Vzájemné soužití lidí a domácích mazlíčků s sebou nese určité riziko a tím jsou zoonózy neboli onemocnění, která jsou přenosná ze zvířat na člověka. Můžou to být různé virové, bakteriální, parazitární či plísňové nemoci. My se zaměříme na ty, které připadají v našich podmínkách v úvahu a se kterými se můžeme při soužití se psem či kočkou potkat.
Toxoplazmóza
Je to parazitární onemocnění, které je často probírané, zvláště mezi nastávajícími maminkami, nicméně panika, která se kolem něj občas šíří, je naprosto neopodstatněná.
Roztomilá koťátka? I ta mohou být vašemu miminku nebezpečná. U doma chovaných koček je takové riziko ale minimální.
Původcem je mikroskopický parazit Toxoplasma gondii a vnímaví k této infekci jsou všichni teplokrevní živočichové, včetně člověka. Pouze kočka a další zástupci kočkovitých šelem patří mezi definitivní hostitele tohoto parazita – po dobu asi dvou týdnů od nákazy může kočka trusem vylučovat tohoto parazita v jeho infekčním stadiu. Jakmile pomine toto období od akutní nákazy, kočka je již vůči onemocnění imunní, a není tak ani žádným rizikem pro svoje okolí. Infekční stadia parazita mohou ale přežívat v exkrementech v půdě a na trávě, a tak i špatně umytá zelenina ze zahrádky může být zdrojem nákazy pro člověka.
U zdravého člověka má onemocnění průběh podobný chřipce, nebezpečné je toto onemocnění pro těhotné ženy během prvního trimestru těhotenství – nákaza by mohla přestoupit přes placentu na plod a vyvolat jeho poškození. U čistě bytových koček, které nechodí ven a nejsou krmeny syrovým masem, je nebezpečí nákazy téměř nulové, u ostatních stačí dodržovat běžné hygienické zvyklosti a na práci na zahrádce si raději brát rukavice.
Škrkavky
Larvální toxokaróza je onemocnění vyvolané larvami škrkavky psí nebo škrkavky kočičí a objevuje se nejčastěji u dětí do 6 let věku. Zdrojem nákazy jsou psi a kočky, kteří vylučují vajíčka škrkavek trusem. Člověk se nakazí alimentární cestou, tedy pozřením vajíček, u dětí je to nejčastěji pojídáním písku na kontaminovaných pískovištích.
Z vajíček se v těle hostitele vyvíjejí larvy migrující do cílových orgánů: jater a plic nebo oka. Klinické příznaky onemocnění záleží na postiženém orgánu, můžou se objevit bolesti břicha, horečka, zvracení či průjem. Plicní forma je charakterizovaná dušností, kašlem a horečkou.
Jako nejlepší prevence se jeví pravidelné odčervování zvířecích miláčků, které máme doma, a také důsledné hygienické návyky – po hraní venku naučit děti automatickému mytí rukou před jídlem.
Vzteklina
Je to smrtelné onemocnění. Ačkoli je naše republika již několik let prostá vztekliny a psi i kočky jsou u nás proti této nemoci očkovaní, v posledních letech rodiny s dětmi často v létě cestují na jih a ne každý si uvědomuje, že v zahraničí je situace jiná než u nás. Na plážích v Chorvatsku je možné bez problémů natrefi t na vzteklého psa a to platí i o jiných zemích.
Virus vztekliny se přenáší slinami nakaženého zvířete, a sice nejčastěji kousnutím. Pokud se vám tedy v cizině začne k nohám lísat cizí zvíře, raději si od něj udržte odstup.
Leptospiróza
Toto bakteriální onemocnění se objevuje často v době povodní a i přes pravidelné očkování psů je stále aktuální. Původcem jsou gramnegativní bakterie z rodu Leptospira, celkem je jich známo 14 druhů. Onemocnění se vyskytuje u domácích i divokých zvířat, člověk se infikuje většinou náhodně poraněnou kůží či přes sliznice. Bakterie jsou vylučovány do prostředí močí hlodavců, zvláště potkanů a myší, ačkoli ti sami neonemocní. Pokud však onemocní leptospirózou pes, je zdrojem nákazy pro své okolí.
Prevencí leptospirózy je nejíst nemyté ovoce a zeleninu, nechodit naboso v bahně.
Klinické příznaky onemocnění se mohou lišit podle druhu, kterým je člověk napaden – obvykle je průběh horečnatý, objevuje se selhávání jater a ledvin, případně také meningitida. K léčbě se používají antibiotika a další podpůrné léky.
Dermatofytóza
Plísňové onemocnění vyvolané nejčastěji dermatofytní plísní Microsporum canis, případně rodem Trichophyton. Onemocnění se často vyskytuje u dlouhosrstých koček chovaných ve špatných hygienických podmínkách. Může způsobovat kožní změny ve formě vypadané srsti s tvorbou šupinek.
U lidí pak toto onemocnění vytváří na kůži okrouhlá ložiska, která bývají svědivá a bez léčby se rychle šíří. Nejčastěji se objevují na rukách, krku a dalších místech, která přišla do styku s postiženým zvířetem. V léčbě se osvědčil Lamisil, ale terapie musí být dostatečně dlouhá.
Odborná spolupráce: MVDr. Jana Blažková, z veterinární kliniky v Praze 9 příležitostně pracuje jako výjezdový lékař na veterinární záchranné službě PET - MEDIC.