problémy s usínáním, nevěnujte se v posteli četbě, sledování televize či práci na počítači.
 
Co nabízí příroda:
Jako výborný prostředek k uklidnění před spaním lze doporučit chmel, šišák, heřmánek, meduňku, mateřídoušku, mučenku, sedmikrásku, dobromysl. Všechny uvedené bylinky můžete před spaním užívat ve formě čaje, sirupu či kapek.
 
Zajímavosti
Hypnos
Hypnos byl v dobách antiky pro Řeky a Římany bohem spánku a spánek sám. Byl synem bohyně noci Nykty a bratrem boha smrti Thanata. Se svou matkou přicházel každé noci na svět a na všechno živé sesílal spánek. Lidem posílal sny a zbavoval je tak útrap a starostí. Nikdo nemohl odolat jeho moci, dokázal uspat i samotného boha Dia.
 
Morfeus
Morfeus byl bohem snů. Zjevoval se lidem ve spánku po odchodu svého otce Hypnose. Svou vlastní podobu měl, jen když odpočíval – Řekové a Římané si ho představovali jako štíhlého mladíka, zpravidla s malými křídly na spáncích. Je zobrazován na četných antických vázových malbách a zejména v reliéfech na sarkofázích, většinou bývá provázen svými dvěma bratry.
 
Nyx
Nyx byla dcerou prvopočátečního Chaosu, bohyně nocí a zosobněná noc. S věčnou tmou Erebem zplodila věčné světlo Aithéra a světlý den Hémeru. Když titán Kronos vzal svému otci Uranovi vládu nad světem, za trest zrodila zástup strašných bohů – boha smrti Thanata, bohyni sváru Eridu, bohyni klamu Apaté, bohyni zhouby a násilné smrti Kéru, boha spánku a snů Hypnose, neúprosnou bohyni odplaty Nemesis aj. Zobrazována bývá jako žena v temném rouchu se zahalenou tváří.
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře