Což samozřejmě neznamená, že se na ně přestanete dívat s radostí, ale už to prostě bude jiný pohled. Aspoň tedy u nás tomu tak bylo. První lehké cukání v oku se mi objevilo s nástupem příkrmů. Mé krásné, vždy čistě oblečené miminko bylo po každém jídle zralé na převlečení a občas jsem se po krmení musela převlékat i já. To se postupem doby, kdy jsme získávali potřebnou zručnost já i Eliáš, změnilo a teď se většina jídla dostane až do pusinky, a ne na podlahu. Cukání přestalo.
Sváteční oblečení nebrat!
Objevilo se znovu a ve větší intenzitě po první návštěvě dětského hřiště. Slavnostně jsem tehdy jedenáctiměsíčního Eliáška posadila do písku a s manželem jsme se pustili do focení a natáčení, taková událost se přece musí zaznamenat. Elda nejdříve jen tak seděl a koukal, kde je, po chvíli ručkou lehce zkusil povrch, na kterém se nacházel, a když zjistil, že je to vcelku příjemné, pustil se do lezení. Tiše jsem trpěla při pohledu na jeho sváteční (!) tepláčky, kterak se jejich světle modrá barva mění na hnědou, nemohla jsem se dívat na botičky, jejichž bílá špička byla každým popolezením nenávratně více a více poškrábaná. Se svými pocity jsem se obávala někomu svěřit, nechtěla jsem být za vyšinutou. Říkala jsem si, že se s tím časem srovnám, a přísahala jsem si, že NEBUDU Eliáškovy věci na písek prát po každé návštěvě venkovního hřiště.
Písek i ve vlasech
Po čase jsem se při procházce s kočárkem potkala s kamarádkou a jejím tříletým synkem, kterého právě vyzvedla ze školky. Gábina mrkla na vymóděného Eldu a rychle mi začala vysvětlovat, proč má její Ríša trochu žmolkaté tepláčky. „Víš, já mu je peru po jednom použití. Vadí mi, jak je má vždycky špinavé, rád si hraje na zemi, a umíš si představit, jak pak asi vypadá.“ „Umím, Gábi, už umím,“ vyhrkla jsem a bylo to venku. Nakonec jsem se od kamarádky dozvěděla, že i ona řešila přerod čisťounkého miminka ve špinavého lumpíka, a že tedy nejsem sama. Hurá!
Časem se samozřejmě hrany obrousí, takže i já jsem přestala tolik řešit špinavé tepláky, už také vím, že botky se prostě ochodí a ušpiní a že se z nich doma sype písek. Důležité je, že máme spokojené batolátko, které s chutí objevuje svět, a k tomu písek i ve vlasech prostě patří.
...a bude hůř
A už brzy tady budou podzimní plískanice a s nimi i všudypřítomné louže. Takže počítám, že mě čeká další stupeň špinavosti našeho synka, který ale přijmu s pokorou a radostí z toho, jak si užívá ťapkání v blátě.
Jak se vyrovnat se špinavcem?
Rozdělte svému dítku šatník na parádní a na hřiště, nebudete pak tolik trpět, když si prošoupe kolena u kalhot. Jestliže je vám líto nechat ničit nové věci a nemáte možnost dědit po příbuzných či známých, zkuste mrknout na dětské bazárky, kterých najdete na internetu spousty. Za pár korun tam své dítě velmi hezky oblečete a přitom nemusíte řešit, že hraním na zemi oblečení ničí.