[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Před třemi jsem tehdy až utopicky vnímala představu, že bych přesně dokázala z očí, brumlání i pláče či křiku vydedukovat, co můj čerstvě vylíhnutý syn vyžaduje. A když byl někdy k neutěšení? „To jsou asi ty prdíky,“ prolítávalo mi hlavou, když jsem s ním v náručí už přes hodinu hopsala na gymnastickém míči s přáním, aby začal spokojeně usínat. Někdy jsou novorozenci natolik rozhozeni novým světem, že je potřeba jim pomoci se cítit bezpečněji. A my jako rodiče také.
Jednou z používaných alternativ pro zklidnění je zavinování. „Novorozenci se v zavinovačkách cítí bezpečně a v teple, přesně tak, jak to doposud vnímaly v děloze,“ prohlašuje velký propagátor Carl Seashore, profesor a pediatr z Dětské nemocnice v Severní Karolíně. Podle něj zavinuté děti lépe a rychleji usínají nebo se bleskurychle uklidní, protože je přestane děsit volný prostor kolem nich, nebo pohyby vlastních končetin, které jsou pro ně ještě cizí a rušivé.
Velkým předpokladem k zavinování je dovednost. A ne každý novopečený rodič je hned od začátku obratný v obmotávání vlastního potomka. Což je pravděpodobně největším kamenem úrazu této zavinovací mise. Sama si ještě teď barvitě pamatuju, jak jsem se na důrazné doporučení mé tchýně snažila před jejími zraky zavinout potomka do prehistorické zavinovačky s nejrůznějšími krajkami. Celá zpocená jsem nakonec po pár minutách ještě markantněji vzlykajícího syna vyprostila a zapřísáhla se, že už nikdy tuhle proceduru nebudu opakovat. Vystresovaný rodič, který má své nervy na krajíčku kvůli řvoucímu miminku a ještě bojuje se zavinovačkou, klidu čerstvému přírůstku rozhodně nepřidá. Nejlepší volbou bude stresu předejít tak, že si dopředu nacvičíte pár možných úvazů, které pak naostro zvládnete levou zadní.
Na zavinování si můžete pořídit speciální jemnou a tvarovanou dečku, nebo vám postačí i obyčejná velká plína čtvercového tvaru. V každém případě by se mělo jednat o přírodní materiály jako je bavlna či bambus. Nikdy nesahejte po těžkých nebo umělých materiálech. Miminko by se v nich jen nebezpečně přehřálo. Vyhněte si i historickým péřovým zavinovačkám s nejrůznějšími aplikacemi, krajkami a dalšími zbytečnostmi, které by mohly být pro děťátko nebezpečné. Rozhodně by zavinovačka neměla obsahovat nic, co by si miminko teoreticky mohlo přehodit přes obličej. Ještě jedna věc: byste vyloučili případné další stížnosti vašeho potomka, zavinujte ho pouze dobře najezené a čerstvě přebalené. A samozřejmě nesvazujte příliš pevně.
Nejhlasitější kritika proti obmotávání dítěte zavinovačkou hlásá, že se mu tak nedává přirozený prostor k volnému pohybu, aby se fyziologický vývoj nijak nezbrzdil.
Otřepaná fráze, že každé dítě je jiné, je pravdivá i v tomto případě. Některé děti už od narození vyžadují volný pohyb, nebo ručičky v určité poloze, kterou zavinovačka naruší. A tím pádem po zavinutí znejistí o to víc. Jiné jsou ideálními kandidáty na zavinovací techniku. Takže se může stát, že si první dítě zavinovačku zamiluje, zatímco druhorozené se bude vzpouzet hlava nehlava. Pokud si tedy domů přinesete neklidné novorozeně, zavinování klidně vyzkoušejte. Ale přestaňte s tím tehdy, kdy se v uzlíčku neuklidní ani po pár minutách citlivého zabalení, nebo se snaží mermomocí vyprostit ven.
Americká akademie pediatrů doporučuje se zavinováním rozhodně přestat ve dvou měsících věku dítěte. Nebo již dříve tehdy, kdy je miminko již schopné se přetočit na bok či dokonce bříško nebo mu je zavinování nepříjemné. To, že váš potomek nebude největší fanda do obmotávání plínou, poznáte lehce. Pokaždé zesílí svůj pláč či křik, nebo se ze zavinovačky vší silou vykroutí.
„Na své první dvě děti jsem se párkrát snažila zavinovačku použít, ale jen jednou se jim v ní podařilo dokonce usnout. Většinou jim bylo svazování nepříjemné, plakaly ještě víc, nebo je to naopak víc zneklidňovalo. Proto jsem teď u třetího potomka vyhledávala jiné možnosti,“ vzpomíná třiatřicetiletá Markéta, trojnásobná matka, která si dokonce sama ušila látkové hnízdečko. To spočívá v tom, že dítě leží dečce, ke které je přišitý měkký mantinelek. Ten dítě nijak neomezuje v pohybu a dodává mu pocit končícího prostoru. Taková hnízda seženete zhruba od 1500 korun. Další alternativou je kolem dítěte položit kojící polštář, který ovšem zabere mnohem víc místa, a tak se nehodí například do všech postýlek nebo kočárků.
Nenechte se nachytat. Lákadla v podobě slibů těch nejlepších a nejšetrnějších zavinovaček, případně krásných barev ze strany prodejců vnímejte jedním uchem dovnitř a druhým ven. A dávejte důraz na materiál. Vyhýbejte se těm umělým, jako je například polyester, duté vlákno, flís atp. Zavinovačka vyrobená z těchto teplých a neprodyšných materiálů vaše miminko sice zahřeje, ale dokáže i nebezpečně přehřát. Proto raději zvolte jedno- maximálně dvouvrstvou zavinovačku bez výplně.
Nekomplikujte si to. K zavinování jednoduše postačí i velká čtvercová plína z bavlny či bambusu, nebo speciálně vytvarovaná látka právě k zavinovacím účelům. Pokud by bylo na miminko přeci jen velká zima, přikryjte děťátko bavlněnou či vlněnou dečkou a okraje založte pod matraci postýlky.
Na velikosti nezáleží. Také se nenechejte zmást širokou nabídkou nejrůznějších velikostí až do jednoho roku. Pořiďte kousek jen pro prvních osm týdnů života. Déle by se stejně neměla zavinovačka používat.
Odzvonilo. Rychlozavinovačkám mělo dávno už odzvonit. A pokud přece jen po nich lačníte, používejte je třeba jen pro přenos z vany na přebalovací pult, aby se vám lépe s miminkem manipulovalo.