Jak s dětmi na cizí jazyky

Učit, nebo neučit předškolní děti cizí jazyk? Pokud ano, v kolika letech začít, kolik jazyků zvolit a jakými metodami postupovat? To jsou otázky, které si poslední dobou klade čím dál tím více rodičů. Navzdory skeptickým názorům zarytých odpůrců mluví poznatky odborníků a zkušenosti jazykových lektorů jasně: Cizí jazyky ANO a CO NEJDŘÍVE!
Jak s dětmi na cizí jazyky
Odborníci z oblasti psycholingvistiky a dětské psychologie i zkušení jazykoví lektoři zaměření na vzdělávání malých dětí se shodují v názoru, že výuka cizích jazyků je při dodržení správných postupů pro předškolní děti velmi přínosná. Během prvních šesti let dochází u dětí k zásadnímu růstu a rozvoji mozku, během kterého je vytvořeno také jazykové centrum. Čím více je mozek dítěte v tomto ohledu stimulován, tím více se právě tato oblast rozvíjí. Pokud je dítě dostatečně často a intenzivně vystavováno více jazykům, vytvoří si jeho mozek dokonce více jazykových center. Jeho mozek bude tedy i s ostatními jazyky nakládat stejně jako s jazykem mateřským. To už v pozdějším věku nikdy není možné.

Zmatení jazyků nehrozí

Rodiče se někdy obávají, že začnou-li svého potomka učit jeden či dokonce více cizích jazyků příliš brzy, nebude dítě mezi jednotlivými jazyky schopné rozlišovat a začne tvořit nesprávné vícejazyčné věty. Výzkumy však dokazují opak. „Děti ve dvou- i vícejazyčném prostředí dokážou jednotlivé jazyky zcela bez problémů odlišovat a plynule přecházejí z jednoho do druhého. U nejmenších dětí přibližně do tří let je však důležité, aby na ně osoby v jejich okolí důsledně mluvily pouze jedním jazykem. V opačném případě se problémy s rozeznáváním jazyků nedají zcela vyloučit," vysvětluje Jana Kadlíková, senior metodička jazykové agentury Skřivánek. Ve dvoujazyčných rodinách bývá z tohoto důvodu zvykem, že na dítě každý rodič mluví výhradně svým mateřským jazykem. Pokud nejste rodilý mluvčí nebo byste takovou důslednost nezvládli, svěřte své dítě raději do rukou lektora či odborné chůvy.

Škola hrou

Předškolní děti, které ještě pořádně neovládají ani svůj mateřský jazyk, natož aby uměly číst a psát, samozřejmě nelze vyučovat gramatiku nebo sloh. Výuka se zpravidla omezuje na nácvik výslovnosti a slovníček a ani ten nesmí být nijak násilný. „Výuka pro děti, které se ještě nenaučily číst a psát, se opírá především o přirozenou metodu a metodu TPR spojenou s drilem slovní zásoby a frází, které děti zábavným způsobem memorují. Důležité je propojení jazykových informací s vizuálními, sluchovými, pohybovými a třeba i chuťovými vjemy, tak si totiž děti nová slovíčka a spojení snadno zapamatují," vysvětluje Jana Kadlíková. Děti proto při výuce poslouchají a zpívají cizojazyčné písničky, při kterých se pohupují do rytmu, opakují pohádky a říkadla, hrají interaktivní hry nebo mlsají nejrůznější pochutiny, jejichž názvy se při tom učí doslova s chutí.

Rodilý mluvčí kvůli výslovnosti

Po narození ovládají děti veškeré zvuky, které se vyskytují v libovolném jazyce na světě. Teprve v průběhu osvojování mateřského jazyka se jejich vyjadřovací schopnosti omezují na hlásky užívané v příslušné řeči. Pokud bude dítě v raném věku pravidelně v kontaktu s rodilým mluvčím cizího jazyka, uchová si cit pro jeho výslovnost, ačkoli třeba ještě ani nerozumí významu jednotlivých slovíček a vět, které mu mluvčí říká. V tom mají děti velikou výhodu oproti dospělým, kteří u cizího jazyka dosáhnou perfektní výslovnosti jen v ojedinělých případech.

Chvála a zase chvála

Malé děti jsou po jazykové stránce velmi kreativní a spontánní. „V případě absence nějakého slovíčka vymýšlejí děti ve své mateřštině automaticky nové tvary, a to zcela v souladu s pravidly slovotvorby, aniž by si to uvědomovaly. Tento kreativní přístup uplatňují i u cizích jazyků, při jejichž aktivním používání nemají na rozdíl od starších dětí a dospělých strach z chyb. Tento přístup je v dětech nutné podporovat, chválit je za každý pokrok a naopak je nikdy netrestat nebo nenapomínat za jazykové chyby. To by v nich vyvolalo zbytečný stres, který by v budoucnu mohl vést až k závažným poruchám učení," upozorňuje Jana Kadlíková z agentury Skřivánek. Tajemství úspěchu tedy spočívá v pozitivním přístupu, dobré náladě a nenásilné a hravé formě výuky. Vše ostatní už pak dětem půjde samo.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře