Ať tomu rozumíte nebo ne, rozhodně se nebojte: valná většina žen – i prvorodiček – svůj porod většinou nepropásne a dorazí tam, kam má, včas. Historky o ženách, které přiváděly na svět děťátko v taxíku, protože předtím vyrazily do porodnice na falešný poplach, a když šlo o porod skutečný, nijak nespěchaly, jste už určitě slyšely. Jsou zábavné. Do okamžiku, kdy se nejedná o nás samotné. To se nám pak honí hlavou obavy, abychom nedopadly podobně.
Termín porodu není údaj, který by měl být tesán do mramoru. Pouze 2 % dětí přijdou na svět přesně v tomto naplánovaném časovém úseku. Zbytek se žene na svět dokonce i čtrnáct dní před tím, než jsme s nimi počítaly, anebo se jim naopak nechce a narodí se klidně deset dní „po“. Pokud zvědavci a loudalové dodržují toto časové rozpětí, jsou podle porodní asistentky Aleny Tóthové zcela v normě.
1. ZAČÁTEK – PRAVIDELNÉ KONTRAKCE
Začínají pomalu, a nepočítejte s dramatičností, jakou nám předvádějí některé filmy. Budete se cítit spíš, jako když máte delší dobu zácpu a najednou se vaše útroby rozhodnou, že už dost bylo zadržování stolice. Necítíte bolest, ale pnutí, které – pokud se tedy zaměříte na sledování svých pocitů – přechází z břicha do zad a do nohou a za chvíli to zase přejde. Pokud se pnutí-bolest (odborně zvané kontrakce) opakují, zbystřete a začněte sledovat hodinky. Opakují se asi v desetiminutových v intervalech? Začněte u kontrakcí měřit i délku jejich trvání. Pokud trvají minutu, poohlížejte se po tašce do porodnice a někom, kdo vás tam odveze. Porod se zřejmě blíží.
2. DRUHÁ FÁZE – ODTOK PLODOVÉ VODY
V příručkách pro těhotné se dočtete, že prasknutí vaku s plodovou vodou v našem těle předchází jakési lupnutí, které je dokonce i slyšet. Ve filmech pak většinou herečka v jednom záběru stojí a v druhém se jí z pod sukně hrne proud. Realita je zvukově i vizuálně mnohem nenápadnější.
Bolí to, když praskne plodová voda? Ne, nebolí. Navíc k tomu velmi často dochází v noci, kdy je tělo v klidové fázi, takže scénáře, že se vám to stane ve frontě u pokladny v samoobsluze, se opravdu nebojte. Pokud jste těhotná poprvé, možná vás překvapí, že plodová voda nemusí odtéct naráz. Někdy uniká jen po kapkách. Jak ale poznám, o co jde? Dnes už v lékárnách prodávají speciální červené lakmusové papírky, které se v přítomnosti plodové vody zabarví modře. Po pravdě řečeno, většinou jich doma plné šuplíky nemíváme, a pokud jste si je osvíceně nepřipravila předem, budete se muset spolehnout na svůj nos. Plodová voda má totiž specifický nasládlý pach.
Je nutné, když praskne plodová voda okamžitě ulehnout? Ne. Jen je signálem, abyste vyrazila do porodnice, kde vás vyšetří a rozhodnou, jestli nehrozí infekce a jestli nemají stahy „urychlit“.
3. TŘETÍ FÁZE – LEHKÉ KRVÁCENÍ
K této fázi dojít nemusí. Každopádně slabé krvácení je vždycky důvodem zvednout telefon a konzultovat ho s lékařem. V momentě, kdy krvácíte stále silněji, není o čem přemýšlet a chvátejte do nemocnice. Jde sice o poměrně výjimečný, ovšem o to nebezpečnější případ, kdy se předčasně odlučuje placenta, a tak je život dítěte v přímém ohrožení.
Kdy mám tedy jet do porodnice?
„Kdy vy sama chcete. Žena by vždycky měla dát na vnitřní intuici a svoje pocity,“ podotýká porodní asistentka Tóthová s úsměvem. Existují sice teorie, že, budoucí maminky, které přicházejí do nemocnice příliš brzy, mívají porod sice časově kratší, zato obtížnější a traumatizující, jenže to jsou právě pouhé teorie a pověry. Každá žena je individualita. Jeďte do nemocnice bez ohledu na to, jestli máte stahy každou hodinu nebo každých pět minut. Nikdy byste neměla být vnímána, že zbytečně ,plašíte‘. Jde o klid duše a navíc dnes se k tomu připojuje i fakt, že porodnice jsou plné a nemusí vás hned ta první přijmout. Časová rezerva se hodí vždycky. A když se nakonec jednalo o falešný poplach? Berte to jako cvičení a testík pružnosti reakcí svých bližních.