Výstava, která bude přístupná do 22. ledna, představuje výběr z autorových jemných ilustrací k více než dvou desítkám knih, které spojuje volně téma legend, mýtů, snů i pohádek. Vznikly různými technikami, mají však společnou vnímavost k vnitřnímu světu příběhů, jejich autorů i čtenářů.
„Prostor mezi skutečností a snem a jejich vzájemné prostupování, se stává územím, které je Hískově tvorbě vlastní,” vysvětluje kurátor výstavy Jan Rous a dodává dále:
„Pojem ilustrace se také pro Híska nevyčerpává ve významu pouhého doprovodu textu obrazem, ale vstupuje hlouběji, za příběh - slovo illustró znamená zároveň osvětlení, objasnění, vynesení na světlo, tedy odkrytí významů nebo výklad.”
Tvůrčí dílny s Janem Hískem se uskuteční o sobotách 7. a 14. ledna vždy od 15 hodin do 17:00 a autorská komentovaná prohlídka ve čtvrtek 12. ledna 2017 od 18 hodin. Více informací na www.villapelle.cz.
Mezi pozoruhodné práce Jana Híska, absolventa oboru knižní kultury a písma na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, patří ilustrace k Tolkienovu Hobitovi, jehož poetiku uchopil jinak než před ním Jiří Šalamoun, s větším důrazem na pohádkovou snovost.
Autor ilustroval knihy básní a próz, pohádek a legend, ale i biblické Zjevení Janovo, započítává k nim i grafická alba, inspirovaná také texty Bible - v knihách Genesis a Jonáš. Současná výstava představuje Hískovu ilustrační tvorbu, ale ukazuje i k jeho volné tvorbě, ke grafice či k malbě, pracující se stejnými zdrojovými proudy imaginace, ikonografií i jinými výrazovými prostředky.
Jan Hísek (1965)
malíř, grafik, ilustrátor, umělec, jehož tvorba se sice odehrává stranou rychlých proměn a současného českého umění, patří však k němu svými hlubšími návaznostmi. V ilustracích více než dvaceti knih se před čtenářem otevírá snový svět pohádky, bájí a symbolů, které odkazují nejen k symbolismu básníka Opolského - na konci studia vznikly zároveň ilustrace k Tolkienově Hobitovi. Hískův snový svět odkazuje i k tvorbě F. Koblihy, J. Konůpka nebo Jana Zrzavého. Autorova imaginace má však zároveň blízko k některým, jen o něco málo starším současníkům, k Petrovi Niklovi nebo Jaroslavu Rónovi.