Smích je svátkem obličeje, říkal Jan Werich. A ostřílené mámy můžou dodat: čím častěji slaví dětský obličej, tím je šťastnější celá rodina.
Proč se vlastně smějeme?
Pomineme-li ironii a výsměch, úsměv a smích jsou spojené s vlídností, přijetím, sdílením, provázejí obvykle radostné rozpoložení člověka, jsou proto nesmírně důležité v sociálním životě. Reagujeme jimi na vtip, radostnou novinu, něčí pomoc nebo pozdrav. Zatímco úsměv je „pouze“ grimasa, mimická vlastnost člověka (a vyšších primátů), při níž pozvedáme koutky úst a poodhalujeme zuby, smích doplňují typické zvuky – pracuje při něm bránice, jde tudíž o hlasitý projev.
První úsměvy nejsou úsměvy
Pohyb úst a tvářiček, který vypadá jako úsměv, ale nezasahuje oči a čelo a nemá emocionální náplň opravdového úsměvu. Takto se „usmívají“ úplně ta nejmenší miminka. Nejčastěji ve spánku. Jak je to možné? „To je tak trochu hádanka,“ říká psycholožka Mgr. Anita Michajluková. „Miminka nám to neřeknou a do hlavy jim nevidíme. Rozhodně u toho ale vypadají blaženě a spokojeně, takže odhaduji, že se tak i cítí. Možná že se jedná jen o svalovou bezděčnou záležitost, ale i tak přispívá k tomu, že motivuje rodiče, aby se o své dítě co nejlépe starali. Posiluje to pozitivní vazbu.“
Co dělá úsměv dítěte s matkou
Američtí vědci z Baylor College of Medicine v Houstonu objevili, že pohled na smějící se miminko aktivuje v matčině mozku ty části, ve kterých vzniká pocit štěstí. Příroda to takto moudře zařídila. Lidská mláďátka jsou absolutně závislá na svých pečovatelích, proto je v zájmu malého jedince snažit se všemožně posílit pouto mezi ním a matkou. Odborníci se domnívají, že je-li dopaminergický systém matky narušený, je narušená i vazba mezi ní a dítětem. Takové matky jsou schopné své potomky i týrat. Úsměv tedy hraje významnou roli při utváření vazby mezi matkou a dítětem.
Počátky smíchu: krok za krokem
Vzpomínáte si, jak vyučoval dvorní bavič smích šíleně smutnou princeznu Helenu? Děti výuku nepotřebují. Úsměv jim naskočí spontánně.
Reflexní (nesociální) úsměv
Novorozenec se „usmívá“ ve spánkové REM fázi nebo když je unavený. Tento pohyb rtů a tvářiček neodráží vnější příčinu.
Úsměv v bdělém stavu
Objevuje se cca ve třech týdnech, miminko jím reaguje na přítomnost jiných lidí, hlavním podnětem je pravděpodobně lidský hlas.
Sociální úsměv
Přibližně šestitýdenní miminko se cíleně usmívá na lidskou tvář. Odborníci ho někdy datují do věku 46 týdnů od početí. (Některé studie zpochybňují sociální aspekt tohoto úsměvu. Ukázalo se totiž, že stejně jako lidský obličej rozesměje dítě v tomto věku i bílý list papíru se třemi dvojicemi černých teček.)
Hlasitý smích
Tří- až čtyřměsíční dítě se už skutečně specificky směje (nahlas) na blízké lidské tváře. Děti již dokážou vnímat pozitivní reakci okolí na úsměv a tato zpětná vazba je jim příjemná. Velmi rychle se naučí vztah příčiny a následku: usměju se na mámu – ona se usměje na mě.
Legrace
S půlročním mimčem už si užijete pořádnou srandu. Směje se rádo a směje se často. Vašim ksichtíkům, když uděláte bu bu bu – kuk, když ho pošimráte culíkem v obličeji, když si sundáte a znovu nasadíte brýle, když mu budete do ručky cvrnkat řetízkem, když budete mlaskat apod. Dětské chechtáníčko dobije energii celé rodině!
Smát se je zdravé!
To víme už dlouho. Už stovky a tisíce let. Staří Řekové například doporučovali nemocným návštěvu komedií, ve středověku věděli, že smích blahodárně podporuje trávení, proto u každé hostiny nesměli chybět šašci. Minuta smíchu se prý vyrovná čtyřiceti minutám relaxace. Jsou známé pozitivní vlivy smíchu na dýchání, smíchem také procvičujeme obličejové svaly – takže, milé ženy, smíchem v podstatě mládneme! Smích funguje i jako anestetikum – endorfi ny, které se při smíchu vyplavují do krve, prokazatelně tiší bolest. Američtí vědci prokázali, že smích funguje také jako prevence srdečních onemocnění, a uznalí Indové dokonce založili mezinárodní klub smíchu. Zkrátka „umírat smíchy“ je jeden z nejlepších životabudičů!
Smích a děti
Smích u dětí posiluje imunitu a příznivě působí na jejich celkovou kondici. Také ale snižuje agresivitu, oslabuje trému (dítě je uvolněné), zlepšuje schopnost zapamatování a zvyšuje pozornost. Chytří rodiče a pedagogové si to moc dobře uvědomují, a pokud chtějí děti něco naučit, jdou na to zvesela.
Převzato z časopisu Betynka.