Jak se žije ... maminkám ve vzduchu

Pohybují se na nebi tak sebejistě jako po zemi a během své práce rozdávají profesionální úsměvy. Letušky a pilotky. Jaké jsou vlastně v soukromí?
Jak se žije ... maminkám ve vzduchu
Přinášíme vám výpovědi dvou atraktivních maminek, které zasvětily život letectví. Setkali jsme se na jejich mateřských základnách, s pilotkou Sarah na letišti Stansted v Londýně a se stevardkou Soňou na pražské Ruzyni. Proč se jim zalíbilo létání a jak zvládají kolotoč mezi prací a rodinou?

Problémy zůstanou dole
„Ve vzduchu cítím naprostou svobodu, je to nádherné a jsem přesvědčena, že letectví patří mezi nejslunnější povolání. Nejvíce miluji, když se stmívá, vidím zapadat slunce a přede mnou se objevují zářící souhvězdí,“ říká Sarah Kelman, britská pilotka dopravního letadla a dvojnásobná mistryně světa v létání ve větroni. „Ano, během letu nechávám všechny problémy na zemi, a proto se nahoře cítím svobodná a volná. Vybrala jsem si toto povolání, protože jsem také chtěla být v intenzivním kontaktu s lidmi,“ dodává s úsměvem letuška Soňa Muroňová z České republiky. Oběma se splnil dětský sen o tom, že budou pracovat v letectví.

Ve vzduchu je bezpečněji
Na to, zda se bojí či se jim nezdá létání nebezpečné, odpovídají jednomyslně: „Ne. Letecká přeprava je v současné době mnohem spolehlivější než například jízda autem.“ Létání je prý zaměstnání jako každé jiné, někdo chodí do kanceláře, jiný pracuje ve vzduchu. Z terorismu nebo poruchy letadla strach nemají. Nikdy si ani na chvilku nepřipustily, že by se mohla stát nehoda. „Po 11. září 2001 se ještě více zpřísnily bezpečnostní systémy, před i po letu pečlivě prohlížíme letadlo, také všichni cestující procházejí kontrolami,“ vysvětluje Soňa. „Musíme být velmi ostražití k jakékoli hrozbě, ale jsme profesionálové, kteří se snaží dobře dělat svou práci. Osobně necítím žádné nebezpečí a nikdy jsem se zatím nesetkala s kritickou situací,“ dodává přesvědčivě Sarah.

Povolání s dávkou tolerance

Práce letušky i pilotky je však nejen o vysněném létání, ale také vyžaduje mnoho empatie a flexibility. Během jednoho pracovního týdne se totiž obě podívají do různých koutů světa a poznají mnoho lidí nejrůznějších národností a také charakterů. A tak především letuška moc dobře ví, jak asi bude probíhat let, když na palubu přijdou mladí italští a španělští teenageři, kteří jsou vždy velmi hluční a nepořádní, či Izraelci, jenž se mnohdy bojí létat, nebo Francouzi, kteří by si nejraději objednávali kávu i během přistávání. „Většina cestujících ale bývá slušná a bez větších problémů,“ shodují se Soňa a Sarah. Obě však musejí být neustále dobře naladěné a usměvavé, což vyžaduje velkou dávku trpělivosti, tolerantnosti a naprosté sebekontroly.

Mateřství mne obohatilo

Nezkomplikovaly si příchodem mateřství svou kariéru? Ačkoli každá měla jiné plány, obě souhlasí s tím, že dítě jim dalo v životě nový rozměr a maximálně je obohatilo. Soňa své těhotenství neplánovala a bylo pro ni překvapením. S manželem se ale bez váhání situaci přizpůsobili. Celé těhotenství si Soňa užívala doma. Zato mateřství Sarah bylo přesně naplánované. „Jsem ráda, že se mi narodily obě děti tak krátce po sobě. Mohou si spolu hrát a věřím, že si budou hodně rozumět. Byl to pro mne takový seriál těhotenství. Poprvé jsem dokonce do poslední chvíle létala, ale když jsem čekala syna, změnily se regule a létat jsem nesměla, určitě bych s tím také neměla problém,“ směje se Sarah. Po rozpačitých zkušenostech z porodnice chtěla druhé dítě přivést na svět v klidnějším prostředí, a tak se jí syn se narodil v kuchyni jejich rodinného domu. Byla maximálně nadšená a už hodinu po porodu mailovala známým své pocity.

