A jistě také velká většina rodičů potvrdí, že jde o úkol velmi náročný. Děti mají totiž odlišné představy o pořádku než dospělí, je to pro ně oblast, ve které si pravidla nevytváří samy a proto je pro ně těžké nejen je přijmout, ale také se podle nich řídit. Pořádek je pro ně cosi abstraktního, třídění či rovnání předmětů jim pak trvá mnohem déle než dospělým.
Jaké dítěti pomoci?
Pomozte mu při kategorizování předmětů, ve kterých si má udělat pořádek. Dbejte na to, aby každá hračka měla svoje pevné místo, aby dítě nemuselo pokaždé přemýšlet, kam patří věc, kterou právě drží v ruce.
Pomozte se samotným uklízením, ale ne, že budete nakonec uklízet sama, rozdávejte pokyny a ty musí být konkrétní: „Pojď, poskládáme teď všechny kostky a uložíme je do té dřevěné bedny.“
Udělejte z uklízení pravidelný rituál. Dítě si musí uklidit hračky ne proto, že jim to přikážete, ale proto, že to tak dělají vždy před spaním.
Počítejte s tím, že takto pomáhat budou vaše dětičky potřebovat až do puberty. I když u puberťáků už budou pokyny méně konkrétní, zvláště, když je začnete vézt k pořádku už v dětství.