Jak naučit dítě trpělivosti

Trpělivost se může rozvinout jedině tam, kde dítě zpočátku žádnou trpělivost mít nemusí.   Trpělivost růže přináší. Kdo si počká, ten se dočká. Dočkej času jako husa klasu. Malým dětem ale tyhle osvědčené moudrosti nic neříkají. Schopnost být trpělivý sílí s věkem a u malých nezbedníčků je někdy hodně nedostatkovým zbožím.
Jak naučit dítě trpělivosti

Kdy už bude sobota?
Umění vyčkat úzce souvisí se schopností koncentrace a sebeovládání. Vyžaduje dobrou orientaci v čase, odtud pramení netrpělivost malých dětí, které se do úmoru vyptávají: „A kdy už tam budem?“, „Kdy už pojedeme na chatu?“, „Když už budu mít narozeniny?“ I velmi klidné dítě může být v tomto smyslu netrpělivé a není na tom nic divného. Dříve než dítě pochopí koloběh dnů, týdnů a měsíců, můžeme tyto natěšené dotazy eliminovat tak, že o svých plánech na relativně vzdálenou budoucnost řekneme těsně před událostí.

Já to chci hned!
Jiné je to s nedočkavostí v krátkém časovém horizontu. Například když dostane dárek a už rve papíry s řečnickou otázkou: „Můžu si to rozbalit?“ Nebo když vy jste v kuchyni a mrňous na vás volá z pokojíčku: „Mamííí, pojď sem!“, a nerespektuje, že musíte stát u palačinek. Chce vás prostě hned. Chvilku posečkat, až přijde správná doba na to, na co se těší, odložit naplnění touhy nebo potřeby na dobu (pro děti) neurčitou, to je náročné umění. Je dobré ho svým dětem předávat co nejdřív: aby si manipulací a vztekáním nevynucovaly plnění svých přání.

Mít pocit bezpečí
Trpělivosti dítě nenaučíte tím, že ho začnete prostě „otužovat“ a napínat ho jak strunu. Pocit bezpečí a zdravé dávky pozornosti je pro zdravý vývoj dítěte nezbytný a umění trpělivosti, klid a soustředěnost mohou vzniknout jedině v bezpečném prostředí, kde má dítě zdravou vazbu k mámě, k tátovi. Děti, které musí stále na něco čekat, nedovolají se pozornosti a zájmu, jsou ve velkém stresu, nebo se naopak dostanou do apatie. Trpělivost se totiž může rozvinout jedině tam, kde dítě (alespoň v prvních měsících) žádnou trpělivost mít nemusí, kde jsou máma s tátou jenom pro něho.  

Co v jakém věku zvládne?
✱ V prvním půlroce se snažíme naplnit potřeby dítěte hned. V tomto věku se zakládá pocit základní důvěry ve svět. Když je máma pořád nablízku, je vše v pořádku. Od 6. měsíce odborníci doporučují začít taktizovat. Když dítě zapláče, tzn. má nějakou potřebu a volá po jejím naplnění, doporučuje se chvilku počkat, než máma přiběhne k postýlce a pochová.

✱ Samozřejmě čím mladší dítě, tím je netrpělivější. Chcete, aby dvouleté batole nehnutě sedělo v golfáčích, zatímco vy klevetíte na rohu ulice s kamarádkou? Po deseti minutách se mu to přestane líbit.

✱ Během třetího roku už má sice představu, co znamenají slova „hned“, „za chvilku“, ví, že „dnes“ je doba, než půjdu spinkat, a „zítra“ začne, až se vyspinkám. Ale to neznamená, že se smíří s tím, že babička přijede až zítra, a ne hned.

✱ Rozdíl mezi batoletem a předškolákem výborně demonstruje jeden experiment: když nabídnete tříletému dítěti jeden bonbon teď, ale když vydrží hodinu, dostane dva, zvolí si první, přímočařejší možnost. Když předložíte tytéž varianty čtyřletému dítěti, raději si počká na větší kořist.

✱ Předškolák už rozumí spoustě věcem. Ví, že maminka pro něj přijde „po o“, už je schopné naplánovat si věci, umí počkat na lavičce, než maminka s paní učitelkou něco vyřeší. Teď se můžete krásně zaměřit na podporu schopnosti soustředění, dopřát dítěti dostatek podnětů – pohybových, kulturních apod. Čtyřletý předškolák by měl vydržet u jedné činnosti nebo u čtení knížky (v závislosti na charakteru a temperamentu) cca 20 minut.

✱ S pětiletým předškolákem už můžete vyrazit na hodinové divadelní představení určené dětem. Vše závisí na spoustě faktorů, ale i když má dítě hodně rádo pohybové aktivity a je sportovně založené, mělo by v šesti letech vydržet půlhodinové vyprávění pohádky nebo soustředěné a nerušené nakreslení obrázku. Vždyť půjde brzo do školy – a jedna vyučovací hodina trvá pětačtyřicet minut!    

Tipy na rozvíjení trpělivosti
Když se něčemu věnujete, dbejte na to, abyste netříštili pozornost dítěte jinými podněty. Pozor i na tzv. kulisový poslech televize.

Vyžadujte, aby dítě plnilo úkoly nebo hrálo hru až do konce. Uzpůsobte tomu podmínky hned od počátku. Čtyřleté dítě nevydrží hrát pexeso se všemi dvaatřiceti dvojicemi. Vyskládejte na stůl třeba jen třináct obrázkových dvojic, abyste mohli hru dohrát.

Obyčejné činnosti podporují učení trpělivosti. Nechejte dítě přesívat mouku, přelévat vodu, zalévat kytky, namazat chleba, vysávat, utírat prach, zametat. Navíc: malé děti pomáhání baví!

Rozhlédněte se po pokojíčku, jestli se jedná o prostředí vkusné a inspirativní, nebo o místnost přeplácanou hračkami. Důležitý je řád, každá věc má mít své místo.

Využijte k tréninku trpělivosti i obyčejnou procházku. Při procházce si povídejte, zastavujte se u stromů, zajímavých domů, keřů, pozorujte ptáčky, komentujte kolemjedoucí auta. Momenty intenzivního soustředění kompenzujte volným pohybem, honěnou a poskakováním, v zimě koulovanou.

Nucením dítě k trpělivosti nepřinutíte. Slovy „seď v klidu“, „neposkakuj tady“, „neběhej“ – už vůbec ne. Když už vás poslechne, vůli bude upínat ke „klidnému sezení“ (stejně ne zcela podle vašich představ) a na další činnost se stejně soustředit nebude.

Dodržujte pravidelné denní rituály. Dítěti umožňují předvídat události, dopřávají mu klid a jistotu, že se dočká svých oblíbených činností, že přijdou na řadu i ty neoblíbené.

Připojujte (ovšem s mírou) ke konkrétním činnostem, jejichž délku si dítě umí představit, časový údaj: „Až si vyčistíme zoubky, to jsou tak dvě minutky, podíváme se na Večerníček. Ten trvá deset minut.“

Čtěte pohádky. Všichni fanoušci statečných princů a dívek, kteří se za svou láskou pustili do světa, vědí, že počkat si a vydržet (mít silnou vůli) se opravdu vyplácí.

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články