Návraty byly náročné
Letuška Soňa se vrátila zpět do zaměstnání po třech letech díky rodičovské podpoře. „Uvažovala jsem, když byly synovi dva roky, o tom, že bych nastoupila do práce. Nakonec jsem se rozhodla, že s ním budu doma déle. Proto jsem si ho užívala až do tří let, ale nelituji,“ vysvětluje Soňa. Sarah však usedla do pilotní kabiny na plný úvazek už čtyři měsíce po narození druhého dítěte. Ve Velké Británii se totiž peněžitá pomoc maminkám poskytuje pouze prvních šest měsíců po porodu. Hlavním důvodem jejího návratu tak byly finance. Sarah má však oproti Soně velkou výhodu, děti jí mohou pohlídat její nejbližší: „Zvládám to ale s velkými obtížemi, jsem často hodně unavená. Po narození syna se mi život ještě více zrychlil, když jsem s dětmi, nemám čas ani na odpočinek, ani na jídlo. Do práce jsem se mohla vrátit jen díky obětavé pomoci mojí maminky a manžela,“ dodává.

Víc času pro děti
Obě dvě se mohou dětem věnovat i v době, kdy jiné maminky musejí být v práci. „Našla jsem výbornou školku s rozšířeným provozem a využívám také paní na hlídání. Během letní sezony se nezastavím a létám linky po celém světě, někdy i zůstanu přes noc. Musím to ale vydržet. Těším se, že pak to bude lepší a budu víc se svým synem,“ říká Soňa. Často létá v noci. Tehdy vyzvedává Matěje ze školky už druhý den v poledne a může se mu věnovat až do večera. Naopak Sarah, která má mladší děti, létá intenzivně pět dnů a pak si užívá se svou rodinou tři dny volna. Jak Soňa, tak Sarah jsou přesvědčeny, že díky flexibilní pracovní době se mohou svým dětem věnovat víc než jiné maminky...

Sarah 35 let, pilotka
Kapitánka dopravního letadla Airbus vystudovala letecké inženýrství na Univerzitě v Londýně. Od svých 20 let se tomuto oboru intenzivně věnuje a jejím největším koníčkem je létání ve větroni, v němž reprezentuje Velkou Británii a získala dvě zlaté medaile na mistrovství světa v Polsku a Chorvatsku. Je první ženou ve své zemi, která uletěla ve větroni 700 km. Dopravní letadlo řídí na pravidelných linkách společnosti easyJet, a tak se s ní můžete setkat v Praze, Bruselu, Basileji nebo Athénách. S manželem, který je konzultant, mají dvě děti – dvouletou Elizabeth a šestiměsíčního Matthewa. Žijí společně s kočkou v rodinném domě na vesnici Cambridgeshire nedaleko Londýna. Nejraději mají společné víkendy, kdy ochutnávají zajímavá jídla a vyrážejí do přírody.
 
Sarah každý den vstává v šest hodin a jede na letiště, kde se účastní porad se svým týmem. Diskutují o tom, jaké bude počasí, kdo a kam poletí a jaká je situace v leteckém provozu po celé Evropě. Čtyřicet minut před odletem již sedí v kokpitu letadla. Každých šest měsíců se také účastní pravidelných testů na simulátoru, které kontrolují její koncentraci a odborné profesní znalosti. S předsudky vůči tomu, že pilotkou je žena, se setkává zřídka. V komerční letecké přepravě řídí letadlo pět procent žen a je zcela běžné, že v kabině letadla se sejdou dvě pilotky najednou. Sarah říká, že existují dva typy cestujících, jedni ji obdivují a druzí jsou rozpačití, zaujatí a obávají se, aby ve zdraví doletěli. Sarah nikdo nezviklá. Splnil se jí dětský sen a manžel i rodiče ji podporují...

Soňa 29 let, stevardka
Vystudovala střední hotelovou školu a bakalářský obor na Fakultě hotelnictví a cestovního ruchu v Praze. V oboru působí již 7 let. Má 4letého syna Matěje a její manžel pracuje jako manažer v automobilové firmě. Společně žijí v bytě na Praze 6. Lokalitu si zvolili záměrně, aby měla Soňa na letiště co nejblíže.
Létá po celém světě pro společnost Travel Service, především na linkách do Thajska, na Kanárské a řecké ostrovy nebo arabských zemí. Může se účastnit i zajímavých pracovních pobytů na Kubě, Jamajce, Uruguay, Mauriciu nebo Kapverdách, kde pak pobývá i několik týdnů a létá vnitrostátní či exotické lety v těchto oblastech. Soňa snila odmalička o tom, že bude letuška, a dávala své práci maximum. Po narození syna se cítí v práci ještě víc vyrovnaná a šťastná.
Šárka Mrázová

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře